Před třiceti lety začal odsun sovětských vojsk. Jizvy a škody zůstávají

  • 24
Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla rozmístěna sovětská vojska. To se ale změnilo po začátku okupace vojsky Varšavské smlouvy. Vojáci na naše území vstoupili v roce 1968 a odešli až téměř po třiadvaceti letech. Ve středu 26. února uplynulo třicet let od podepsání smlouvy o zahájení odsunu sovětských vojsk zpět na východ.

Okupaci Československa ukončila až dohoda mezi vládou ČSSR a SSSR o odsunu sovětských vojsk z území, která byla podepsána 26. února 1990. Anexe země vojsky Varšavské smlouvy započala těsně před půlnocí 20. srpna 1968, kdy armády pěti států východního bloku překročily československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadly na území svrchovaného státu. První oběť Čechoslováci zaznamenali už druhý den. 

V první vlně vstoupilo na území ČSSR zhruba sto tisíc vojáků, 2 300 tanků a sedm set letadel. Postupně se ale okupační vojsko rozrostlo až na 750 tisíc vojáků. 

Pobyt sovětských vojsk v Československu byl legalizován smlouvou z 16. října 1968. O dva dny později dokument schválilo Národní shromáždění, když pro smlouvu hlasovalo 228 poslanců, deset se zdrželo hlasování a čtyři hlasovali proti.

Smlouva tak potvrzovala, že „část sovětských vojsk zůstává dočasně na československém území za účelem zajištění bezpečnosti zemí socialistického společenství před sílícími revanšistickými snahami západoněmeckých militaristických sil“.

V Československu bylo 73 tisíc sovětských vojáků

Sovětští vojáci byli do konce osmdesátých let rozmístěni v 67 posádkách v českých zemích a 16 posádkách na Slovensku. Počet míst s odloučenými jednotkami byl ještě vyšší.

Prvním požadavkem veřejnosti po listopadu 1989 a pádu komunistického režimu byl právě odchod všech sovětských vojsk. První sovětské jednotky sice Československo opustily již v květnu 1989, ovšem tehdy šlo pouze o plánované snížení počtu ozbrojených sil SSSR.

Již 26. února 1990 pak ministři zahraničních věcí Jiří Dienstbier a Eduard Ševardnadze v Moskvě podepsali dohodu o odchodu vojsk. Koncem února 1990, kdy odsun začal, se v Československu nacházelo 73 tisíc vojáků a téměř čtyřicet tisíc rodinných příslušníků.

Sovětští vojáci při odjezdu na nádraží ve středočeských Milovicích. (říjen 1990)

Vlak naložený sovětskou vojenskou technikou odjíždí z nádraží ve Frenštátě pod Radhoštěm. (26. února 1990)

Bojový arzenál tvořilo mimo jiné 1 220 tanků, 2 505 bojových vozidel a obrněných transportérů, 1 218 děl a minometů, 76 bojových letadel a 146 bojových vrtulníků.

Poslední transport se sovětskými vojáky a technikou opustil území republiky 21. června 1991 a o šest dní později republiku opustil i poslední sovětský voják, tehdejší velitel generál Eduard Vorobjov.

Sovětská okupace vzala v kraji život 38 lidem, většinou umírali při nehodách

V souvislosti s pobytem sovětských vojsk na území Československa bylo usmrceno 296 lidí a 577 těžce zraněno. Celkové československé pohledávky a požadavky v souvislosti se vstupem, pobytem a odchodem sovětských vojsk byly vyčísleny na téměř 14,8 miliardy korun.

Do likvidace ekologických škod na území, které využívala sovětská vojska, stát od roku 1991 vložil několik miliard korun. Stále nejsou dokončeny. K nejzatíženějším lokalitám po sovětské armádě patří letiště Hradčany na Českolipsku, bývalý vojenský prostor Milovice ve středních Čechách a Jánská na Děčínsku.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Odsun sovětské armády

Video