Příznaky mají podobné nachlazení - kašel, rýma, horečka či světloplachost. V ústech se pak objevují bělavé tečky se zarudlým okolím, zánět spojivek či typický vzhled uplakaného dítěte. Po několika dnech se červená vyrážka objevuje po celém těle. Takto vypadají spalničky.
Spalniček v Česku značně přibylo již loni, kdy počet nemocných stoupl z pouhých 7 případů v roce 2016 na 142 v roce 2017. Letos je spalniček nejvíce za poslední čtyři roky a to 182 zaznamenaných případů.
Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se snadno šíří mezi neočkovanými lidmi. Jednou prevencí spalniček je přitom očkování, které je povinné od 13 měsíců věku dítěte.
Děti neočkované proti spalničkám by neměly chodit ven, říká lékařka |
Přesto byly letos například v Praze podle údajů hygieniků k začátku října mezi nemocnými více než dvě desítky neočkovaných dětí. Z toho šest dětí nedosáhlo věku potřebného pro očkování, ale u zbylých 16 dětí jejich rodiče očkování odložili, nebo zcela odmítli.
Až u třetiny případů se podle zdravotníků mohou objevit i život ohrožující komplikace, například zápal plic nebo onemocnění postihující mozek. U 7 až 9 případů ze 100 vzniká infekce ucha, která může vést až ke ztrátě sluchu.
S epidemií spalniček se letos nepotýká jen Česko, ale i další evropské země. Podle květnového prohlášení předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly odstartovali epidemii v Česku právě nemocní z ciziny.
Okolnosti přispívající ke spalničkám jsou podle odborníků i nejrůznější protiočkovací kampaně.
„Jedním z hlavních faktorů, který tuto situaci ovlivňuje, je negativní postoj populace k očkování a zejména k očkování proti spalničkám, který je zásadně ovlivněn antivakcinačními kampaněmi,“ řekla lékařka Kateřina Fabiánová z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu serveru Hlídací pes.