Kraje se chystají rušit některé třídy středních škol a gymnázií a plánují jejich slučování

Kraje se chystají rušit některé třídy středních škol a gymnázií a plánují jejich slučování | foto: Profimedia.cz

PŘEHLEDNĚ: Jak se v krajích budou rušit či slučovat školy a gymnázia

  • 59
Na návrh ministra školství Josefa Dobeše se kraje chystají rušit některé třídy víceletých gymnázií, právně slučovat celé školy a některé dokonce zrušit. Každý kraj se ale k ministrově výzvě postavil trochu jinak. Některým chybí jasná dlouhodobější koncepce, jiné se potýkají s odporem veřejnosti.

Ministr školství Josef Dobeš chce zvednout úroveň českých studentů středních škol a přizpůsobit počet škol snižujícímu se stavu dětí. S hejtmany o tom jednal v pondělí.

Dobeš chtěl, aby na víceletá gymnázia chodilo jen pět procent žáků základních škol. Nyní je to kolem deseti. Kraje se musí vypořádat také se současným trendem, kdy dětí na středních školách ubývá.

V úterý obdrželi ředitelé sedmi škol certifikát Páteřní škola Ústeckého kraje. Region vybere celkem 15 středních škol, které podle něj splňují parametry kvalitní a prosperující školy. Ani oceněné školy ale nemají jistotu, že přežijí proces slučování jako samostatná instituce.

Počítá se s nimi jako s pilíři vzdělávací soustavy Ústeckého kraje. Kraj je bude podporovat v oblasti investiční a oblasti dalšího rozvoje, protože je tam zaručená určitá stabilita a úroveň školy.

Páteřních škol má být 15, středních škol zřizovaných krajem zůstane po dokončení procesu v roce 2015 mezi 50 a 60. Před slučováním bylo v kraji škol 75. Ústecký kraj sníží podíl studentů, kteří každý rok nastoupí do víceletých oborů gymnázií až o dvě procenta. Nyní jich je asi 6,5 procenta. Krátkodobě tak jejich podíl klesne i pod pět procent z ročníku, které požaduje ministerstvo školství.

"Musíme nastavit celý systém tak, aby odpovídal populační křivce," dodal. Kolik škol ale rušení víceletých gymnázií postihne radní říci zatím nechtěl, je to podle něj předčasné.

Snížíme kapacitu škol, zrušíme třídy osmiletých gymnázií

Osmiletá gymnázia v Moravskoslezském kraji mají mít za několik let polovinu studentů oproti současnému stavu. Kraj, který je zřizovatelem většiny středních škol, sníží jejich kapacitu.

Náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Věra Palková (ČSSD) uvedla, že ministerstvo musí nejprve změnit dlouhodobý záměr, podle kterého se zatím pro osmiletá gymnázia počítá s deseti procenty žáků. Pokud se jejich počet omezí na pět procent, sníží se počet míst v těchto třídách na polovinu, ale to ještě automaticky neznamená rušení škol.  

"Postupně by se utlumovaly třídy. Ve škole, která má dvě třídy osmiletého gymnázia, by například po útlumu zůstala jedna třída a podobně," řekla ČTK mluvčí krajského úřadu Šárka Vlčková .

Liberecký kraj plánuje ukončení osmiletého studia na čtyřech ze svých 13 gymnázií, zůstanou tam jen čtyřletá studia. Gymnázia mají v budoucnu přijímat o třetinu méně páťáků než dnes. V rámci projektu optimalizace středního školství se kraj chystá zrušit vždy jednu třídu osmiletého gymnázia ve Frýdlantu, Jablonci nad Nisou, Jilemnici a Mimoni.

Nejasný je zatím osud krajského Gymnázia Tanvald, které nabízí jak čtyřleté, tak osmileté studium. Podle návrhu kraje by se jeho zřizovatelem mělo stát město Tanvald. To ale odmítá. Ve Frýdlantu naopak město gymnázium převzít chce. Školy mají mimo jiné opustit sedm budov.

Ve Zlínském kraji odchází na osmiletá gymnázia až 9,2 procent dětí ze základních škol. Přesný postup snižování počtu víceletých gymnázií Zlínský kraj zatím nezveřejnil. "Myslím, že ředitelé těch gymnázií, kterých se to bude zřejmě týkat, tuto informaci již mají," uvedl krajský radní pro školství Josef Slovák.

Ve Zlínském kraji jsou obory víceletých gymnázií vyučovány na 12 gymnáziích zřizovaných Zlínském krajem a na dvou školách jiných zřizovatelů

Z celkem 14 gymnázií v Plzeňském kraji, jich kraj zřizuje 12, dále je v Plzni jedno církevní a jedno soukromé gymnázium. O redukci svých víceletých gymnázií kraj zatím neuvažuje..

"Hejtmanství kvůli úsporám uvažuje o slučování zhruba deseti až 12 středních škol - vždy dvě školy by se měly sloučit do jednoho právního subjektu," řekl ČTK hejtman Milan Chovanec. Přineslo by to úspory například spojením ekonomických úseků škol.

Ředitelé škol ani občané se slučováním ale většinou nesouhlasí. Na kraj přišla i petice. "Obsahuje ale i racionální kroky, jak by to šlo jinak bez slučování. Návrh prostudujeme, vše je zatím předmětem jednání, ale úspory hledat musíme, žáků je méně," dodal hejtman.

Počet víceletých gymnázií zřizovaných krajem Vysočina by se už od příštího školního roku mohl snížit ze 14 na pět. Kraj nechce tyto školy rušit, pouze se nebudou otvírat nižší části škol, v nichž děti dokončují povinnou školní docházku. Školy se tak plynule změní na čtyřletá gymnázia.

Pro redukci je podle krajské radní pro školství Marie Kružíkové skutečnost, že ve většině případů se počet žáků přihlášených na víceletá gymnázia rovná počtu přijatých, a neexistuje proto možnost výběru.

Nemáme na gymnáziích přetlak, s rušením už jsme začali

Jihočeském kraji chodí na víceletá gymnázia méně než 10 procent žáků ze základních škol, proto jejich počet v nejbližších letech kraj omezovat nehodlá.

Připravuje však projekt Strategie rozvoje školství v regionu, který by měl snížit počet středních škol. ČTK to řekla krajská radní pro školství Jana Krejsová.

Krajský úřad se připravuje na snižování počtu středních škol. V minulých týdnech ale proti případnému slučování středních škol na Písecku a Táborsku protestovala veřejnost. Podle jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly selhal v závěrech a v prezentaci strategie vedoucí odboru školství na krajském úřadu Jiří Moravec. "Proto s okamžitou platností na svou funkci rezignoval," řekl Zimola.

"Pardubický kraj je v redukci sítě středních škol dost napřed. Přesto plánujeme slučování některých škol v jiných městech než v Pardubicích, do 30. června by jich mělo být pět až šest, a také specializace některých oborů," uvedla krajská radní pro školství Jana Pernicová

Kraj dosud prosadil sloučení střední školy zahradnické s nedalekou střední školou technickou v Litomyšli. Zastupitelé budou také schvalovat sloučení Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Poděbradská v Pardubicích se Střední průmyslovou školou potravinářskou v témže městě.

V plánu je rovněž splynutí Vyšší odborné školy a Střední odborné školy Gustava Habrmana se Střední odbornou školou a učilištěm technických oborů v České Třebové.

Kvůli optimalizaci sítě středních škol a malému zájmu žáků neotevřelo od současného školního roku osmiletý obor Gymnázium v Jevíčku na Svitavsku. Už před delší dobou byl zrušen osmiletý obor také na Gymnáziu v Králíkách, které město převzalo od kraje.

Gymnázium v Přelouči si pro letošní školní rok osmiletý obor ponechalo a neotevřelo čtyřletý, jedna třída čtyřletého oboru ubyla rovněž Gymnáziím Mozartova a Dašická v Pardubicích. Plán otevírat střídavě v meziročním cyklu třídu mezi gymnázii v České Třebové a Vysokém Mýtě, v Moravské Třebové a Svitavách a také v Poličce a Litomyšli kraj zatím opustil.

Školy zatím rušit nebudeme, nejdřív chceme plán

Královéhradecký kraj od příštího školního roku plánuje kvůli úbytku zájemců o studium zrušení 17 tříd na středních školách. Zruší například čtyřletý obor gymnázia v Hořicích na Jičínsku. O dalších opatřeních bude jednat, řekl  ČTK radní zodpovědný za oblast školství Jiří Nosek.

"Počkáme až bude toto rozhodnutí v písemné podobě, pak se tím budeme zabývat," uvedl Nosek.

Záměr zrušit čtyřletý obor gymnázia v Hořicích na Jičínsku ale vyvolal protesty, vloni v prosinci demonstrovaly přímo na jednání zastupitelů zhruba tři stovky studentů školy. Od začátku příštího školního roku se také sníží počet žáků osmiletého gymnázia v Trutnově, kde se otevře pouze jedna třída místo dosavadních dvou.

Karlovarský kraj zatím nezruší žádné střední školy. Podle hejtmana Josefa Novotného (ČSSD) musí nejprve ministerstvo nastavit jasná pravidla, řekl ČTK.

"Pro následující školní rok se žádná škola v kraji rušit nebude. Není možné měnit podmínky, když začal cyklus přijímaček," uvedl Novotný.

Podle něj by sice bylo zapotřebí omezit počet osmiletých gymnázií, ale není zatím jasné jakým způsobem. "Ministerstvo je před časem podporovalo, takže by nyní mělo stanovit nějaké podmínky, jestli se budou omezovat penězi nebo přijímačkami a podobně," řekl Novotný ČTK. Podmínky by přitom měly být nastaveny plošně pro všechny kraje.

Nově se ale střední školy v kraji dohodly na tom, že na maturitní obory se budou dělat přijímací zkoušky. I to by mělo podle hejtmana přiblížit současné střední školství realitě. Na řadě maturitních oborů totiž studují studenti, kteří odpovídající schopnosti nemají.

Na jihu Moravy nezanikne letos 11 tříd osmiletého studia na gymnáziích, jak kraj plánoval. Kritizované rozhodnutí krajské rady pozastavil hejtman Michal Hašek (ČSSD). Krok podle něj neznamená, že by kraj ustupoval od chystané optimalizace středního školství. Jen se místa na školách nebudou rušit už od příštího školního roku. Změny se navíc na hejtmanství projednají v širším fóru, a to na zastupitelstvu, řekl v pondělí novinářům.

Krajští radní rozhodli o zrušení 11 tříd, tedy 330 míst, minulý týden, zůstat jich mělo 450. Rozhodnutím vzbudili vlnu nevole lidí z regionu, kde se třídy měly rušit. Například v Židlochovicích považovali rozhodnutí za první krok směřující k postupné likvidaci školy. Petici za záchranu školy tam podepsalo přes 10.000 lidí.

Obdobná situace nastala ve Šlapanicích, kde gymnázium nabízí jen osmileté studium a otevírá jedinou třídu za rok. "Pro nás zrušení primy bylo existenční záležitostí," řekla dnes ČTK ředitelka Hana Richterová.

Středočeský kraj nechce omezovat počet osmiletých gymnázií. "Úroveň dětí na základních školách je taková, jaké tam děti jsou. Pokud odejdou do víceletých gymnázií, tak se samozřejmě opticky sníží," připustil krajský radní pro školství Milan Němec.

Omezování víceletých gymnázií by podle něj věc nevyřešilo, talentované děti ze středních Čech by podle jeho názoru přešly do pražských škol.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video