Pražský soud propustil kurdského předáka. Turci poslali diplomatickou nótu

  • 467
Pražský městský soud v úterý dopoledne pustil na svobodu Sáliha Muslima, kterého o víkendu v Praze zatkla policie. Rozhodnutí před budovou soudu přivítalo několik desítek Kurdů. O vydání bývalého předsedy kurdské Strany demokratické unie usiluje Turecko, které verdikt českého soudu kritizuje.

Bývalého předáka partaje, která je politickou složkou syrských Kurdů, zadržela česká policie v sobotu. Mezinárodní zatykač na něj vydalo Turecko. Ankara nyní chce, aby Češi Muslima vydali.

Městský soud v Praze v úterý během neveřejného jednání rozhodoval, jestli sedmašedesátiletý Syřan splňuje podmínky uvalení vazby, nebo od soudu svobodně odejde. Na jednání přivedli policisté v kuklách Muslima se želízky na rukou, ze soudní síně odešel svobodně.

„Soudce pustil mého klienta na svobodu,“ oznámil Muslimův advokát Miroslav Krutina. Soudce přijal slib Sáliha Muslima, že se bude na základě předvolání účastnit soudních jednání a že se bude zdržovat pouze ve státech Evropské unie.

„Rozhodnutí je pravomocné, protože se obě strany vzdaly práva stížnosti,“ uvedla později mluvčí soudu Markéta Puci. Muslimův právník podle ní soudu nabízel vedle klientova slibu i „záruku kurdské organizace“, tu však soudce Jaroslav Pytloun nepřijal.

Výsledek potěšil desítky sympatizantů Muslima před soudem, kteří před vyhlášením rozhodnutí demonstrovali za jeho propuštění. S kurdskými vlajkami skandovali hesla o svobodě, naopak na adresu tureckého prezidenta Recepa Erdogana vykřikovali, že je terorista, diktátor a fašista.

Městský soud Muslim opustil ještě v policejní voze. Jedna z jeho advokátek, Denisa Sudolská, iDNES.cz řekla, že k propuštění Kurda se bude muset ještě vyřídit dokumentace. Poté bude volný.

Rozhodnutí soudu neposlat představitele syrských Kurdů do vazby, však neznamená, že možnost jeho vydání do Turecka padla. Turci mohou do 40 dní od zadržení podat k českému ministerstvu spravedlnosti oficiální žádost o vydání, prozatím tak neučinili. Extradiční řízení zatím u soudu neběží.

Propuštění Muslima ovlivní naše vztahy, reaguje Ankara

Rozhodnutí českého soudu neuvalit vazbu na kurdského politika považuje turecká vláda za politické a znamená podporu teroristické organizace. Řekl to  místopředseda turecké vlády a vládní mluvčí Bekir Bozdag. „Rozhodnutí je v rozporu s mezinárodním právem a bude mít vliv na vztahy s Českou republikou,“ komentoval soudu Bozdag. Dodal, že toto rozhodnutí „podporuje teroristické organizace“ a je „jasnou podporou terorismu“.

Turci České republice poslali také diplomatickou nótu, v níž kritizovalo rozhodnutí soudu. Tureckým novinářům to řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Rozhodnutí pražského soudu neuvalit na Muslima vazbu označil ministr za skandální pošlapání práva. „Pro nás je Muslim terorista, vůdce teroristické sítě, tuto pravdu nic nezmění,“ citovaly ministra na svých webech mimo jiné turecké listy Vatan, Haberler nebo BirGün.

„Nejsme s tím spokojeni, poslali jsme České republice nótu,“ řekl Çavuşoglu. Diplomatický dokument podle něj odeslala do Prahy kromě jeho ministerstva zahraničí i ministerstva vnitra a spravedlnosti. Ankara podle Çavuşoglua bude Muslima nadále pronásledovat, „ať už si půjde kamkoli“, dokud nebude dopaden a dopraven do Turecka. „Nevzdáme to,“ dodal.

Česká diplomacie odmítla nařčení z podpory terorismu. „Ministerstvo zahraničních věcí ČR v této souvislosti důrazně odmítá tvrzení, že by dnešní rozhodnutí nezávislého soudu bylo v rozporu se závazky ČR v oblasti boje proti mezinárodnímu terorismu,“ uvedl v tiskové zprávě Černínský palác. Ministerstvo podotklo, že české úřady se žádostí o extradici budou zabývat, až Turecko pošle žádost.

Turecký velvyslanec v Česku v úterý zopakoval, že propuštění Muslima by mohlo mít negativní vliv na česko-turecké vztahy. „Toto rozhodnutí jsme nečekali. Sálih Muslim se v posledních letech podílel na několika teroristických útocích v Turecku,“ uvedl velvyslanec Ahmet Bigali. „S tímto verdiktem nejsme spokojeni,“ dodal.

Turci považují Sáliha Muslima za teroristu. Do loňska působil ve vedení syrské kurdské Strany demokratické unie (PYD). Zatykač na jeho osobu, který loni v květnu vydal turecký Nejvyšší soud, se týká několika trestných činů - konkrétně rozvracení jednoty a integrity státu, vraždy, poškozování cizího majetku a přepravování nebezpečných materiálů.

Muslima spojují s bombovým útokem v Ankaře z března 2017, který podle nich zosnovala výkonná rada Kurdské strany pracujících. Dřívější zatykač z prosince 2016 pak Muslima spojil s jiným bombovým útokem, při němž zemřelo 29 lidí a dalších 87 bylo zraněno.

Začátkem února jej Turecko zařadilo na seznam nejhledanějších osob. Ministerstvo vnitra vypsalo za jeho dopadení odměnu čtyři miliony tureckých lir (téměř 22 milionů Kč). Pražské městské státní zastupitelství v návrhu na uvalení předběžné vazby konstatovalo, že v Turecku lze za tyto trestné činy uložit doživotí a že tvrzené skutky jsou trestné i podle českého trestního zákoníku - a to jako rozvracení republiky a teroristický útok.

Kritik Erdogana

Kdo je Sálih Muslim?

Rodák z vesnice nedaleko severosyrského města Kobani studoval v 70. letech istanbulskou technickou univerzitu, kde se také poprvé zapojil do kurdského hnutí pod vedením legendárního lídra mully Mustafa Barzáního. Po získání diplomu chemického inženýra v roce 1977 se ale Sálih Muslim nejprve zaměřil na profesní kariéru, řadu let pracoval Saúdské Arábii, začátkem 90. let si pak otevřel vlastní projekční firmu v Aleppu.

Muslim byl do loňska spolupředsedou syrské kurdské Strany demokratické unie (PYD), kterou Ankara považuje za odnož Strany kurdských pracujících (PKK). Organizaci PKK, která bojuje na jihovýchodě Turecka přes 30 let za autonomní Kurdistán, považuje Turecko, EU i USA za teroristickou. Sálih Muslim v minulosti odmítl, že by PYD byla přímo napojena na PKK. Levicová PYD je nejsilnější politickou stranou na severu Sýrie, kde usiluje o uznání kurdské autonomie.

PYD je přední kurdskou politickou silou na severu Sýrie. Sálih Muslim si v ní zachovává velký vliv, přestože loni z vůdčího postu ve straně odstoupil. Ankara považuje PYD za odnož zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Ta vede v jihovýchodním Turecku už přes 30 let ozbrojený boj za autonomní Kurdistán. Za teroristickou organizaci považují PKK i Evropská unie a Spojené státy. Turecké úřady vydaly zatykač na Muslima a 47 dalších vysoce postavených činitelů PYD v listopadu 2016.

Muslim je mimo jiné tvrdým kritikem tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. V sobotu na svém twitteru například zveřejnil snímek dětí údajně zabitých při turecké ofenzivě v syrské oblasti Afrín a fotografii doprovodil textem „turecký prezident - vrah dětí“.

Výměna za Čechy držené v Turecku?

Před jednáním turecký ministr spravedlnosti Abdülhamit Gül doufal, že český soud uvalí na Muslima vazbu. Gül též vyloučil, že by Ankara jednala o vydání Muslima výměnou za dva Čechy, kteří byli loni odsouzeni v Turecku k trestu vězení za spolupráci s kurdskými milicemi YPG. Informoval o tom v úterý turecký deník Sabah.

„Není to žádost o kompromis. Taková otázka není na pořadu dne, nebudeme jednat o výměně dvou Čechů, kteří jsou ve věznici ve (městě) Van,“ řekl turecký ministr spravedlnosti novinářům.

Už v pondělí vyloučil také turecký velvyslanec v České republice Ahmet Bigali možnost propojení turecké žádosti o uvalení vazby a následnou extradici s případem Markéty Všelichové a Miroslava Farkase, kteří byli loni odsouzeni k více než šesti letům vězení za spolupráci s kurdskými milicemi YPG. Ankara řadí skupinu YPG na rozdíl od ČR či USA k teroristickým organizacím.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video