Krvavý prokurátor, soudce i vyšetřovatel v jedné osobě Karel Vaš v roce 1949 jako předseda senátu Vrchního vojenského soudu v Praze za podivných okolností osvobodil příslušníka komunistické Bezpečnosti Antonína Kocánka.
Muž souzený po Listopadu za vraždu generála Heliodora Píky a podezřelý z dalších trestných činů tak nejspíš kryl vraždu, kterou Kocánek spáchal přímo na ulici v Nové Pace 18. června 1949. Tehdy zastřelil dvěma ranami z pistole - zřejmě z osobních důvodů - svého známého, řidiče autobusu Karla Ottu.
"Ano, Karel Vaš byl předsedou Vrchního vojenského soudu v Praze, který posuzoval Kocánkovu vinu," říká vyšetřovatel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Ivo Procházka.
Na Vašovu roli v případu se přišlo prakticky jen shodou okolností. Úřad totiž případ už jednou před pěti lety vyšetřoval, avšak jako podezření z vraždy, které se na Ottovi dopustil Kocánek. A po zjištění, že Kocánek už nežije, jej uzavřel. Proti mrtvému není možné zahájit trestní stíhání.
Tajemství z mrazáku
Zdálo se, že o roli Karla Vaše v této kauze se už nikdy nikdo nedozví. Jenže před pár týdny se materiály probíral znovu vyšetřovatel Procházka, který připravoval podklady pro natáčení jednoho dílu televizního seriálu Přísně tajné vraždy a vyžádal si všechny dokumenty.
PROFILKrvavý prokurátor a soudce v jedné osobě Právník Karel Vaš (narozen 1916) pochází z Podkarpatské Rusi. Za války se dostal do Sovětského svazu, kde vstoupil do československé vojenské jednotky a začal spolupracovat se sovětskou tajnou policií NKVD. Později se stal prokurátorem a vyšetřujícím soudcem. Podle pokynů sovětských poradců vedl proces s generálem Heliodorem Píkou, který byl na základě falešných důkazů popraven. Vaš byl za smrt Píky souzen, ale potrestán nebyl. Je podezřelý z řady dalších trestných činů. Dnes žije v domově důchodců v Praze. |
"Kocánek byl podle tohoto rozhodnutí Karla Vaše zproštěn viny pro nedostatek důkazů," říká Procházka. Rozhodnutí je přitom v rozporu se zjištěnými skutečnostmi, případ byl totiž vyšetřen místními policisty velmi detailně.
A samotnou vraždu pozorovala ze svého okna svědkyně, které však bylo doporučeno, ať o tom, co viděla, nemluví. Přesto se o okolnostech vraždy začalo mluvit v Nové Pace a Ottův pohřeb se změnil v demonstraci proti komunistickému režimu.
Podle vyšetřování ÚDV mohl být příčinou vraždy spor o společnou přítelkyni nebo Kocánkova temná protektorátní minulost, o které Otta věděl.
Jenže případ sledovali funkcionáři na nejvyšších místech v Praze a ti jej zřejmě potřebovali zamést pod koberec. Kocánek tak unikl trestu a odešel od Bezpečnosti. Odsouzen nikdy nebyl.
Může být ještě potrestán?
Může být dnes čtyřiadevadesátiletý Karel Vaš za tento případ pohnán před soud? "V této chvíli je ještě absolutně nemožné k tomu cokoli říct," uvádí Procházka.
Rolí Vaše v Kocánkově kauze se ještě vyšetřovatel nezačal zabývat. "Případ je ještě příliš čerstvý. Takže se nedá říct, zda vyústí v další trestní stíhání. Záleží na důkazech i na tom, zda se například podaří prokázat úmysl," uvedl ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování Pavel Bret.
Tři trestní oznámení
Karel Vaš, který unikl trestu za vraždu Helidora Píky (soud konstatoval vinu, ale současně rozhodl, že případ je promlčen), je podezřelý z dalších trestných činů. Mimo jiné i z vraždy Belgičana Emila de Backera a z organizování procesů s bývalými vojáky ze Západu.
Na ÚDV se tak sešla už tři trestní oznámení, všechna úřad nyní zkoumá. Vaš je totiž posledním žijícím a nepotrestaným představitelem komunistické justice, který se podílel na nezákonných procesech na konci čtyřicátých a na začátku padesátých let. Výmluvné je už to, že Vaš vystupoval jednou v roli soudce, jindy prokurátora, jak se to hodilo.
