Obě Češky si přály rodit doma. Podle českého zákona o zdravotních službách ale hrozí porodním asistentkám vysoké pokuty, pokud budou pracovat bez potřebných povolení. Zákon také neumožňuje proplacení práce asistentek v bytě rodičky. Proto prý ženy nemohly žádné asistentky najít.
Na soud se obrátily s tím, že jim kvůli českým zákonům byla upřena možnost rodit doma za asistence lékařského odborníka. Soud ve Štrasburku dospěl v roce 2014 k závěru, že v tomto případě nebyl porušen článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (o původním rozhodnutí zde). Češky se po tomto rozhodnutí obrátily na velký senát soudu, což je forma odvolání.
Ani velký senát jim za pravdu nedal. V odůvodnění, které krátce po rozhodnutí zveřejnil na svých webových stránkách, rovněž odmítl, že by napadená praxe odporovala zmíněnému článku úmluvy. „Stěžovatelky (...) si sice přály rodit doma, nicméně podle českého práva nesmějí porodní asistentky s domácími porody pomáhat,“ stojí dokumentu, v němž se soud odkazuje na rozhodnutí českého Ústavního soudu, který stížnost obou žen zamítl už v roce 2012.
Stížnost zamítlo 12 členů velkého senátu, pět hlasovalo pro její důvodnost. V rozhodnutí soud uvedl, že v otázce domácích porodů neexistuje žádná celoevropská shoda. „To vedlo k závěru, že současná politika státu (České republiky) byla ve spravedlivé rovnováze mezi právem matky na respektování soukromého života a povinnosti státu v oblasti ochrany zdraví matky a dítěte,“ uvedli soudci v odůvodnění svého rozhodnutí.
Soud očekává, že se porodnictví v ČR změní
Ze zveřejněného dokumentu nicméně vyplývá i doporučení pro zlepšení podmínek v českém porodnictví. To uvedla i advokátka jedné z Češek Zuzana Candigliota. „Soud vyzval Českou republiku ke zlepšení systému porodní péče tak, aby reflektoval vývoj v oblasti práva, medicíny a vědy. Soud stížnost zamítl, protože očekává, že ke změnám dojde z iniciativy státu, nikoliv samotného soudu,“ řekla Candigliota.
„Z toho je zřejmé, že porodní systém v ČR není zcela v pořádku. Dochází k některým praktikám, které nejsou v souladu s vědeckými poznatky, podle Světové zdravotnické organizace jsou pak škodlivé,“ dodala. Podle ní Liga lidských práv, jejíž je právničkou, řeší i další případy, kdy si žena stěžuje na porodní péči. Zabývá se i kauzami, kdy se na soud obrátily porodní asistentky.
„Soud neřekl, že je povinnost zajistit domácí porody. Možností by byly porodní domy, tedy zdravotnická zařízení v blízkosti porodnice. Byl by to krok, kdy by ženy měly alternativu k porodům doma,“ dodala Candigliota.
Ministerstvo zdravotnictví znění verdiktu přivítalo. „Soud podle názoru ministerstva spravedlivě vyvážil všechna práva, která jsou v tak citlivé oblasti ve hře,“ uvedlo v tiskovém prohlášení s tím, že po detailním seznámení se s obsahem rozsudku pečlivě zváží, jaká opatření je na místě do budoucna přijmout s cílem zlepšit péči o české rodičky a novorozence a předejít tak dalším obdobným soudním sporům.
O návrzích změn porodní péče diskutuje pracovní skupina, kterou zaštítil ministr pro lidská práva. Původně skupina fungovala pod resortem zdravotnictví, dohodu a výsledky ale nepřinesla. Podle biostatističky Markéty Pavlíkové se v Česku rodí každý rok doma asi tisícovka dětí. To je procento narozených.
