náhledy
Rainer Eppelmann (Německo): „Nebezpečný“ kněz, kterého se příslušníci Stasi pokusili dvakrát zavraždit. Poprvé měl zahynout při fingované autonehodě, podruhé při manipulaci se svým vozem. Dnes říká: „Vzdát se - to u mě nikdy nepřicházelo v úvahu.“
Autor: Ceny paměti národa
Tibor Pakh (Maďarsko): Nesouhlasil s komunistickým režimem, ten se jej z toho snažil „vyléčit” metodou elektrošoků a inzulinového komatu.
Autor: Ceny paměti národa
Ludwik Wiśniewski (Polsko): Kněz, který organizoval setkání s nezávislými intelektuály a který v otevřeném dopise oponoval tehdejšímu šéfovi polských komunistů.
Autor: Ceny paměti národa
Krystyna Starczewska (Polsko): Intelektuálka, která učila studenty filozofii i dělníky, jak vést odborová hnutí.
Autor: Ceny paměti národa
Kornel Morawiecki (Polsko): „Gorbačov chce komunismus zreformovat a demokratizovat. My ho chceme zničit,“ řekl americkým senátorům po svém nedobrovolném vyhoštění z Polska v roce 1988.
Autor: Ceny paměti národa
Károly Olofsson (Maďarsko): Do gulagu ho neposlala Rudá armáda ale Bůh.
Autor: Ceny paměti národa
Judith Gynesová (Maďarsko): Vdově po popraveném generálovi řekli: „Kdo tak bezostyšně nosí jméno Maléter, musí hladovět”, nemohla sehnat práci a byla nucena vystupovat pod svým dívčím jménem.
Autor: Ceny paměti národa
János Kenedi (Maďarsko): Otevřeně kritizoval vpád vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR a maďarský režim, poté tento spisovatel nesměl publikovat 20 let publikovat.
Autor: Ceny paměti národa
Heide Bohleyová (Německo): Drobná usměvavá žena, která se stala osobností několika ženských mírových inciativ, a která se nesporně podílela na pádu Berlínské zdi.
Autor: Ceny paměti národa
Anton Srholec (Slovensko): Kněz vysvěcený Janem Pavlem II. se v době nejtužší normalizace, kdy Československo opouštěly tisíce emigrantů, vrátil domů, aby mohl být se svým národem a pomoci mu.
Autor: Ceny paměti národa
Gerde Poppe (Německo): Vystudovaný fyzik se stal duchovním vůdcem opozičního hnutí v NDR, poté mohl dělat jen strojníka na berlínském koupališti.
Autor: Ceny paměti národa
Eugénia Vyskočilová (Slovensko): Za půjčený telefonní seznam, tričko a trenýrky kamarádovi ji odsoudili ke třem letům vězení.
Autor: Ceny paměti národa
Dana Vargová (Česká republika): Postavila se nepřízni osudu v podobě vážné nemoci syna, kterému vytrvale pomáhala. Ten přestože neudržel v ruce ani hrnek s kávou, se stal jednou z nejsledovanějších a nejnebezpečnějších osob pro režim na Šumpersku.
Autor: Ceny paměti národa
Rudolf Bereza (Česká republika): O politiku se řidič autobusu nezajímal, situace po roce 1968 jej vyprovokovala k akci, napsal dopis Husákovi, podepsal Chartu 77 a veřejně vyzýval veřejnost ke kuráži.
Autor: Ceny paměti národa
Mafred Matthies (Německo): Pomáhal uprchlíkům z Východního Německa, převážel je v kufru auta i na plachetnici.
Autor: Ceny paměti národa
Juliána Lapáková (Česká republika): StB na ni nalíčila past a poté donutila ke spolupráci, před sebevraždou ji zachránil její budoucí manžel, přesvědčený komunista.
Autor: Ceny paměti národa
Jaroslav Fabok (Slovensko): „Někdo žije 100 let jako by nežil, já jsem to měl sice těžké, ale žil jsem svoje,“ tvrdí bývalý západní zpravodaj, který strávil 16 let v komunistických lágrech.
Autor: Ceny paměti národa
Jule Hrušková (Česká republika): Měla převádět uprchlíky přes hranice, po svém zatčení během brutálního výslechu přišla o své nenarozené dítě.
Autor: Ceny paměti národa
Bibliana Wallnerová (Slovensko): Společně s rodinou se pokusila o útěk do Rakouska, od té doby pro ni přestal normální život. „V mém životě neexistovala žádná škola, žádný domov, protože rodiče byli v base.”
Autor: Ceny paměti národa
Władysław Frasyniuk (Polsko): „Musíme si uvědomit, že tato léta tvrdé a bezútěšné práce nám mohou připadat zbytečná. Ale musíme se stát nadějí pro sebe samé, protože je jen na nás, abychom si vytvořil i vlastní identitu,“ napsal ve svém otevřeném dopise jeden z vůdců mající na starost podzemní činnost Solidarity.
Autor: Ceny paměti národa