Analýza, kterou představila Charita ČR, ukázala, že současný sociální systém obsahuje několik zásadních problémů. Jedním z nich je ten, že dávky čerpá jen malá část domácností.
„Přestože se stále mluví o tom, že řada lidí zneužívá sociální systém, opak je pravdou. O dávky si řekne jen minimum domácností, která na ně mají nárok,“ uvedl analytik pro sociální věci z Charity ČR Jiří Vraspír.
Dávky čerpá podle dat jen 6 % domácností v Česku, přestože nárok na ně má až 29 % domácností. Podle Vraspíra je hlavním důvodem skutečnost, že pro řadu lidí je pobírání dávek stále stigma a zároveň se řada lidí mylně domnívá, že na dávky nemají nárok.
Bude jediná superdávka. Poslanci řeší majetkové testy, ve hře je hlídačkovné |
Na to, že téměř každá třetí domácnost nemá dostatek peněz a dosáhla by příspěvky, upozorňuje i Pavla Aschermannová z Centra Rubikon, která pracuje s lidmi po výkonu trestu. „Je tady něco špatně, ale dávky to nejsou. Lidé pracují za příliš nízké mzdy a mají příliš vysoké náklady na bydlení,“ říká.
Na stejný problém upozorňuje také Iva Kuchyňková z Charity ČR. „Pokud budeme držet lidi v chudobě, tak se nic nezlepší. Lidé i když pracují, tak nemají na žití.“
Kuchyňková upozornila na to, že dávkový systém není cílený. Hůře chudoba a vyloučení dopadá na seniory nebo na rodiče samoživitele. U dávek pro tyto skupiny se několikrát v minulosti navíc stalo, že příjemcům dorazily se zpožděním, což pro řadu z nich znamenalo závažné potíže.
Poslanci radikálně mění sociální dávky. Kdo nepracuje, nedosáhne na ně |
Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje zlepšení systému dávek. K tomu by měla napomoct reforma, která by mohla začít platit už od července. Nově by se čtyři současné dávky sjednotily v jednu superdávku. Zároveň by mělo být jednodušší pro domácnosti o příspěvek žádat, protože nově by všechno mělo být dostupné digitálně.
Podle Kuchyňkové ale starší lidé a lidé v nouzi nejsou často schopní si dávky vyřídit online. „Pokud lidé nemají notebook nebo chytrý telefon, není pro ně pak možné si dávky vyřídit,“ říká s tím, že další skupina lidí má například zdravotní potíže a nejsou schopni osobně dojít na úřad a dávky si vyřídit. „Reforma vede k přísnosti, která může dopadnout na zranitelné osoby,“ kritizuje.
Podpora bydlení jen pro některé
Výhrady k návrhu superdávky měl také analytik Samuel Galán z PAQ Research. Jedním ze zásadních nedostatků je podle něj to, že se normativy na bydlení určují podle velikosti města. Na ceny bydlení mají ale v lokalitách vliv různé faktory.
„Čím vyšší normativ, tím vyšší dávky může domácnost dosáhnout. Účelem normativu je omezit náklady na bydlení a omezit dávku, je klíčové, že strop nesmí být tak nízký, aby klientům systému bránil bydlení nalézt,“ říká s tím, že pro některé domácnosti může být těžké najít dostupné bydlení.
Stačí zmeškat termín a jsou bez dávek. Jurečkova reforma trestá i „nevinné“ |
Některá města nedaleko Prahy, jako například Kladno, Mladá Boleslav, nebo Kolín, sice mají méně obyvatel, ceny nájemního bydlení jsou ale stále vysoké.
Podle Galána by pomohly například cenové mapy bydlení, které jsou v zahraničí běžně a které zohledňují i další faktory.
Mezery v definici zranitelných osob
„Nejvíce revize dávek dopadne na lidi, kteří nepatří do skupiny zranitelných osob a nemají pracovní bonus,“ říká
Reforma počítá s tím, že se některé současné dávky sníží, zároveň ale lidé, kteří se snaží zapojit do pracovního procesu a chodí do práce, budou moct také čerpat pracovní bonus, pomocí kterého chce resort motivovat lidi k práci.
Návrh ministerstva podle Aschermannové nereflektuje všechny skupiny zranitelných osob. „Jsou to například senioři ve věku 65 až 68 let, kteří nemají nárok na starobní důchod. Lidé, kteří se starali o rodiny a o rodiče, nebo ženy v domácnosti, které si neplatili sociální. Také lidé na dlouhodobé nemocenské, kteří nemohou z principu pracovat.
„Superdávka“ ministra Jurečky má trhliny. Ohrozí děti nebo znevýhodněné |
Aschermannová také kritizovala složku na dítě. Ta by měla být nově podmíněna pracovní aktivitou všech členů domácnosti, což nemusí být jen rodiče dítěte. „Podmiňovat dávku pro dítě tím, že musí pracovat někdo jiný, je chybné,“ říká. Rodiny by o dávku na dítě mohli přijít také v případě, že dítě nebude řádně chodit do školy.
„Odebírat dávku za záškoláctví je proti všem studiím a analýzám odborníků. To, že rodiny přijdou o dávku, děti do školy nedovede. Tam jsou potřeba jiné nástroje,“ vysvětluje s tím, že jedním z řešení by bylo podmínit v takovém případě dávku tím, že by rodiče měli spolupracovat i OSPODem nebo jinými úřady. Pokud by tak nečinili, byl by následně prostor pro sankce.
