Jak hodnotíte personální výsledek sjezdu ČSSD? Z vedení jste vyřadili vlastního prezidentského kandidáta a podle průzkumů nejpopulárnějšího politika v zemi.
Je to takové hodně iracionální rozhodnutí, ale sjezdy v takovém počtu delegátů čas od času iracionální rozhodnutí přijmou. Pokud bych se měl rozhodovat chladně pragmaticky, a já jsem se takto rozhodoval, tak nejpopulárnější politik, který získal tak velkou podporu v prezidentské volbě, samozřejmě do vedení sociální demokracie patří.
Vy jste dlouhodobě říkal, že Dienstbiera ve vedení ČSSD chcete. Dá se opačný výsledek brát jako úklona prezidentovi Miloši Zemanovi kvůli tomu, že pan Dienstbier byl jediným z vedení ČSSD, kdo ho odmítl před druhým kolem prezidenta podpořit?
Já to nechci interpretovat takovýmto způsobem. Každopádně to beru jako svou osobní prohru. Myslím si, že sociální demokracie, jak si ji já představuji, zahrnuje i takové lidi jako je Jiří Dienstbier, kteří mohou oslovit i středové voliče, kteří jsou schopni oslovit mladou generaci. A v tomto smyslu s výsledkem, která znamená, že už nebude ve vedení strany, spokojen nejsem.
Je pravda, jak mi řeklo několik sociálních demokratů, že jste měli s panem Haškem uzavřenou dohodou o zvolení vás, jeho, Lubomíra Zaorálka a Zdeňka Škromacha a že se tak bojovalo jen o zbylé tři pozice ve vedení?
Ano. Tito čtyři kandidáti byli průřezoví, měli šanci na to, aby získali na sjezdu průřezovou podporu a byl to výraz naší snahy co nejméně dělit sjezd a hledat takové kandidáty, kteří by ve vedení strany měli silný mandát.
Žádnému předsedovi nezvolí takové vedení, jaké si přeje
Při volbě předsedy jste jako jediný kandidát dostal před osmdesát procent hlasů. Za jak silný mandát to považujete v kontextu toho, že vám sjezd nevyhověl a nezvolil takové vedení, jak jste si přál?
Víte, já jsem ve straně od začátku a žádný předseda neměl ten komfort, aby mu sjezd zvolil takové vedení, které si přál. I v době, kdy byl předsedou Miloš Zeman, mu delegáti nikdy nenavolili takové vedení, jaké chtěl. Beru to jako realitu. Strana nikomu nepatří a nikdo si nemůže diktovat podobu vedení. Pokládám za chybu, že Jiří Dienstbier nebude v nejužším týmu. Mohl nám pomoci v kampani před volbami do Poslanecké sněmovny.
Necháte si ho jako stínového ministra spravedlnosti?
Nevidím důvod, proč by měl odcházet ze stínové vlády. Patří k té aktivní části stínové vlády. A já budu měnit ty, kteří nezvládli svou odpovědnost.
A to je kdo?
Teď není ta chvíle. Chci nejprve mluvit s těmi členy stínové vlády, kde počítám se změnami, aby se to dozvěděli ode mě a nepřečetli si to v novinách.
Zemanovo přání, jaká má být vláda, známe. Rozhodnou však voliči
Překvapila vás velká vstřícnost projevu prezidenta Miloše Zemana na sjezdu vůči ČSSD, když vám popřál vítězství ve volbách, ač je také čestným předsedou konkurenční SPOZ?
Já myslím, že to je dáno skutečně unikátní pozicí, kterou má Miloš Zeman. Lidé, když ho volili prezidentem, ho volili buď proto, že ho znali jako opozičního sociálnědemokratického lídra nebo pak jako premiéra za ČSSD. Myslím, že řada jeho voličů ani nerozuměla zkratce SPOZ, kterou měl uvedenou u jména. Miloš Zeman se vyjádřil k sociální demokracii velmi vstřícně, koneckonců je to strana, v níž strávil větší část svého politického života, dobře ji zná a atmosféra sjezdu mu určitě připomněla atmosféru sjezdů v devadesátých letech.
Bohuslav Sobotka vítá Miloše Zemana na sjezdu ČSSD v ostravském Gongu.
Vybídl vás, abyste měli odvahu vládnout po volbách sami a neuzavírali žádnou koalici. Bude hrát Zemanův názor ve vašich úvahách nějakou roli, pokud budete mít po volbách šanci sestavit vládu?
Největší roli bude hrát názor voličů, to jak podpoří jednotlivé politické strany, kdo vůbec v parlamentu bude. Já vidím jako otevřenou variantu většinové vlády, pokud budou v parlamentu středové strany a najdeme programovou shodu, považuji to za reálnou variantu. Pokud by ta možnost tady nebyla, vidím možnost menšinové vlády, která by byla založena na dohodě na levici, to znamená na dohodě s komunistickou stranou, ale byla by to sociálnědemokratická vláda, nikoli vláda komunistické strany. Tuhle variantu Miloš Zeman preferoval, my jsme to slyšeli, ale rozhodující bude přání voličů a pak sociální demokracie.
Řekl jste, že otevřete kandidátku nestraníkům, lidem z odborů a z občanských iniciativ. Máte ambici vyhrát volby podobně jako Robert Fico, takže byste měli sami většinu a nikoho dalšího už k vládě nepotřebovali?
Já tohle chci našim krajským organizacím navrhnout. Abychom na kandidátky integrovali i lidi, kteří reprezentují různé organizace mimo ČSSD, ale se kterými tradičně spolupracujeme. Bude záležet na rozhodnutí strany, zda touto cestou bude chtít jít. Určitě je to věc, která by nám umožnila zvýšit naše volební šance. Robert Fico to měl jednodušší, jeho strana je mnohem víc centralizovaná a on má ve straně mnohem větší pravomoci, než mám já. Ale budu se snažit, aby naše kandidátky byly zajímavější a oslovili jsme širší spektrum voličů.
Ke změnám daní bychom využili první rok vlády
Na sjezdu schválíte dokument Nový začátek pro naši zemi, kde se zavazujete k tomu, co budete programově prosazovat. Říkáte tam třeba, že chcete zachovat schodek veřejných financí pod třemi procenty HDP, tedy na úrovni, na niž to stlačí vláda Petra Nečase. Domníváte se, že je to reálné, pokud nechcete pokračovat v její politice škrtů?
Já se domnívám, že není rozumné a není v zájmu země, abychom ten schodek stlačovali dál, třeba pod dvě či jedno procento HDP, v situaci, kdy je v zemi recese a máme 600 tisíc lidí bez práce. Spíše počítáme se stagnací deficitu v příštích letech, ale cílem je udržet ho pod třemi procenty hrubého domácího produktu. Přirozeně o tom budeme muset jednat i s Evropskou komisí. Ale to, v čem se lišíme s vládou, je, zda v okamžiku, kdy podkročíme tři procenta HDP, máme pokračovat v dalším snižování deficitu.
Rovnou daň byste chtěli zrušit co nejdříve po volbách, třeba už od ledna 2015?
Ano, byl bych rád, kdybychom využili první rok ke změnám daňového systému, aby se pak už nemuselo s daněmi hýbat. Co mě zajímá, je zajistit podnikatelskému sektoru stabilitu daní. Nechceme dělat permanentní revoluci. Chtěli bychom k 1. lednu 2015 základní změny zrealizovat.
Říkáte, že DPH nechcete zvyšovat ze současné úrovně 15 a 21 procent. Někteří lidé by si to mohli přeložit tak, že ani nechcete daň z přidané hodnoty snižovat, ač jste tvrdě protestovali proti jejímu zvýšení.
Po bojích, které jsem sváděl v minulých letech proti zvyšování DPH, bych byl první, kdo by hlasoval pro snížení daně z přidané hodnoty na potraviny a léky, kdybychom nebyli v situaci, kdy máme stomiliardový schodek státního rozpočtu a minusový hospodářský růst. Odmítám, abychom populisticky slibovali něco, co z rozpočtového hlediska nebudeme schopni dodržet. Ale rozhodně přerušíme kontinuitu, kterou tu představovaly pravicové vlády, které neuměly nic jiného než zvyšovat DPH. My DPH zvyšovat nechceme, budeme hledat jiné zdroje než zdražováním zboží a služeb.
Ale je možné, že DPH zůstane na současné výši?
Je to možné. Určitě o tom v sociální demokracii ještě diskuse bude, ale dokud se nesníží problém, který máme se schodkem a s hospodářským růstem, tak nevidím prostor pro snižování daně z přidané hodnoty.
Nedopadne to stejně s poplatky u lékaře, u kterých jste dosud vyhlašovali, že je zrušíte a nyní říkáte, že zůstane zachován jen ten v nemocnici, ale bude se platit jen za prvních 30 dnů hospitalizace? Neponecháte nakonec i poplatky u lékaře?
My jsme zatím neměli možnost zrušit poplatky u lékaře, neměli jsme pro to většinu. Já bych byl rád, kdybychom to dotáhli do konce a poplatky zrušili s výjimkou příspěvku na stravu v nemocnici.
Argumenty pro zrušení penzijní reformy přibývají
Ať budete vládnout s kýmkoli, bude vaší podmínkou, že musí být zrušen druhý pilíř důchodové reformy, což lidem umožňuje snížit si odvody státu a přesměrovat tento odvod do soukromých penzijních fondů?
Pokud se podíváme na to, jak teď druhý pilíř vypadá, v jakém je stavu, tak pouze přibývají argumenty pro zrušení druhého pilíře.
Ještě jedna věc. Píšete ve vašem programovém dokumentu, že minimální mzda by se během vaší vlády do roku 2018 měla zvýšit na 12 tisíc korun, teď je to osm tisíc korun hrubého. Máte propočítáno, kolik by to stálo a co by to znamenalo?
Ono to vypadá jako velký skok, ale když si uvědomíme, že od 1. ledna 2007 se minimální mzda fakticky nezvýšila, tak za tu dobu se reálně snížila kupní síla minimální mzdy zhruba o 15 procent. To znamená, že tady je poměrně velký prostor pro zvýšení minimální mzdy. My navrhujeme jít cestou postupného zvyšování minimální mzdy, abychom se dostali na úroveň 12 tisíc hrubého.
