Informace o skrytém sponzoringu, které Mladá fronta DNES získala od dvou na sobě nezávislých zdrojů, včera potvrdil bývalý šéf Chemapolu Václav Junek: "Už si nepamatuji na detaily, ale myslím, že nějaké karty jsme sociální demokracii darovali." Rovněž jeden z bývalých lídrů ČSSD, který však v této souvislosti odmítl zveřejnit své jméno, uvedl, že karty od Chemapolu se v Lidovém domě využívaly zcela běžně, a to už od září 1995. "Bylo to deset karet. Byli jsme upozorněni na to, že se nemáme zajímat, od koho jsou.
Všichni jsme ale věděli, že to je od Chemapolu. Na těch kartách to bylo napsáno," uvedl.
Další tehdejší i současní představitelé ČSSD, například Jozef Wagner či poslanci Michal Kraus a Jan Bláha, včera shodně uvedli, že před volbami v roce 1996 měla ČSSD možnost využívat karty na benzin od soukromé firmy, byť ani jeden z nich nedokázal říci, o jakou firmu konkrétně šlo.
"Vím, že zcela jistě nějaký počet karet financovaných nějakou firmou byl k dispozici pro volební kampaň v roce 1996, ale kdo konkrétně je využíval, to nevím," uvedl bývalý poslanec Jozef Wagner. Poslanec Michal Kraus zase říká: "Vím, že jsme měli ve volební kampani nějaké takové zabezpečení. Tehdy se tyto věci zajišťovaly všelijak. Pamatuji si, že tyto karty dostávali v Lidovém domě zástupci jednotlivých regionů."
Za financování ČSSD byl v té době odpovědný hospodářský tajemník, dnešní senátor Ivan Havlíček. Ten v úterý nejprve popřel, že by o sponzorském daru Chemapolu cokoliv věděl, později však uvedl: "Opakuji, že s mým vědomím se to nedělo, mělo-l i se to dí t. Mohlo se o tom něco povídat, ale já jsem tyto věci nebral tak vážně, abych se jimi zabýval. Měl jsem jiné starosti." Podrobnosti o čerpání pohonných hmot, tedy jaké množství celkem sociální demokracie takto zdarma získala a v jaké hodnotě, nejsou k dispozici.
"Já sám jsem takto vyčerpal benzin za třicet tisí c korun," přiznal již jednou ci tovaný nejmenovaný bývalý lídr ČSSD. Další, kdo se přiznal, že kartu používal, je poslanec Jan Bláha: "Během kampaně v roce 1996 jsem asi na čtrnáct dní obdržel tuto možnost od Lidového domu a věřím, že Lidový dům si t oto vše eviduje. Pokud ne, t ak t o nepovažuji za můj problém," prohlásil Bláha.
Z dostupných informací, ale i z výroční finanční zprávy ČSSD za rok 1996, vyplývá, že dar na čerpání pohonných hmot od soukromé firmy strana ve svém účetnictví nevykázala.
Zdroje, které jsou o čerpání pohonných hmot za peníze Chemapolu informovány, uvedly, že na kartu jezdili kromě jiných i Michal Kraus a Jozef Wagner.
Kraus si na to nevzpomíná: "Je to opravdu dávno." A Wagner to rovnou popřel: "Nikdy jsem takovou možnost neměl, respektive nikdy jsem takovou možnost nevyužil. To je přesnější." Kdo a jak karty v sociální demokracii distribuoval, není jasné. Z výpovědí sociálních demokratů však vyplývá, že karty nebyly evidovány na konkrétní jména ani na konkrétní státní poznávací značky automobilů.
Podle těchto údajů si karty v ČSSD politici předávali. "Já jsem byl pouze krátkodobý držitel karty. Jestli ji použil někdo přede mnou, či po mně, to nevím. Nezlobte se, ale to je křížový výslech! Na to nejsem schopen odpovídat. Prostě jsem to tenkrát dostal s tím, že je tady tato dispoziční možnost v rámci kampaně," prohlásil Bláha.
Skutečností, že ČSSD neuvedla karty ve finanční zprávě jako nepeněžitý sponzorský dar, porušila strana zákon o politických stranách. Ten uvádí, že strany jsou povinny přiznat dar, jehož hodnota přesáhla hranici sto tisíc korun, což je v tomto případě velmi pravděpodobné.
Tímto způsobem se ČSSD zároveň zbavila povinnosti zaplatit státu darovací daň. Podobných prohřešků se v minulosti dopouštěla ODS, jejíž výkonný místopředseda Libor Novák je stíhán právě za daňový únik související se sponzorskými příspěvky.
Sociální demokraté dosud vždy zdůrazňovali, že o ně sponzoři nemají zájem, a nemohou se tedy dostat do podobných finančních skandálů.
V oficiálních zprávách o hospodaření se ČSSD vždy představovala jako strana, která se musí spolehnout jen na peníze od členů a na státní příspěvek, neboť na sponzory se spoléhat nemůže. Konkrétně v roce 1996, kdy čerpala benzin za peníze Chemapolu, uvedla ČSSD ve své výroční zprávě o hospodaření ČSSD jen dva dárce s příspěvkem nad sto tisíc korun: firmu Bestfin a kardiochirurga Vladimíra Kočandrleho, který za ČSSD neúspěšně kandidoval do Senátu.
