Pandemie si v České republice zatím vyžádala několik tisíc nakažených a desítky životů. Kromě toho její dopady pocítí také česká ekonomika a situace mnoha lidí. V důsledku budou pod velkým náporem soudy.
„Je pravděpodobnost hraničící s jistotou, že dojde změnou ekonomických podmínek k nárůstu insolvenčních, exekučních i opatrovnických případů,“ říká předsedkyně Soudcovské unie Daniela Zemanová.
Podle unie změní krize u mnoha lidí ekonomickou situaci, což neodvratně povede k novým soudním řízením, jako je například placení alimentů. Soudům v takovém případě na stole přibude velké množství nových případů, se kterými se budou muset vypořádat.
„Jsou důsledky, které nejde odvrátit, a jsou důsledky, které by při nějakém rozmyslu šly zmírnit,“ říká soudkyně. Soudcovská unie přišla se dvěma požadavky, které by podle ní soudům pomohly.
Soudci v „záloze“
Zákon, který by mohl ulevit soudům, je zavedení tzv. institutu emeritního soudce, což by umožnilo „přesluhovat“ soudcům, kteří by už jinak museli do důchodu, nebo těm, kteří do něj relativně nedávno odešli. Horní věková hranice je pro soudce v ČR stanovena na 70 let, poté z funkce musejí odejít.
Soudce, který se chystá nebo před nedávnem odešel do důchodu, by mohl být v případě potřeby povolán na dočasnou dobu znovu do služby. Poté, co by ještě naposledy pomohl, by odešel do penze.
Soudcovská unie o tento institut usiluje delší dobu. Emeritní soudci mohou nahradit výpadek v době, kdy je standardních soudců nedostatek. A to právě například v době krize, anebo také v případě, že některý ze soudců onemocní. Na případný nedostatek by tak zavedením institutu mohla být ČR lépe připravena i do budoucna – až současná krize pomine.
Ministerstvo se však k možnosti staví skeptičtěji. „Jsme připraveni se tímto institutem zabývat, ale považujeme za potřebné prozkoumat i jiné modely, které fungují v jiných státech,“ říká mluvčí. Řeč je o institutu tzv. „létajících soudců“, který se naopak skládá z mladých soudců, kteří nejsou ze začátku přiděleni na jeden konkrétní soud.
Podle Soudcovské unie jsou však efektivnější starší soudci, kteří mají více zkušeností a také pracovali dlouhodobě na konkrétním soudu. Tento institut hodlají nadále prosazovat, jakmile začne Poslanecká sněmovna fungovat v normálním režimu.
Soudy si poradí, doplatí na to však lidé
Pokud stát soudům neuleví, česká justice se nezhroutí. V konečném důsledku to budou ale občané, kdo pocítí, že je oslabená. „Soudy se s tím vždy vypořádají, ale účastníci budou déle čekat na svá rozhodnutí,“ vysvětluje Zemanová.
„Už teď si soudní systém dokáže velmi špatně poradit s nějakými přirozenými výpadky v běžném životě. Teď je problém, i když někdo odejde na mateřskou nebo dlouhodobou nemocenskou,“ dodává.
„Ve chvíli, kdy by se zvýšil počet případů astronomicky, tak by docházelo k prodlužování lhůt rozhodnutí do té míry, že by je účastníci dostávali ve chvíli, kdy už jim jsou k ničemu,“ říká.
Krize momentálně nejvíce postihuje živnostníky. Na dluhovou help-linku organizace Člověk v tísni v těchto dnech nejvíce volají právě oni. „V tuto chvíli zcela dominují bankrotující živnostníci, kteří některé dny tvoří až 70 procent všech volajících,“ říká odborník na dluhovou problematiku Daniel Hůle.
Podle něj krize postihne velké spektrum populace v několika etapách. Do konce roku se prý nárůstu počtu exekucí nevyhneme.
Hned po živnostnících prý dojde na samoživitele a lidi, kteří pracovali bez klasické pracovní smlouvy. Dále bude mít pandemie negativní dopad na ty, kteří pracovali na minimální mzdu a část odměny dostávali na ruku či na asistenty pedagogů, již běžně pracují na dohodu o pracovní činnosti.
Na soudy tak bude větší nápor, a proto budou potřebovat trochu ulevit. „Když vešla v účinnost nová verze občanského zákoníku, vzrostl nápor na opatrovnické oddělení o 20 procent. Ta oddělení posílena nebyla a došlo k tomu, že se prodloužila délka řízení,“ ilustruje na příkladu soudkyně Zemanová.
„Může to mít zásadní dopad na všechny účastníky řízení. Například při průtahu se zahájením insolvence může dlužník přijít v exekuční dražbě o majetek,“ doplňuje Hůle, který se kromě prodloužení řízení obává ještě toho, že se může zvýšit formálnost rozhodování, čímž by se z něj podle něj vytratila spravedlnost.
„Kdyby soudy akceptovali menší množství nároků věřitelů u soudu, bylo by i méně exekucí a insolvencí. Snad si tuto souvislost soudci uvědomí a změní svůj protektivní přístup vůči žalujícím,“ zakončuje Hůle.
