"Odvolání se zamítají jako nedůvodné. Motiv protestu je ale nepochybný. Pohnutka Kateřiny Liškové, Viktora Pioreckého, Dušana Stuchlíka i Milana Štefance byla chvályhodná. Proti tomu, co se v Čečensku dělo, bylo správné protestovat. Ale k dobrým cílům nelze použít špatných prostředků. Proto bylo jejich jednání společensky nebezpečné," uvedl ve zdůvodnění rozsudku soudce Jiří Šoukal.
Proti rozsudku krajského soudu v Brně není možné žádné řádné odvolání. Mimořádné opravné prostředky obhájce aktivistů odmítl. "Domnívám se, že to nebude možné," řekl obhájce Michal Antonín.
Nesehnutí protestovali proti válce v Čečensku i v prosinci
Před konzulátem Ruské federace demonstrovali proti válce v Čečensku lidé z občanských hnutí Nesehnutí a Sova také 14. prosince. Přesně po roce tak navázali na protest, při němž polili zdi konzulátu červenou barvou.
"Stojíme zde přesně rok od protestu, který upozorňoval na ultimátum, jež dala ruská vláda obyvatelům Grozného. Ti museli opustit město a dnešní zimu tak stráví ve stanových táborech deset tisíc lidí," řekl tehdy Dušan Stuchlík.
Takzvané pštrosí minutě, jak aktivisté happening nazvali, v ulici Hlinky přihlížely asi tři desítky policistů. "Strčíme zde hlavu do písku a napodobíme ty, kteří po zmizení čečenské války z televizních obrazovek a novin na konflikt zapomněli," řekl Stuchlík.
Po projevech přinesli aktivisté před budovu ruského konzulátu plechovou nádobu s pískem, kterou částečně překryli čečenskou vlajkou. Poté tři z nich zabořili do písku na symbolickou minutu hlavu. Na pokračující čečenský konflikt upozorňovali také transparenty s nápisy "Čečensko: humanitární krize trvá" či "Kdo ke zlu mlčí, zlo tvoří".
