Když se podíváme na nedávné volební kampaně v Česku, snaží se politici oslovit mladé voliče?
Snaží, ale vyjádřit to přesnými čísly je velmi obtížné. Historicky nejmladší voliči do 30 let zůstávali ze strategického hlediska na vedlejší koleji. Ukazovalo se, že jsou málo disciplinovaní a mnohem méně se identifikují s konkrétní politickou stranou natolik, aby k volbám přišli. Proto často zůstávali mimo zájem relevantních stran. Politici sice tvrdí, že se snaží mladé voliče oslovovat, ale jejich stratégové to s ohledem na cíle a rozpočet mírní.
Když se podíváme na voliče v Česku, asi čtvrtina lidí, kteří přijdou k volbám, jsou senioři. O výsledcích tak paradoxně rozhodují lidé, kteří budou nové uspořádání světa zažívat nejkratší dobu. U nás je to dáno i minulostí, protože za socialismu byla účast u voleb vyžadována. Ale mladí by měli mít největší důvod volit, protože benefity nebo negativa je budou ovlivňovat nejdelší dobu.
Proč tedy často nepřijdou?
Důvodů je mnoho - nemusí si ještě plně uvědomovat význam voleb. Někteří jsou ve věku, kdy mají teprve chvilku volební právo a mají jiné životní priority. Když je člověku pod třicet, mohou ho některé věci trápit, ale ještě to nemusí být dostatečně silný motiv k volební účasti. Může se to změnit například s narozením dětí. A zároveň mohou mít mladí voliči pocit, že velká část politického spektra pro ně nic nenabízí.
Nepřijde vám, že se to v kontextu nedávných voleb mění?
Třeba kampaň hnutí STAN a Danuše Nerudové cílila na mladší voliče, což jsou v tomto kontextu lidé do 35 let. Výsledek můžeme označit za strategický neúspěch, který ale nesouvisel nutně s tím, na koho cílili, ale s tím, co reálně komunikovali – z mého pohledu tam byl významný přešlap v podobě reakce na Filipa Turka.
Ten byl druhou silou, kde částečně mladší voliči mohli za dobrý výsledek a zvolení Turka do europarlamentu. Podařilo se i zvednout volební účast, sice nebyla vysoká jako u sněmovních voleb, ale i tak byla rekordní. To vše potom hraje při rozdělování mandátů roli.
Politici jdou na jistotu. Cílit na mladé se nemusí vyplatit, varuje politolog |
Překvapil vás souboj mezi Nerudovou a Turkem?
Že se strana sedící ve vládě rozhodne reagovat na stranu o „dvě soutěže níže“, mě opravdu překvapilo. Jako kdyby se prvoligový tým nechal vyprovokovat někým z okresní ligy.
Starostům to nemohlo nic rozumného přinést, naopak vyzdvihli oponenta na stejnou úroveň, na jaké byli sami, a udělali z něj relevantního hráče. Fakticky Přísaze a Motoristům začal kampaň dělat STAN, protože se Turkovy příspěvky na sítích díky jejich sdílení dostaly do skupin, kam by se jinak nemohly dostat. Přesto můžeme říct, že oba jsou silní na sociálních sítích.
Je to hlavní kanál, jak se politici mohou dostat k nejmladším voličům?
Pokud byste si měl vybrat kanál, kterým oslovit zejména mladé voliče, tak určitě sociální sítě jsou tím správným místem. Pak je otázka, které konkrétní sítě a co tam chcete dělat, aby to dávalo smysl.
Prim aktuálně hraje Instagram s TikTokem, ale každá síť je trochu jiná, má trochu jiné složení a vybízí k trochu jinému obsahu. Ale má to další výzvy, u nejmladší cílové skupiny je potřeba, aby se sdělení vešla do co nejkratšího formátu.
Instagram, TikTok, Instastories jsou k tomu vyloženě přizpůsobené, zároveň se tak prohlubuje fenomén, na který si spoustu komentátorů a politických filozofů stěžuje – mixuje se instagramová zábava s důležitými a složitými tématy. Formát nenabízí prostor vysvětlit postoj do hloubky a sdělení se zkracuje do nejkratší možné podoby. Vede to k pop-politics – věci, které jsou reálně důležité, jsou komunikovány zkratkovitě a odlehčeně.
Co v tomto kontextu říkáte na tvorbu Aleny Schillerové na TikToku?
Alena Schillerová je specifický fenomén české politiky. Domnívám se, že spoustu lidí, kteří ji sledují na TikToku, o ní za žádných okolností nepřemýšlí jako o politikovi, kterého by byli ochotni v následujících letech volit.
A to je problém, protože politici z principu nabízí lidem lepší budoucnost a pocit, že jsou schopni jí dosáhnout. Když jste bývalá ministryně financí a tančíte na TikToku, je otázkou, jaký to bude mít dopad na vaši důvěryhodnost.
Budoucnost politických kampaní? Na TikToku a s influencery, míní experti |
K čemu potom jsou její videa dobrá?
Hnutí ANO se posunulo od středopravicového hnutí pro podnikatele do určité verze sociální demokracie, teď chytají národnostní prvky a už moc nemají, kam dál expandovat. Mohou sebrat hlasy SPD a poté už potenciálně zůstávají jen mladší voliči a skutečný politický extrém.
Pokusy paní Schillerové jsou lakmusovým papírkem, který ukazuje, jak by se to mohlo dělat. Reálné hlasy to ale aktuálně hnutí nepřináší, výsledek voleb by byl pravděpodobně stejný i bez toho.
Jak důležitou součástí politických kampaní jsou sociální sítě obecně?
Velmi důležitou ze dvou různých důvodů. Tím prvním je změna vztahu mezi politikem a jeho voličem. Dříve se vyjádření politika mohlo dostat k voličům jen přes média a uprostřed tak stál novinář. Dnes politici využívají sítě, aby nemuseli být závislí na novinářích, kteří by je mohli omezovat či vystavovat nepříjemným otázkám.
Dalším důvodem je znásobení efektu politického sdělení. Jakákoliv kampaň ve fyzické realitě zasáhne jen omezené množství lidí, ale když si z meetingu natočíte krásné video, přidáte detaily ze zákulisí, máte hromadu obsahu, který i díky placené propagaci může vidět násobně více lidí, klidně miliony. Zvlášť důležité jsou sítě pro charismatické lídry typu Roberta Fica, Andreje Babiše, Viktora Orbána nebo Donalda Trumpa.
V čem konkrétně?
Díky sítím mohou nahrazovat klasická média, která typicky označí za původce všeho zla, a za pravdivou nazývají jen jejich přímou komunikaci s voliči. Tak mohou destruovat původní status quo a házet špínu na klasické elity včetně novinářských. Sociální sítě proto umožňují vzestup charismatických leaderů, a navíc jsou úžasnou zbraní politických stran s malými rozpočty nebo specifickými cílovými skupinami.
Boj za klima, bydlení a sexuální menšiny. Jací budou čeští politici zítřka |
Budou se v budoucnu do kampaní více zapojovat influenceři?
Určitá cesta to je, ale je otázkou, jestli budou nutně ovlivňovat nejmladší voliče. Při pohledu na některé české influencery bych řekl, že oslovují spíše skupinu, která byla mezi prvovoliči v nultých letech a dnes jim je okolo čtyřicítky. Dříve se slovo influencer nepoužívalo, byla to celebrita, a dneska má celebrita Instagram a je z ní influencer.
Ptáte se, jestli generace Z bude mít časem větší vliv na výsledky voleb? Souvisí to s volební matematikou. Zatímco globálně je tato generace nejpočetnější na světě, u nás to neplatí. A to prostě nebude číselně vycházet, v porovnání třeba s počtem seniorů nad 60 let. Přesto věřím, že se budou lidé generace Z čím dál více zapojovat do politiky, a spoustu věcí se díky tomu změní. Protože mají úplně odlišný náhled na politiku.
V čem konkrétně je odlišný?
Jsou mnohem otevřenější, mají větší respekt k nestandardním jevům, chováním, uspořádání života. Podle hesla „žít a nechat žít“ v nejliberálnějším slova smyslu. Přiklání se k tématům ohledně globálního oteplování, jsou jazykově vybavenější, což jim umožňuje přístup k informacím ze zahraničí a nadále tak prohlubuje jejich otevřenější mentalitu. Tohle se do politiky pomalu dostává, ale prozatím to díky zmiňované volební matematice úplně nevychází a převládají témata cílená na seniory.
