Loni si zažádalo o dotaci na fotovoltaiku do listopadu 6 440 lidí, rok předtím to bylo ještě zhruba o dva tisíce méně. Letos číslo stouplo na 36 838 Čechů, což je více než pětinásobný nárůst. Žádosti přitom většinou lidé podávají až po samotné realizaci projektu. Firmy tedy dokázaly navýšit montážní kapacity a extrémní nárůst pokrýt.
Na druhou stranu v současnosti se na instalace a potřebné komponenty čeká měsíce. „Školení pro nové montéry, která stále vypisujeme, jsou velmi rychle zaplněná,“ uvádí Aleš Hradecký, předseda Cechu Fotovoltaiky a Akumulace.
Ze statistik ministerstva životního prostředí (MŽP) je vidět, že nárůst zájmu o fotovoltaiku byl postupný. Žádosti o dotace vzrostly třikrát již v březnu, tedy krátce po začátku války na Ukrajině. Nejvíce žádostí lidé podali v září, kdy se naplno projevovala energetická krize a cena elektřiny vyšplhala k hranici tisíc eur za megawatthodinu.
Žádosti v rámci programu Nová zelená úsporám o dotaci na fotovoltaiku v letech 2021 a 2022.
„Rostoucí zájem o solární elektrárny lze cítit v Česku poslední dva roky. Ovšem letošní znamená doslova nový boom fotovoltaiky. Zatím jde hlavně o instalace solárních panelů na domech nebo firmách, ale časem lze očekávat také první větší projekty na nezemědělských pozemcích,“ říká k číslům Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Příčinu Sedlák vidí právě v krizi cen energie. „Fotovoltaika je pak jedním z nejrychlejších opatření, které může domácnost v rodinném domě nebo firma během pár měsíců od rozhodnutí o nákupu panelů používat,“ dodává expert. Návratnost se u domácnosti pohybuje od šesti let, až polovinu investice pokryje dotace a uspořit se tak dají desítky tisíc ročně.
Fosilní zdroje na ústupu
Rekordně letos rostl i zájem o tepelná čerpadla. Zatímco minulý rok za prvních devět měsíců podalo žádost o dotaci 1 767 lidí, letos jich žádalo 12 756. Podle informací Komory obnovitelných zdrojů je aktuálně v Česku nainstalováno zhruba 160 tisíc čerpadel, z toho 30 tisíc přibylo letos.
„Obliba tepelných čerpadel, jež jsou, zvláště ve spojení s fotovoltaikou, jedním z nejčistších a nejúspornějších zdrojů vytápění a chlazení, neustále stoupá,“ konstatuje Petr Horký, ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTC).
Zájemci si v současnosti na instalaci čerpadel počkají, stejně jako u solárních panelů. „Na tepelné čerpadlo se zpravidla čekalo týdny, teď to jsou sice měsíce, ale firmy působící v Česku začaly výrazně investovat do zvyšování svých výrobních kapacit,“ dodává Horký.
Podle něj poptávka vzrostla právě kvůli zvyšujícím se cenám plynu. Poslední data Českého statistického úřadu ukazují, že plyn využívá zhruba 2,6 milionu českých domácností. Třetina spotřeby jde na vytápění, zbytek pak na ohřev vody či vaření.
Žádosti v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám za roky 2020, 2021 a 2022.
Boom zažívají takzvané kotlíkové dotace pro výměnu neekologických kotlů na tuhá paliva, které letos cílí na nejzranitelnější domácnosti. Loni do listopadu MŽP evidovalo pouze 83 žádostí, v tomto roce jich má 2 424. Počet tak vzrostl téměř třicetkrát.
Zájem Čechů o čistá řešení, snižování závislosti na Rusku a obecně fosilních palivech potvrzují průzkumy. Podle posledního šetření agentury OMG ze září čtyři z pěti dotazovaných uvedli, že by stát měl dotacemi podporovat zateplení a instalaci fotovoltaiky, a to až do výše 95 procent nákladů tak, aby si modernizaci mohly dovolit všechny domácnosti.
„Ukazuje se, že veřejnost podporuje řešení, která Česku mohou pomoci dostat se ze současné energetické krize a zároveň urychlit transformaci energetiky. Velká část lidí ale stále naráží na finanční a administrativní překážky,“ uvedl k průzkumu Štěpán Vizi, expert Centra pro dopravu a energetiku.
Kombinace fotovoltaiky s tepelným čerpadlem vyjde nejlíp. Pokud máte dotaci |
Vláda letos rozšířila hned několik dotačních titulů. Naposledy v listopadu přišla s programem Nová zelená úsporám light, který cíli na obyvatele nejvíce zasažené zdražováním a energetickou krizí. Jim má pomoci se zateplováním a dalšími úsporami energie. Z programu se dále platí i tepelná čerpadla či fotovoltaiky na rodinné domy. I tato podpora by však dle některých odborníků měla více cílit na zranitelné skupiny.
„Stát musí cíleně chránit zranitelné domácnosti, zpřístupnit programy na podporu zateplování a samovýroby elektřiny i lidem s nízkými příjmy,“ konstatoval na listopadové konferenci v Senátu Jiří Koželouh, energetický expert Hnutí Duha.
Revoluční proměna energetiky
Česko čekají zásadní změny v zákoně mířené na rozvoj obnovitelných zdrojů. V blízkých měsících se mají schválit hned dvě novely energetického zákona. První zvyšuje hranici, do které si lze zřídit výrobnu energie z obnovitelných zdrojů bez licence na výrobu elektřiny a bez územního rozhodnutí či stavebního povolení. Hranice má být nově 50 kilowatt.
Druhá, dlouho očekávaná novela, definuje pravidla komunitní energetiky. Podle ní by členové takzvaných energetických společenství mohli skrze veřejnou distribuční soustavu mezi sebou výhodně sdílet přebytky energií z vlastních výroben.
Odborníci si od změny slibují rozvoj energetické soběstačnosti, decentralizaci energetiky a větší zapojení obyvatel do přechodu k čistým zdrojům. „Návrh energetického zákona přinese skutečně revoluční proměnu české energetiky,“ uvedl Ondřej Pašek, expert na dotace a energetiku Unie komunitní energetiky (UKEN).
Energetická společenství mohou tvořit skupiny občanů, ale i organizace pod správou obcí. V rámci Nové zelené úsporám jsou již připraveny speciální dotace jim šité na míru. Podpora má pomoci s instalacemi na bytových domech či obecních budovách.
Sedlák ze Svazu moderní energetiky odhaduje, že by se novela o sdílení mohla schválit do poloviny příštího roku. „Po odblokování lze očekávat rostoucí zájem o fotovoltaiku právě u bytových družstev nebo společenství vlastníků,“ dodává Sedlák.
Podle něj tempo zájmu Čechů o fotovoltaiku neustane, spíše naopak poroste ještě více.
Teplo z pily a na poli větrník. Bavorsko šetří díky komunitní energetice |
Experti dlouhodobě poukazují, že energetická krize je zároveň příležitostí urychlit odklon od fosilních paliv. Jejich využívání je totiž největším samostatným zdrojem skleníkových plynů, které způsobují klimatickou změnu s ničivými dopady všude po světě včetně České republiky, jak popisují zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN.
Česká republika je sice v celosvětovém měřítku nevýrazným zdrojem emisí skleníkových plynů, nicméně z hlediska výše emisí na obyvatele patříme k nejhorším zemím na světě. Necelých čtyřicet procent emisí Česka pochází právě ze „špinavé“ energetiky, hlavní podíl nese spalování uhlí.
Letošní studie EGÚ Brno ukázala, že se snižováním emisí mohou pomoci právě úspory v domácnostech. Dle nejambicióznějšího scénáře by rozvoj obnovitelné komunitní energetiky mohl do budoucna pokrýt až 79 procent jejich roční spotřeby energie.
