Pro přijetí zákona bylo 144 ze 147 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti. Nyní změnu posoudí Senát.
Od ledna se přídavky na dítě zvýší na výši od 830 do 1 580 korun měsíčně. Na přídavky na děti mají nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima. Výše přídavku závisí na věku dítěte i na tom, zda aspoň jeden z rodičů pracuje.
Podle věku dítěte pobírají nyní rodiny na dítě 630, 770 či 880 korun měsíčně. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, studuje, je na rodičovské či má důchod, je dávka o 500 korun vyšší a činí 1 130, 1 270 či 1 380 korun měsíčně.
Ministr práce a sociálních věcí chystá také nařízení, kterým se má zvýšit od ledna o 5,2 procenta životní a existenční minimum, čímž vznikne nárok na přídavky na dítě či další dávky většímu okruhu příjemců.
Vláda změnu prosadila ve stavu legislativní nouze. „Vývoj je velmi rychlý, my na něj reagujeme,“ řekl k tomu ministr Jurečka. „Vždyť vy máte zpožděné výplaty dávek v hmotné nouzi a státní sociální podpory,“ reagoval na něj stínový ministr práce a sociálních věcí za ANO Aleš Juchelka.
„Zjednodušujete si práci,“ vytkla vládě šéfka klubu ANO Alena Schillerová vládě, že změny prosazuje ve stavu legislativní nouze.
SPD neprosadila růst rodičovského příspěvku na 380 tisíc. Juchelka mluvil o aroganci vlády
Poslankyně SPD Lucie Šafránková navrhla několik variant vyššího zvýšení přídavků na dítě, to aby na na něj měly rodiny s příjmem do čtyřnásobku životního minima a zvýšení rodičovského příspěvku na 380 tisíc korun. Nic z toho se jí ale nepodařilo prosadit.
Ministr Jurečka řekl iDNES.cz, že bude zvýšení rodičovského příspěvku příští rok prosazovat ve vládní koalici.
„Nelze považovat za správné, že přídavek na dítě v základní výměře je navyšován o pevně stanovenou částku 200 Kč, a nikoliv poměrně (procentuálně) bez ohledu na věk dítěte v jednotlivých skupinách, jako tomu bylo u navyšování v minulosti,“ uvedli poslanci ANO v čele s Juchelkou k návrh, který by podle nich spravedlivěji zohledňoval věk dítěte.
„Je potřeba si uvědomit, že výše přídavku na dítě je logicky odstupňována v závislosti na věkové kategorii dle nákladů na zajišťování základních životních potřeb – ty jsou u starších dětí vyšší nežli u dětí mladších,“ napsal Juchelka do zdůvodnění návrhu poslanců ANO. Ale ani poslanci ANO neuspěli.
„Je to arogance této vlády,“ reagoval Juchelka na rozhodnutí pětikoalice smést návrh ze stolu, stejně jako všechny další návrhy opozičních stran.
Sjednotí se podmínky nároku na příspěvek na bydlení pro obyvatele Prahy a ostatních obcí
Přijetím změny zákon se sjednotí i podmínky nároku na příspěvek na bydlení pro obyvatele Prahy a ostatních obcí.
Nárok na příspěvek na bydlení má ten, jehož náklady na bydlení přesahují 30 procent čistého příjmu rodiny a zároveň těchto 30 procent není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. V Praze byla dosud rozhodná hranice pro nárok na příspěvek na bydlení 35 procent čistého příjmu rodiny.
„Nyní bude podpora bydlení dostupnější,“ řekla místopředsedkyně Sněmovny za Piráty a poslankyně za Prahu Olga Richterová.
Do započitatelných příjmů domácností se nově nemají zahrnovat příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a přípravy, příjmy ze závislé činnosti i samostatné výdělečné činnosti dětí v průběhu prázdnin, tedy brigád.
„Schválení tohoto návrhu je reakce naší vlády na rychle rostoucí životní náklady, které souvisejí především s nárůstem cen energií a s vysokou inflací,“ řekl premiér Petr Fiala po jednání vlády, když schválila tento návrh.
Měsíční náklady na příspěvek na bydlení odhaduje ministerstvo práce a sociálních věcí pro příští rok na 1,11 miliardy korun, z toho 923 milionů korun představují náklady pro stávající příjemce a na 189 milionů korun jsou odhadovány náklady pro nové příjemce příspěvku na bydlení. Roční náklady odhaduje ministerstvo zhruba na 13,3 miliardy korun. Dopady navýšení přídavku na dítě vyčíslilo asi na 666 milionů korun navíc za rok.
Přímý přenos jednání sněmovny, interpelace na předsedu vlády
