Po přijetí normy nezbyde, než otázku platů řešit civilními žalobami před soudy, dodala unie.
Vláda Petra Fialy navrhuje, aby platy politiků, soudců a státních zástupců zůstaly od února stejně vysoké jako loni. Předlohu chce přijmout zrychleně ve stavu legislativní nouze, sněmovna by ji mohla projednávat již příští úterý. Podle návrhu by po zmrazení byla platová základna u státních zástupců 90 748 korun místo 96 287 korun a u soudců 100 872 korun namísto 106 986 korun.
Unie státních zástupců (USZ) k tomu uvedla, že si je vědoma nesnadné ekonomické situace, kterou zavinila především přetrvávající pandemie covid-19.
„Nic proto nenamítala a proti zmrazení platů státních zástupců a soudců po celý rok 2021, které považovala za projev solidarity. Pokud však nyní plánuje vláda nikoli pouze zmrazit, ale od února 2022 dokonce fakticky snížit platy státních zástupců a soudců, jde o neakceptovatelný postup, porušující roky platná zákonná pravidla pro výpočet platů v justici,“ konstatovala unie. Pokud bude návrh přijat, Unie plánuje platy řešit civilními žalobami.
Připomněla, že v případě růstu ekonomiky platy státních zástupců a soudců poměrně stoupají, v případě krize naopak automaticky klesají. „Není žádný důvod uvedená pravidla porušovat a nesystémově snižovat platy, nadto ve chvíli, kdy vybraným jiným zaměstnancům státu se platy zvyšují. Takový postup je v evidentním rozporu s ústavním pořádkem, neboť narušuje nezávislost justice coby stěžejní součásti demokratického právního státu,“ pokračovala.
Podle USZ je také „zcela zjevné“, že současná situace nepředstavuje stav legislativní nouze. „Je tak přinejmenším nešťastným signálem, že první návrh nové vlády takto úzce se dotýkající justice byl kabinetem přijat bez jakékoliv diskuze s jejími zástupci, za porušení standardního legislativního procesu a s plným vědomím, že jde podle všeho o návrh protiústavní, jak ostatně vyplývá i z vyjádření Legislativní rady vlády,“ napsalo sdružení.
Postupujte s odpovědností, vzkazuje Unie
Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun ve svém dřívějším stanovisku skutečně varoval, že návrh by mohl narazit u Ústavního soudu. Poukázal především na sněmovní jednací řád, který stanoví, že postupovat ve stavu legislativní nouze lze za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody.
USZ vyzvala politiky, aby postupovali s maximální odpovědností k principům fungování právního státu. „Je třeba dodat, že zmrazení a jiné formy reálného snižování platů v justici nepředstavují takovou úsporu, která by mohla významněji přispět k řešení současného rozpočtového schodku,“ uzavřela.
Fialova vláda seškrtala růst platů, politikům je chce zmrazit na rok |
Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Částka se násobí koeficientem podle odpovědnosti a náročnosti funkce. Už loni platil základ z roku 2020. Důvodem byly úspory za epidemie. Od letoška je navyšování znovu automatické.
Vláda s námi měla jednat, stěžují si odbory
K přehodnocení zmrazení platů ve veřejné sféře vyzývají také odbory. Od dubna požadují navýšení platu o tisíc korun pro všechny, jak schválila předchozí vláda Andreje Babiše. Fialova vláda totiž před koncem roku nařízení změnila.
Policisté, hasiči či pracovníci sociálních služeb dostali od letoška do tarifů sedm set korun navíc, zdravotníci si polepšili o šest procent a učitelé o dvě procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura podotkl, že i toto přidání je na dluh. Úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se plat pro letošek zmrazil.
Odbory žádají, aby vláda v novém rozpočtu s přidáním počítala. „Vláda porušila kolektivní dohodu vyššího stupně, služební zákon i zákoník práce, když s námi o zmrazení platů nejednala. Žádáme o přehodnocení stanoviska,“ řekl mluvčí odborových svazů veřejné sféry Pavel Bednář.
Svazy se na premiéra obracejí dopisem. Odboráři v něm poukazují na to, že přidáno nedostali třeba pracovníci hygienických stanic či úředníci úřadů práce a sociální správy, kteří vyřizují podpory v covidové epidemii. Bednář zmínil, že zmrazení platů se týká i pracovníků radnic, katastrálních a finančních úřadů či státních zastupitelství.
Odbory jednotlivých skupin a profesí už kvůli tomu napsaly dopisy příslušným ministrům. Poukazují na dopady zdražování i na to, že část zaměstnanců kvůli nízkým platům pobírá dávky. Podle údajů odborů je průměrný výdělek v úřadech práce asi 30 600 korun hrubého a v sociální správě asi 31 900 korun. Většina zaměstnanců na průměrnou částku nedosáhne. Bednář zmínil, že řada pracovníků tak vydělává kolem 20 tisíc korun hrubého.
Odborové svazy v dopise premiéra žádají, aby vláda upravila návrh rozpočtu tak, aby „od 1. dubna došlo k naplnění původních dohod“. Chtějí o tom vyjednávat a žádají o brzký termín jednání. Podotýkají, že pracovníci veřejného sektoru jsou zklamáni a vyzývají k protestům, stávkové pohotovosti či stávce.
Zástupci nové vlády, odborů a zaměstnavatelů by se měli sejít na prvním zasedání tripartity 18. ledna. Debatovat by měli hlavně o nové podobě rozpočtu.
