Pronajmout svůj dům v Úvalech se Ivana Tomanová rozhodla kvůli finanční situaci. „Peníze z pronájmu byly v podstatě jediný příjem,“ popisuje žena, která pečuje o postiženou dceru. V roce 2013 u sebe ubytovala vietnamský pár.
„Byli to manželé, řekli, že si berou babičku z Vietnamu a že se tam už nechtějí vrátit.“ Navenek s nimi žádné problémy nebyly. Na dvorku bylo čisto, u dveří ležely srovnané pantofle. Co se dělo za zdmi jejího domu, se žena dozvěděla v dubnu 2014, kdy do něj vpadli policisté, kteří ho měsíce pozorovali kvůli podezření, že se uvnitř pěstuje marihuana. Což se potvrdilo.
ČEZ mi měl dát vědět, míní žena
Po zásahu policie by případ mohl šťastně skončit, pro paní Tomanovou však teprve začal. Budou to už tři roky, co obdržela platební rozkaz od společnosti ČEZ. Požadoval 400 055 korun za nadměrný odběr elektřiny. Spotřebovali ji pěstitelé marihuany. Žena se od té doby se společností ČEZ soudí.
Podle jejího právního zástupce Martina Nezvala nechybovala ona, ale ČEZ. O tom, že se v domě děje něco nekalého, společnost věděla od ledna 2014, kdy na místě na žádost policie zaměstnanci společnosti prověřili zvýšený odběr. Od té doby tak ČEZ věděl jak o nestandardním odběru, tak o policejním šetření.
Mluvčí ČEZ Soňa Holingerová tvrdí, že firma v takových případech dbá pokynů policie a nezasahuje do šetření.
Jenže na dřívější dotaz Deníku, zda opravdu mohla policie společnosti ČEZ zakázat, aby o svém podezření Tomanovou informoval, odpověděli policisté záporně. „Policie nevstupuje do smluvních ujednání druhých stran. Proto ani v tomto konkrétním případě nevstupovala do smluvního ujednání společnosti ČEZ a klienta,“ sdělila médiu mluvčí Krajského ředitelství policie Středočeského kraje Eva Hašlová v době, kdy se kauza u soudu poprvé projednávala.
Nezval zdůrazňuje, že pro společnost ČEZ nebyla smluvním partnerem policie, ale Tomanová. Měla proto majitelku domu požádat o vysvětlení, anebo dodávky jednoduše přerušit, aby nevznikla škoda. Energetická společnost je totiž zákonem klasifikována jako „odborník“, který dokáže v dané situaci problém rozpoznat. Firma se tedy u soudu stěží může hájit tím, že nevěděla, že v domě dochází ke krádeži elektřiny.
Přesto ČEZ tvrdí, že náhlý výpadek proudu, zájem policie o dům ani zvýšená spotřeba elektřiny k rozpoznání hrozby nestačí. „Každý zákazník má možnost odebírat dle své potřeby a technických možností daného odběrného místa. Rozdíl ve spotřebě shodných bytů v panelovém době je běžně i trojnásobný. Pokud je někde vysoká spotřeba, je stejně nemožné zjistit důvod, tedy zda zákazník má rád teplo a hodně topí, nebo chová rybičky ve velkém, nebo pěstuje konopí,“ hájí ČEZ Holingerová.
Účet narostl na 700 tisíc korun
Zatímco soud prvního stupně rozhodl ve prospěch Tomanové, ty další nikoliv.
Krajský soud v Českých Budějovicích v rozsudku z března letošního roku argumentuje takto: Skutečnost, že žalovaná dům pronajala třetí osobě a že se podle nájemní smlouvy dobrovolně zbavila možnosti kontroly nad nemovitostí, nemůže jít k tíži společnosti ČEZ. Ta oprávněně spoléhá na plnění povinností podle uzavřené smlouvy o odběru elektřiny. Jestliže žalovaná zůstala ve smluvním vztahu s ČEZ, ač jí nic nebránilo převést odběr elektřiny na nájemce, vystavila sama sebe riziku možných negativních důsledků takového jednání.
Tomanová tak podle posledního rozhodnutí musí firmě ČEZ zaplatit. „První soud jsme vyhráli, oni se odvolali, následně jsme to měli platit napůl – ČEZ částku od doby, kdy věděl, že se tam něco děje, a já částku do doby, než to zjistili. Proti tomu se taky odvolali a já mám podle posledního rozsudku platit téměř 700 tisíc za něco, co jsem nezpůsobila,“ postěžovala si žena.
Částka narostla o penále, žena také musí hradit náklady soudního řízení. Od ČEZ už dostala splátkový kalendář, ve kterém jedna splátka vychází přibližně na 28 tisíc, konkrétně má celkově zaplatit společnosti 678 505 korun.
„To je pro mě likvidační. Zvládnu jim dávat deset tisíc měsíčně,“ popsala Tomanová. Momentálně nepracuje, veškerou energii věnuje těžce postižené dceři. Na to, aby měla na zaplacení škody, musí úvalský dům prodat. Na něm však pěstitelé marihuany způsobili škody přes 500 tisíc.
Poslední naděje: dovolání a Ústavní soud
Spor bude mít nyní dohru u Nejvyššího soudu, kam podal Nezval po posledním rozhodnutí dovolání. Je přesvědčen, že chybovala společnost a připomíná, že i verdikt krajského soudu konstatuje:
„... skutečnosti však nevylučují možné spoluzavinění žalobkyně (společnosti ČEZ, pozn. red.), a to například v souvislosti s tvrzeným porušením její prevenční povinnosti, případně v souvislosti s porušením dobrých mravů. Porušení prevenční povinnosti žalobkyní mělo spočívat v tom, že nezakročila proti neoprávněnému odběru, ač mohla, když se o něm v souvislosti ze spolupráce s policií (jež šetřila podezření na existenci pěstírny konopí).“
Energetická společnost ale ústy mluvčí trvá na svém. „Není podstatné, kdo elektřinu fyzicky odebírá, ale kdo má uzavřenou smlouvu pro dané odběrné místo. Obecně ČEZ Distribuce ani nemůže vědět, kdo v objektu nebo bytě skutečně bydlí, pokud s ním není sepsaná a uzavřená smlouva pro dané odběrné místo,“ argumentovala za společnost její mluvčí.
„Nemůžeme o své vůli ukončit dodávku elektřiny na místě, kde je platná smlouva,“ dodala s tím, že škoda je vždy uplatňována na zákazníkovi, s nímž mají uzavřenou smlouvu. „Pokud je tato osoba zároveň vlastníkem nemovitosti, je za stav odběrného místa odpovědná. Pak může následně škodu vymáhat po svém smluvním partnerovi,“ podotkla.
Úryvek z dovolání k nejvyššímu soudu „Pokud soud ve svém rozsudku nezohlednil podíl odpovědnosti, který v této věci nese stát, jenž prostřednictvím Policie ČR nekonal, ač konat měl, potom má žalovaná za to, že byl ve věci porušen princip elementární spravedlnosti,“ argumentuje Nezval ve svém dovolání. (...) Dovolací soud se zde bude muset vyrovnat i s otázkou, zda ve věci nedošlo nejen k privilegování České republiky – Ministerstva vnitra, ale i žalobkyně (společnost ČEZ, pozn. red.). Žalobkyně jako odborník musela vědět, že se svým nekonáním (nepřerušením dodávek elektrického proudu) bude obohacovat na úkor žalované. Vzhledem k tomu, že tohoto obohacení si musela být žalobkyně jako odborník vědoma, lze toto obohacení nazvat obohacením bezdůvodným. Tato skutečnost nebyla opět v napadeném rozsudku dostatečně zohledněna,“ stojí v dovolání. |
Podle Nezvala kromě jednoho nebyl chycen žádný další člen skupiny, která si u Tomanové pěstírnu založila. Podle Deníku byl obžalován jen Lai Quang Trung, který však rostliny pouze zaléval. Nezval se táže, proč soud nepřipsal způsobenou škodu na vrub jemu.
Chybovala podle něj také policie. „Když má informace o trestné činnosti, má zasáhnout. A ona se v srpnu 2013 dozvěděla, že se tam páchá trestná činnost. Policisté museli vědět, že v takových případech dochází ke krádeži elektrického proudu. Měli tedy oslovit paní Tomanovou i ČEZ. Ale to neudělali a situaci pouze sledovali,“ popsal situaci Nezval a označil ji za absurdní.
„Kdyby alespoň někoho chytli. Půlroku sledují dům, kdo jak odjíždí a kdy. Nakonec chytnou jenom nějakého zahradníka. Tak k čemu to celé bylo?“ povzdychla si Tomanová. Pokud neuspěje u Nejvyššího soudu, je připravena obrátit se se stížnosti i na Ústavní soud.
Jak zabránit krádeži elektrické energie? Podle ČEZ je vždy lepší, pokud je smluvní vztah uzavřen s osobou, která na daném místě skutečně elektřinu odebírá a má o způsobu využití dostatečné informace. „Doporučujeme všem zákazníkům, aby si pravidelně kontrolovat elektroměrový rozváděč, zejména, zda jsou správně zaplombována všechna místa. Konkrétně se jedná o úřední značky v horní polovině elektroměru, zda úplně nechybí nebo nejsou nějak poškozené nebo zdeformované,” uvedla mluvčí ČEZ. Pokud má zákazník podezření, že bylo s elektroměrovým rozvaděčem manipulováno nebo že byla poškozena jakékoliv část, má se obrátit na jejich zákaznickou linku. V případě, že si zákazník myslí, že někdo odebírá elektřinu na jeho úkor, má se obrátit na policii. “Pokud se zákazníci domnívají, že někdo odebírá elektřinu v neměřené části, tedy před elektroměrem, ať kontaktují příslušného distributora na daném zásobovacím území,” dodala Holingerová. |
