Na význam odpočinku pro zdraví a život upozorňují lékaři i vědci už dlouho. Připomíná to i Světový den spánku, který připadá vždy na poslední pátek před jarní rovnodenností, letos na 14. března. Podle odborníků však i přesto stále přibývá lidí s poruchami spánku.
Potíže má už více než polovina Čechů, převažují ženy. Asi třetina trpí nespavostí, čtvrtina krátkodobými zástavami dechu, neboli spánkovou apnoí. Proto také přibývá zájemců o léčiva i péči spánkových center, které nabízejí komplexní lékařskou pomoc – od vyšetření po řešení.
„Zhoršující se kvalita spánku je trend, který nelze ignorovat. Moderní životní styl, stres, časté používání digitálních technologií a nedostatek fyzické aktivity jsou hlavní faktory, které mají vliv na spánek. V poslední době výrazně přibývá lidí, kteří vyhledávají pomoc farmaceutů,“ říká prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.
Tři čtvrtiny Čechů koukají před spaním do mobilu. Kazí to spánek, reagují vědci |
Podle lékárníků výrazně vzrostl zájem o bylinky, čaje, doplňky stravy i léky na podporu spánku. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv se v letech 2020 až 2024 zvýšila roční spotřeba léčiv s obsahem melatoninu téměř sedmnáctkrát na téměř 140 tisíc balení.
Melatonin je hormon, který tělu říká, že je čas na spánek. Jeho produkci potlačuje modré světlo z mobilních telefonů nebo televize. Poslední výzkumy ukazují, že 75 procent lidí se před spaním dívá na displej či obrazovku, mladých až 94 procent. „Je to chyba. Prodlužuje se tím doba usínání, zkracuje délka spánku a zhoršuje jeho kvalita,“ vysvětluje Jitka Bušková, expertka na poruchy spánku z Národního ústavu duševního zdraví.
Chybí čas na regeneraci organismu
Spánek patří k základním biologickým potřebám. Dospělý člověk by měl podle doporučení odborníků spát sedm až devět hodin, aby měl možnost načerpat fyzické i psychické síly. Během hlubokého spánku dochází k regeneraci svalů, tkání a buněk. Tělo vytváří a uvolňuje látky důležité pro boj s infekcemi a reguluje hladinu hormonů ovlivňujících chuť k jídlu, stres či růst. Stejně důležitý je hluboký spánek pro duševní zdraví a emoční stabilitu, ovlivňuje náladu, odolnost vůči stresu i schopnost zvládat emoce.
„Ve spánku mozek třídí informace, posiluje vzpomínky, zlepšuje myšlení a vnímání. Dlouhodobý nedostatek spánku vede k únavě i zdravotním obtížím, od obezity přes nemoci srdce a cév až po zhoršenou imunitu. Nedostatečný a nekvalitní spánek může ovlivnit také rozvoj neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, ale i některých druhů rakoviny,“ popisuje Bušková.
Pítr ze Survivoru přibral 30 kilo. Počítač, přejídání a málo spánku, říká |
U některých nemocí není zatím přímý vliv nedostatku spánku prokázaný. Čeští kliničtí neurologové jsou ale přesvědčení, že mnozí lidé by nemuseli skončit v nemocnici s mozkovou mrtvicí, kdyby včas řešili své potíže se spánkem.
„U nás léčíme okolo 750 pacientů s cévní mozkovou příhodou ročně. Byli bychom rádi, kdyby všichni už dříve prošli vyšetřením spánku. Nejméně třetina z nich by tím měla šanci mrtvici předejít,“ říká neurolog Ondřej Volný z Fakultní nemocnice Ostrava, jejíž součástí je jedno z šesti akreditovaných center spánkové medicíny nejvyššího typu. Další jsou především v Praze a okolí.
Na vyšetření všech lidí ale nejsou kapacity. Lékař Volný posílá do spánkové laboratoře asi patnáct procent pacientů po mrtvici. U řady z nich lékaři odhalí syndrom spánkové apnoe. „Je to závažná porucha. Lidé přestávají opakovaně na chvíli dýchat, což snižuje zásobování organismu kyslíkem. Příčiny bývají různé, často souvisejí s nadváhou. A řešení je několik. Někomu stačí zhubnout, jiní potřebují operaci či léky. Dalším pomáhá podpora dýchání přetlakovou ventilací během spánku,“ popisuje neurolog Volný.
Spaví jako medvědi. Kdy zbystřit, jestli už to není nemoc |
Na vyšetření ve spánkových centrech se dříve čekalo dlouhé měsíce, někde téměř až dva roky. Postupně se však situace zlepšuje. Přibývá totiž pracovišť nižšího typu. V Česku jich má akreditaci už asi 70. K nejnovějším patří od listopadu i Centrum spánkové medicíny Městské nemocnice Ostrava. Právě tam koncem loňského roku zamířil i šestapadesátiletý muž, který se pořádně nevyspal deset let.
„Pořád jsem byl unavený a každé odpoledne po práci jsem si musel asi na hodinku zdřímnout,“ vzpomíná pan Mojmír z Ostravy. Manželka ho sice roky upozorňovala, že v noci chrápe a přestává dýchat, ale muž to neřešil. Jenže únava se stupňovala, proto se loni svěřil praktickému lékaři. Ten ho poslal na plicní vyšetření a s výsledky do nového spánkového centra.
Lékař Marek Plášek v ostravské ORL ambulanci nasazuje jednomu z pacientů, Karlu Warzechovi, masku, která je součástí zařízení pro přetlakovou ventilaci. Přístroj vhání do dýchacích cest lidí zvlhčený vzduch pod zvýšeným tlakem.
Dobře se vyspal až v laboratoři
„Zjistili mi těžký syndrom spánkové apnoe. Poprvé jsem se dobře vyspal, až když mi ve spánkové laboratoři zkoušeli přetlakovou ventilaci. Spal jsem s plastovou maskou na obličeji vedle přístroje, který mi vháněl do dýchacích cest zvlhčený vzduch pod zvýšeným tlakem. Ráno jsem se konečně probudil odpočatý,“ popisuje pan Mojmír.
Lékaři mu doporučili a zdravotní pojišťovna schválila bezplatné zapůjčení přístroje v ceně kolem 50 tisíc korun. „Zvykl jsem si používat ho takřka denně. Nepřekáží mi. Manželka je spokojená, že nechrápu, a já se cítím lépe. Přístroj jsem vzal i na dovolenou, abych měl kondici na lyžování. Už nemusím spát ve dne. Díky tomu mám více času na práci kolem rodinného domu, jízdu na kole nebo jiné aktivity,“ líčí spokojený muž.
Lidé, kteří chrápou, by se podle lékařů měli vždy nechat vyšetřit. „Zjistíme, zda se v noci dusí, co je toho příčinou, a navrhneme nejvhodnější léčbu – chirurgickou, nebo přetlakovým přístrojem,“ říká Martin Formánek, primář ORL oddělení, pod které patří i nové Centrum spánkové medicíny v ostravské městské nemocnici.
Pacientů, kterým pomáhá přetlaková ventilace, v Česku přibývá. Tato léčba bývá zpravidla doživotní. Výjimečně se to může změnit, když například silně obézní člověk výrazně zhubne. Stejně jako pan Mojmír si podporu dýchání během spánku pochvalují i další lidé. „Všichni naši pacienti, kteří používají přetlakovou ventilaci, s ní jsou spokojení,“ potvrzuje primář Formánek.
Telefony odložte, k lepšímu spánku pomůže správné světlo i kniha, říká expertka |
Léky, operace či jiná léčba by ale podle odborníků nebyla v řadě případů vůbec nutná, kdyby lidé včas změnili svůj špatný denní režim, který poruchy spánku často způsobuje. I v tom mohou poradit odborníci.
Například psycholožka a neurovědkyně Katarína Evansová, která se věnuje výzkumu spánku, v loni ukončila tříletou studii a z jejích výsledků čerpá i při individuálních konzultacích, které si klienti hradí sami. Od ledna v pražském Institutu neuropsychiatrické péče vede také skupinové terapie, které hradí zdravotní pojišťovny.
„Klienty na setkáních učíme, jak si mohou zkvalitnit spánek. Například vysvětlujeme pozitivní i negativní účinky různých druhů světla a radíme, jak situaci zlepšit. Součástí spánkové terapie jsou i různé druhy relaxací,“ říká Evansová s tím, že zatím se lze do takto zaměřené skupiny zapojit jen v Praze, ale v případě zájmu se časem rozšíří do dalších míst.
K základním pravidlům pro zdravý spánek patří podle odborníků především pobyt venku při denním světle, dostatek pohybu a dodržování pravidelného rytmu, tedy usínat a vstávat ve stejnou dobu a čas uzpůsobit podle toho, zda jste typově spíš noční sova nebo ranní ptáče.
Roli ale hraje mnohem více věcí. V posteli by lidé neměli pracovat ani před usnutím sledovat televizi či mobil. Už několik hodin před ulehnutím je vhodné vyhýbat se stresu, alkoholu, kávě a jiným stimulujícím látkám i těžkým jídlům. Dobré je věnovat se četbě a jiným klidovým činnostem.
