Rusa zadržela česká policie na základě ukrajinského zatykače loni v září. Pražský městský soud nejprve jeho vydání k trestnímu stíhání připustil. Stalo se tak krátce před ruskou invazí na Ukrajinu. Frančetti si ale podal stížnost, kterou vrchní soud projednal v dubnu. Jak a proč rozhodl, zveřejnila justice až nyní.
Frančettiho vydání je podle závěru vrchního soudu nepřípustné. „V současné době s ohledem na válečnou situaci na Ukrajině a dále i osobní okolnosti týkající se vyžádaného (Frančettiho) je dáno reálné nebezpečí porušení práv zaručených mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, které v současné době není s to snížit či eliminovat ani poskytnutými ujištěními ukrajinské strany,“ sdělil k názoru vrchního soudu Wenig.
Podle soudců navíc existuje důvodná obava z toho, že by Frančetti byl na Ukrajině po svém vydání vystaven pronásledování a zhoršení postavení v trestním řízení – a to kvůli svému státnímu občanství a zejména pak kvůli účasti na bojových akcích na straně proruských separatistů.
Ukrajina Frančettiho viní z účasti na činnosti nelegálního ozbrojeného útvaru. Podle ní souhlasil v roce 2014 po příjezdu do Sevastopolu s tím, že se zapojí do činnosti útvaru Sebeobrana Krymu, který ukrajinské zákony nepovolily a který byl mimo jiné zaměřený na potlačení odporu proukrajinsky naladěného obyvatelstva v dané oblasti. Muž údajně vytvořil zpravodajskou skupinu Severní vítr a vybral do ní 11 členů, kterým denně udílel pokyny. Informace, které získali v terénu, předával podle Ukrajiny velení ruského námořnictva.
Po propuštění z vazby skončil v rukou NCOZ
Vrchní soud sice Frančettiho propustil z předběžné vazby, Rus se ale na svobodu reálně nedostal - bezprostředně poté jej zadržela česká Národní centrála proti organizovanému zločinu a obvinila jej v souvislosti s ruskou anexí Krymu z účasti na organizované zločinecké skupině. Obvodní soud muže následně poslal do vyšetřovací vazby. Vyjádřil obavy z toho, že by Rus mohl utéct.
Za založení, účast na činnosti či podporu organizované zločinecké skupiny hrozí podle českého trestního zákoníku v základní sazbě dva až deset let vězení. Jestliže někdo působí jako vedoucí činitel takové skupiny, zvyšuje se sazba až na 12 let.
Frančetti vinu odmítá, proti jeho vydání bylo i Rusko. Muž trvá na tom, že pouze hlídal v lese s dalšími civilisty, aby pomohl ochránit obyvatele v okolí Sevastopolu. Uvedl, že do oblasti přijel už v době, kdy anexe probíhala, a že chtěl kvůli nebezpečí válečného konfliktu zachránit svou rodinu a majetek.
