Sobotka odmítá Zemanův diktát, kdo smí a kdo nesmí být ministrem

  • 171
Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka odmítl, že by prezident Miloš Zeman mohl odmítat návrhy na členy vlády, které mu premiér přinese. "Žijeme v parlamentní demokracii, kde rozhodující je vůle občanů vyjádřená ve volbách," řekl Sobotka po setkání se Zemanem. Prezidentovi přinesl část koaliční dohody s ANO a KDU-ČSL, která upraví pravidla fungování koalice.

Sobotka tak zopakoval, že pokud ho Zeman premiérem jmenuje, nechce si nechat mluvit do toho, kdo bude ministrem. Debatu o tom, že má prezident výhrady k tomu, že by se ministrem zahraničí měl stát Lubomír Zaorálek, považuje šéf ČSSD nyní za předčasnou, dokud se strany nedohodnou na programu vlády.

"Odpovědnost za složení vlády má premiér a strany, které se na složení vlády dohodnou," řekl Sobotka po schůzce na Hradě, která trvala zhruba hodinu a půl.

Sobotka přivítal, že prezident nebude odmítat jmenování Babiše

Zeman přitom ještě před tím, než Sobotku přijal, poskytl rozhovor ČTK a v něm mluvil o tom, že prezident podle něj může kandidáty odmítnout, nemůže dát ale vlastní návrh a nakonec se musí s premiérem dohodnout. (více zde)

Sobotka naopak přivítal, že Zeman nemá problémy jmenovat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše ministrem financí, pokud projde v prosinci prvním čtením v parlamentu zákon o státní službě. Podle něj by ministři nepotřebovali lustrační osvědčení. Ale lidovci trvají na tom, aby lustrační zákon zůstal zachován. "Ať dokáže, co umí. Dejme mu šanci," řekl Zeman o Babišovi. Babiš nyní nemůže nabídnout čisté lustrační osvědčení. Vede na Slovensku soudní spor o to, že nespolupracoval vědomě s komunistickou StB.

"Pokud jde o toto vyjádření prezidenta, já ho vnímám jako vstřícný krok. Koresponduje se snahou koaličních stran připravit zákon o státní službě," uvedl šéf ČSSD. Motivace k přijetí zákona je ale podle něj jiná, a to, že Evropská komise podmiňuje jeho přijetím, aby mohlo Česko čerpat peníze z Evropské unie. Se Zemanem se také Sobotka shodl, až na novém ministrovi vnitra by mělo být rozhodnutí o policejním prezidentovi - zda jím má být Martin Červíček, či Petr Lessy.

Šéf ČSSD stále počítá s tím, že jména ministrů přinese prezidentovi do konce roku a už příští týden by podle něj ústřední výbor měl rozhodnout, zda koaliční dohodu bude schvalovat jen širší vedení strany, nebo zda v lednu proběhne vnitrostranické referendum. Obě varianty považuje za rovnocenné.

Dohoda o programu nejpozději začátkem příštího týdne

Nejpozději na začátku příštího týdne chce dokončit jednání o programu s ANO a lidovci. Odmítl, že by již existovala dohoda na tom, že se ČSSD vzdá zvýšení daní pro firmy a zavedení speciální vyšší daně pro firmy z bankovnictví, telekomunikací a energetiky.

Zemanovi také Sobotka představil návrh rozdělení křesel ve vládě. Sobotka už předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi i předsedovi lidovců Pavlu Bělobrádkovi navrhl rozdělení křesel ve vládě - 8 pro ČSSD, 7 pro ANO a 2 pro lidovce - ale partnery, s nimiž vyjednává o vládě, tím neuspokojil. Podle Babiše by mohlo být členů vlády méně, lidovci by zase rádi získali alespoň tři křesla a stojí přitom o resorty zemědělství a práce a sociálních věcí. První Sobotkova nabídka ale byla: zdravotnictví a kultura. (více zde)

Jednání o personálním složení vlády přerušil Bělobrádkův odlet do USA. Je na dvanáctidenní stáži v USA na pozvání amerického ministerstva zahraničí. Sobotka už při jednáních kývl na to, že ANO získá post ministra financí. A Babišovo hnutí za to podpořilo zvolení Jana Hamáčka předsedou Sněmovny.

Mezi Sobotkovy priority patří, aby ČSSD získala ministerstvo zahraničí, které by pak mohl vést dlouholetý zahraničněpolitický expert strany Lubomír Zaorálek. Pokud sociální demokracie získá vnitro, je možným kandidátem dosavadní plzeňský hejtman Milan Chovanec, zatímco ANO nabízí Davida Ondráčku, šéfa protikorupční organizace Transparency International.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video