Předseda SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně.

Předseda SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně. | foto: Petr Topič, MAFRA

Okamurova SPD se hroutí zevnitř. Straníci se napadají navzájem

  • 1311
„Špiníte jméno SPD! Dělali jste v krajských volbách osobní kampaň! Vynášíte informace a děláte si, co chcete,“ vyjmenovává dvojka pardubické SPD Jiří Langr na tajné nahrávce z poslední lednové schůze tamní stranické buňky, kterou má MF DNES k dispozici, proč bude několik lidí vyloučeno a mohou zapomenout na kandidaturu v komunálních volbách.

A ani v jiných stranických buňkách po republice spory nejsou zrovna o programu, prioritách či budoucnosti strany. Hádají se o místa na kandidátkách nebo kvůli malichernostem – právě v Pardubicích, několik členů vyloučili kvůli tomu, že si před sněmovními volbami vyrobili vlastní letáček. Jenže použít se smí prý jen jméno lídra Tomia Okamury.

„Jako malá děcka na pískovišti. Řeší se nesmysly, lidé, kteří si dovolí cokoliv říct, jsou vyhozeni. V našem okrese SPD v žádném případě nedá dohromady už ani kandidátku do voleb,“ vypráví Jan Nový, podnikatel z Králíků, který před volbami vyrobil vlastní plakáty, v nichž propagoval SPD a svou kandidaturu.

Byl vyloučen, stejně jako například Natálie Kodýtková, kterou SPD vyhodila ze stejného důvodu – na svůj obchod vyvěsila vlastní plakát, který si nechala vytisknout. „Za to, že jsem vylepila plakáty SPD, mě vyloučíte? Já jsem se ničím neprovinila, takže já mám svědomí čisté. Přísahám,“ říká na tajně pořízené nahrávce při hádce Kodýtková.

K ní se přidává další člen. „Nikde v žádné organizaci jsem nezažil takových hádek jako v SPD. Jsem z toho zklamaný, jeden obviňuje druhého, pomlouvá a špiní,“ říká.

MF DNES se pokoušela získat i vyjádření šéfa pardubické SPD poslance Jiřího Kohoutka. „Pošlete dotazy, pan poslanec se případně vyjádří,“ řekl jeho asistent Petr Krátký, na nějž má Kohoutek přesměrovaný telefon. Na ty ale neodpověděl.

Podobná situace je i v dalších regionech. Příkladem je ostrý spor, který se rozhořel v únoru v brněnské buňce. Vzduchem létaly nadávky a rozhádané straníky museli krotit až strážníci, jichž přijely na schůzi hnutí hned čtyři hlídky. „Na schůzi se řešila jména pro kandidátku do podzimních komunálních voleb v městském obvodu Brno-střed. A pohádali se, kdo bude na kandidátce,“ popsal člen SPD v Brně Petr Hudlík.

Boje o ovládnutí buňky

Podle informací MF DNES proti sobě v Brně stála dvě rozhádaná křídla SPD, která chtěla ovládnout místní organizaci a dostat své lidi na přední místa kandidátky. Jedno z nich představovali lidé právě kolem Petra Hudlíka, bývalého starosty brněnské části Starý Lískovec. Proti nim byli lidé sympatizující s předsedkyní brněnské SPD – poslankyní Lucií Šafránkovou.

„Oni navrhovali, abychom se na kandidátce sloučili s hnutím Slušní lidé, což jsem nechtěl, protože myslím, že máme dost vlastních kvalitních lidí,“ vysvětloval spory Hudlík.

Objevila se také informace o náboru černých duší. „V euforii po úspěšných volbách se k nám na internetu přihlásila spousta lidí, kteří pak nebrali telefon a nekomunikovali. Nic víc o černých duších nevím,“ řekl Hudlík.

Vedení SPD zareagovalo rázně a týden po konfliktu, 20. února, brněnskou buňku zrušilo. Přestože hlavní ideou hnutí je referendum, přímá demokracie a to, aby lidé rozhodovali sami o sobě, zrušení brněnské buňky přišlo shora. Z celostátní centrály.

Všech asi čtyřicet členů i stovka čekatelů přešlo pod krajskou organizaci a od té doby SPD ve druhém největším českém městě nemá buňku. A kdy se obnoví, není jasné. Krajský předseda Jan Hrnčíř sdělil, že to „není na pořadu dne“.

Rozpolcené hnutí ANO. Proti vládě s SPD se bouří část poslanců

Politologové tvrdí, že hádky kvůli postům na kandidátkách v SPD se daly očekávat. I proto, že dohady byly už před krajskými volbami. „Ve stranách, které jsou centralizované, ve kterých chce mít vedení situaci pod kontrolou a bojí se přílišné demokracie, ke sporům dochází,“ vysvětluje politolog Petr Jüptner.

„SPD má jednoduchou strukturu, vnitřní procesy nejsou standardizované, členové vesměs nemají předchozí politickou zkušenost. To pak vyvolává konflikty,“ míní Jakub Stauber z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

O posty šlo také na Ostravsku, kde se členové SPD bouřili proti autoritativnímu vedení krajského předsedy a poslance Lubomíra Volného. Chová se podle nich jako diktátor a obklopuje se lidmi, kteří hlasují podle jeho nařízení.

„Na protest proti Volnému odešli lidé z SPD v Ostravě, Frýdku, Havířově, Karviné, Novém Jičíně. Celkem asi 50 lidí,“ popsal Miroslav Krejčíř, který také hnutí opustil. Vedení SPD se k dotazům MF DNES nevyjádřilo.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video