Z tabulky průměrné délky civilního řízení ve dnech za roky 2012 a 2013, kterou redakce iDNES.cz získala od ministerstva spravedlnosti, vyplývá, že nejpomalejší byl loni Okresní soud v Ústí nad Labem s 876 dny. „Stříbrnou příčku“ drží soud Brno-město, kde trvá průměrně délka soudního řízení 752 dní. Naopak nejrychlejším českým premiantem je soud v Náchodě se 122 dny.
Proč soudy zpomalujíNedostatek soudců - projevuje se celorepublikově, ale především v některých regionech, kam se soudci kvůli neatraktivitě nehrnou. Jde typově o severní Čechy. Rezervy v práci šéfů - podle expertů hodně ovlivní dobrý předseda soudu. I když je soudce z principu nezávislý, dobrý soudní manažer by měl umět dát najevo, jak přidat Fluktuace - v české justici soudci hodně putují mezi jednotlivými soudy, například kvůli stážím. Když odejdou, zdlouhavě jejich spis studuje kolega. |
Průměr za celou Českou republiku za rok 2013 činí 398 dní. Jenže soudy zpomalily, protože ještě v roce 2012 trvalo civilní řízení průměrně 369 dní. Zprůměrovaná čísla však zastírají fakt, že nejsou výjimkou ani deset let staré případy, které se na soudech pořád řeší.
Když prezident Miloš Zeman v pondělí jmenoval patnáct nových soudců, hned pokáral justici za průtahy. Zeman poznamenal, že by se české soudnictví mělo inspirovat americkým zákonem o rychlých soudech, podle kterého by neměla délka soudního řízení od zahájení do skončení překročit sto dnů. V Česku by tedy nevyhověl žádný soud.
Nemáme dost pracovníků, tvrdí soud
Uvedená čísla ještě nemusí znamenat, že někde špatně pracují. Soudy na Ústecku mají určitě smůlu na kraj s větší kriminalitou, která se odráží i na civilních sporech.
„Naše soudy nejsou plně obsazeny, máme oproti jiným krajům málo soudců. Nedostává se nám ani středního justičního personálu, jako jsou asistenti soudců. Velmi nás také zatěžují nedodělané případy z éry do roku 2010,“ vzkázal přes mluvčí místopředseda Krajského soudu v Ústí Vilém Šetek. Problém podle něj vyřeší jedině angažmá nových soudců.
V pátek 22. srpna se shodou okolností uzavírá příjem přihlášek do druhého konkurzu na předsedu Krajského soudu v Ústí nad Labem - jednoho z nejhorších. Vítěze vybraného komisí by měla ministryně Helena Válková navrhnout prezidentovi, aby ho jmenoval.
Právě v souvislosti s pomalými soudy bude konkurz velmi důležitý. Dobrý předseda soudu podle odborníků hodně zmůže. „Právě předseda soudu je za průtahy bezprostředně odpovědný. Může působit na kolegy. Někdy stačí, že se na soudě o nevyřízených spisech otevřeně mluví,“ říká bývalý náměstek ministra spravedlnosti Filip Melzer. Válkové vytýká, že soudce málo upozorňuje na problémy.
Omluva v soudní síni
Nejde ale jen o Ústí. Na Městském soudě v Praze se minulý týden stala následující epizoda: Soudkyně Jaroslava Lobotková zahajovala civilní stání textaře Katapultu Ladislava Vostárka, který žaloval zelené. Žaloba se prvně projednávala v roce 2011, pak byla tříletá přestávka. „Soud je zavalený. Začínám teď desetiletými věcmi a nejbližší termíny nařizuji na duben,“ vysvětlila Lobotková účastníkům a znělo to, skoro jako by se jim za soud omlouvala.
Mluvčí Městského soudu Markéta Puci následně vysvětlila, že to neznamená, že by na soudě měli deset let staré případy, na které se ještě nesáhlo. „Náš soud eviduje devět věcí starších deseti let, ale ani v jednom případě se nejedná o věc, kde by dosud neproběhlo jednání,“ sdělila mluvčí Puci.
Ředitel tiskového odboru ministerstva spravedlnosti Miroslav Konvalina v odpovědi popsal několik řešení, kterými chce ministryně Helena Válková justici rozhýbat. „Je potřeba především dopracovat nový občanský soudní řád, který je prioritou této vlády. Měl by například umožnit přesunutí některých typů sporů mimo soudy,“ odepsal Konvalina.
Připomněl, že letos v květnu justice dostala 33, 5 milionu korun z evropských fondů a díky tomu nabrala 102 nových soudních zaměstnanců v Jihomoravském a Ústeckém kraji, především zapisovatelek a tajemníků.