Poslanci schválili, že novinářům bude hrozit až pětileté vězení nebo vysoká pokuta už jen za zveřejnění informace, že policie někoho odposlouchávala. Co si o tom myslíte?
Velmi mě to znepokojuje. Z hlediska základní teorie naší ústavy, která je postavena na principu dělby moci, toto rozhodnutí vede k dalšímu posílení exekutivní moci – zejména policie. Tím se mění určitá rovnováha, která je v Česku už beztak porušena. Výkonná moc, která je nyní již dost silná, bude ještě silnější.
Autor změny, poslanec Marek Benda, argumentuje, že zveřejnění odposlechů poškozuje práva toho, kdo je na nich zachycen.
Budu trochu teoretický. V angličtině vyšla kniha Limity práva. Kromě jiného se v ní píše o tom, že právem se úplně vše nepostihne. Zároveň jsou tam uvedené dvě metody, jak lze některé věci řešit – buď soudním rozhodnutím, nebo vydáním legislativy. Protože však Marek Benda není vzdělaný právník, což je katastrofa, tento rozdíl necítí.
Nevím úplně, kam míříte.
Problém s odposlechy souvisí s tím, že proti sobě stojí dva rozdílné principy – ochrana soukromí a ochrana společnosti před trestnou činností. Bohužel se ukazuje, že v moderní společnosti jsou nejefektivnějším kriminalistickým nástrojem právě odposlechy. A my se jich v zápase s kriminalitou vzdát nemůžeme.
Ale jak se má řešit problém mezi principy, o kterých mluvíte?
Myslím, že vyhovující je dnešní stav. Každý případ zveřejnění odposlechů se liší, a měl by tak být posuzován. Pokud se někdo cítí zveřejněním záznamu poškozen, má se obrátit na soud a ten by měl rozhodnout, zda se tak stalo. Primitivové v našem parlamentu bohužel všechno řeší normativně. Myslí si, že se vydá zákon, a tím se to vyřeší.
Lze tedy tu změnu označit za "náhubek pro novináře"?
Pro demokracii je důležité, aby tu existoval svobodný tisk. Určitá kontrola novinářů by existovat měla. Měla by to být ovšem jemná kontrola soudců, ne policistů.
Zahraniční média žasnouČeský zákon omezující odposlechy bude nejpřísnější v Evropské unii. Žasnou nad ním i představitelé mezinárodní novinářské organizace Reportéři bez hranic a Evropské asociace vydavatelů novin. "Při prosazování práv a svobod hrál ve vaší zemi po pádu komunismu velkou roli i tisk. Dodatek zákona nyní klade do cesty vážnou překážku médiím, která chtějí pokračovat v investigativní žurnalistice," reagoval včera prezident Evropské asociace vydavatelů novin Valdo Lehari. Připomenul, že nejde o první pokus politiků zasáhnout ve střední Evropě proti tisku. Na Slovensku už schválili normu, která nutí vydavatele tisknout i odpovědi lidí, o kterých se psalo pravdivě. "Český návrh týkající se odposlechů považujeme za výjimečně tvrdý a sepsaný dost narychlo, bez jakékoli diskuze s novináři," míní i Olivier Basille z organizace Reportéři bez hranic. České žurnalisty tento týden podpořil i jeden z nejznámějších novinářů světa specializujících se na bezpečnost – Bill Gertz, autor knihy "Zrada" o Billu Clintonovi. "Podporuji vaše úsilí v boji proti příliš tvrdému právu," napsal MF DNES Gertz. Připomenul, že ví, o čem je řeč. "I tady v USA se potýkám s problémy s úřady, které útočí na svobodu slova, i když se o tom třeba tolik neví," dodal Gertz, který pracuje |
