„Zákonem se navrhuje zřídit země namísto krajů, které nemají historické opodstatnění a jsou zbytečným mezičlánkem v samosprávě. Místo krajů budou existovat země, kde budou mít vlastní sněm, vládu a zemský úřad,“ stojí ve zdůvodnění návrhu. V samotném textu navrhovaného zákona ale o zrušení krajského uspořádání není žádná zmínka.
Návrh, který nyní posoudí vláda, by měl uzákonit země v čele se zemskými vládami a stočlennými sněmy. Zemské sněmy by podle předlohy měly právo vydávat vlastní předpisy zejména ve zdravotnictví, sociální oblasti nebo kultury. Měly by právo zavést zemské daně, poplatky či odvody. Země by hospodařily s vlastními rozpočty.
 |
S návrhem na částečné zemské uspořádání, které by se ale týkalo pouze sněmovních voleb, přišel také předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Podle něj by místo krajů mohla vzniknout volební země Čechy a volební země Morava a Slezsko. Vondráček ale sám uznal, že jeho návrh bude spíš tématem pro případné úpravy volebního zákona po říjnových volbách do Sněmovny.
Líbilo by se vám zemské uspořádání jen na tři celky?
Zemské uspořádání platilo na území nynější ČR do roku 1949, přičemž Praha postavení samostatné země neměla. V roce 1918 tehdejší republika převzala členění na zemi Českou, zemi Moravskou a zemi Slezskou. Samosprávu získaly na deset let v roce 1928, kdy byla Morava a Slezsko sloučeny v zemi Moravskoslezskou. Zákonem z konce roku 1948 země nahradilo 13 krajů podobně jako nyní, střední Čechy patřily pod Pražský kraj. V roce 1960 byly kraje pospojovány do sedmi regionů a Praha získala postavení kraje.
Vtipálci namalovali na silnice hranici Čech a Moravy:
13. května 2020 |
