Ivan Ošťádal žaluje hlavu státu za odmítnutí jmenovat jej profesorem (21. září 2016) | foto: Petr Topič, MAFRA

Soud zrušil Zemanovo rozhodnutí nejmenovat Ošťádala a Fajta profesory

  • 613
Pražský městský soud v pátek zrušil rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesory. Věc prezidentovi vrátil k dalšímu řízení. Podle pravomocného rozsudku nemůže žádný orgán moci výkonné po řádném řízení o jmenování sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky.

Soud poukázal na to, že postup ke jmenování profesorem upravuje zákon o vysokých školách, podle nějž kvalifikaci uchazeče postupně posuzuje odborná hodnotící komise, vědecká rada příslušné fakulty a vědecká rada vysoké školy.

„Pokud řízení o jmenování profesorem proběhne řádně a v souladu se zákonem, nemůže již žádný orgán moci výkonné - tedy ministr školství, vláda ani prezident republiky - sám znovu posuzovat, zda kandidát podmínky pro jmenování profesorem splňuje. Tím by bylo nepřípustně zasaženo do autonomie vysokých škol a ústavně garantované svobody vědeckého bádání a umělecké tvorby,“ konstatoval senát soudkyně Viery Horčicové.

Podle soudu může prezident rozhodnout, že navrženého kandidáta nejmenuje profesorem, pokud dospěje k závěru, že uchazeč neprošel řádným procesem ke jmenování nebo že tento proces vykazoval vady, kvůli nimž mohl být nezákonný. „Takové rozhodnutí však musí obsahovat odůvodnění, což v posuzované věci splněno nebylo. Pro tuto vadu řízení bylo rozhodnutí prezidenta zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení,“ vysvětlila mluvčí soudu Markéta Puci.

„Lze předpokládat, že pan prezident ve věci učiní rozhodnutí,“ napsal iDNES.cz mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Verdikt soudu podle něho věc pouze vrací Zemanovi k novému projednání.

27.dubna 2018 v 10:58, příspěvek archivován: 27.dubna 2018 v 11:54

Abych zklidnil radostí rozdychtěné pražské novináře. Verdikt soudu pouze vrací věc Fajt-Ošťádal k novému projednání panem prezidentem.

Zeman nepodepsal Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. V případě Fajta argumentoval jeho údajnou žádostí, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala poukázal na údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD).

Proti rozsudku lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ta ale sama o sobě nemá odkladný účinek. Právník Hradu Marek Nespala uvedl, že po prostudování odůvodnění verdiktu prezidentovi doporučí, zda podat stížnost, či zda znovu rozhodnout v intencích požadavků správního soudu.

Prezident v kauze argumentoval mimo jiné tím, že za výkon jeho pravomocí ho žádný jiný státní orgán nemůže volat k odpovědnosti. Soud tento výklad Ústavy vyvrátil. Zdůraznil, že prezident je při výkonu pravomocí vždy vázán ústavními i ostatními zákony a jeho postup lze přezkoumat právě z hlediska zákonnosti.

Rektoři rozhodnutí soudu vítají

Rektoři vysokých škol včetně předsedy České konference rektorů Tomáše Zimy rozhodnutí soudu vítají a považují ho za rozumné. Rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička má za absurdní, že prezident chtěl opravovat to, co podle zákona schválily vědecké rady univerzit. „Již od začátku jsme věděli, že věc se má tímto způsobem, a do absurdní situace to došlo v momentě, kdy podobné věci, kterými pan prezident argumentoval při nejmenování některých profesorů, tak mu najednou nevadily u jím navrženého premiéra. To jsou naprosto absurdní věci, že prezident chtěl opravovat to, co podle zákona schválily minimálně dvě vědecké rady příslušné univerzity,“ řekl Sklenička.

Podle rektora Univerzity Karlovy Zimy jde o důležitou zprávu pro všechny vysoké školy a pro zajištění jejich nezávislosti. Hodnocení kvalifikačních předpokladů pro jmenování profesorů podle něj musí nadále zůstat záležitostí odborných grémií a příslušných orgánů vysokých škol, nikoli vůli toho či onoho politika.

„Je určitě dobře, že to dospělo do nějakého rozumného konce, koneckonců se to může týkat profesorů na všech univerzitách. Netuším ale, jak se k tomu postaví pan prezident,“ řekl rektor Vysoké školy chemicko-technologické Karel Melzoch. Podle něj případ ukazuje, že vztah rektorů s hlavou státu není v normálním stavu.

„Věřím, že pan prezident své rozhodnutí přehodnotí a bude jmenovat nejen kolegy z Univerzity Karlovy, kterých se rozhodnutí týká, ale také docenta Eichlera z VŠE, který se rozhodl žalobu stáhnout,“ sdělila rektorka Vysoké školy ekonomické Hana Machková. Všichni tři dotčení měli podle ní na jmenování profesory právo, protože řízení proběhlo řádně a uchazeči jednoznačně splnili zákonné podmínky.

Rektor Českého vysokého učení technického Vojtěch Petráček doufá v to, že profesoři nyní budou jmenováni podle zvyklostí. „Myslím si, že vědecké rady postupují standardně dokumentovaným způsobem a podle metodik, které jsou na univerzitách dokumentované a schválené. Takže to jistě bude všechno v pořádku,“ řekl. Rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová vnímá rozsudek jako průlomový. „Soud jasně řekl, že kdokoli a kterýkoli orgán výkonné moci musí respektovat Zákon o vysokých školách, a to je důležité,“ zdůraznila.

Ošťádal komentuje spolupráci s StB (09/2016): 

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video