Slovo si pak vzal předseda ANO Andrej Babiš. „Svět se změnil po nástupu Donalda Trumpa,“ řekl Babiš.
Dlouhá vystoupení šéfa ANO se už stala koloritem jednání Sněmovny. Začíná jimi v poslední době každá schůze.
Green Deal musí být okamžitě zrušen, řekl Babiš
Babiš navrhl změny programu, ale ani jeden neprosadil. Mluvil třeba o tom, že je třeba okamžitě zrušit celý Green Deal. Koalice ale Babišův návrh, aby se o tom poslanci bavili, nepodpořila a smetla ho ze stolu.
Babiš také před poslanci předčítal titulky, jak si americký prezident Trump telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a bavil se s ním o míru na Ukrajině. A zajímalo ho, zda kvůli tomu bude Trump označován za „dezoláta“, „chcimíra“ či „ruského švába“.
Předseda ANO neprosadil ani jednání o angažmá premiéra a předsedy ODS Petra Fialy v Podnikatelské družstevní záložně, které Česká národní banka odebrala licenci. Fiala v minulosti v majetkových přiznáních neuvedl, že byl vlastníkem podílu v záložně.
Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová i předseda klubu Pirátů Jakub Michálek neprosadili, aby poslanci jednali o tom, že odsouzený hejtman Libereckého kraje Martin Půta je stále členem dozorčí rady ČEZ.
Poslanec ANO Hubert Lang neuspěl s návrhem jednat o ukrajinských uprchlících před válkou, kterou rozpoutalo Rusko. Mluvil o tom, že v Česku je stále více než sto tisíc ukrajinských mužů s dočasnou ochranou, kteří by podle něj měli bránit doma svou vlast.
Poslanec SPD Radovan Vích neprosadil, aby se jednalo o dovozu dronů z Česka na Ukrajinu. Prověřují to orgány činné v trestním řízení. Jde o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády.
Jeho kolegyně z SPD Karla Maříková neprosadila jednání o zdravotních dopadech očkování proti covidu-19 mRNA vakcínami.
Sněmovna naopak rozhodla, že o vydání či nevydání šéfa SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání kvůli plakátu s nápisem Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší „chirurgové“ z dovozu“ a s mužem tmavé pleti se zakrvácenou dýkou rozhodne ve středu odpoledne. Bránila tomu jen SPD.
Tomio Okamura má přitom velkou šanci, že ho Sněmovna ke stíhání nevydá. Mandátový a imunitní výbor výbor nepřijal ani usnesení, že poslanci mají Okamuru vydat, ani záporné doporučení.
Poslanci kývli na novelu VŠ zákona bez hlídačkovného pro studentky s malými dětmi
Poslanci schválili novelu vysokoškolského zákona bez „hlídačkovného“ pro vysokoškolačky s malými dětmi. Sociální příspěvek studentkám na hlídání malých dětí, který navrhovali lidovečtí poslanci, z novely vysokoškolského zákona vyškrtl Senát.
Názor, tedy že žádné hlídačkovné do vysokoškolského zákona nepatří, má i ministr školství Mikuláš Bek. „Znamenalo by to vyplácení čtvrt miliardy korun z rozpočtu vysokých škol,“ řekl senátor Jiří Růžička.
„Jedná se o konkrétní pomoc rodinám studujících rodičů,“ hájil marně hlídačkovné lidovecký poslanec Šimon Heller, který ho navrhl s kolegyní z KDU-ČSL Romanou Bělohlávkovou.
Při projednávání revize sociálních dávek ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka řekl, že hlídačkovné bude navrženo při jednání o revizi sociálních dávek „Přenášíme to k nám do systému,“ řekl poslancům v sociálním výboru Jurečka. Jinými slovy – vysokoškolské studentky s malými dětmi, které pomoc státu potřebují, mají šanci, že hlídačkovné přece jen získají, jen podle jiného zákona.
Vysokoškolská novela má upravit podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení. Uzákoní akreditační úřad jako samostatnou právnickou osobu s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Předloha také rozvolňuje podobu státních závěrečných zkoušek, mění systém stipendií a zpřísňuje postih za neoprávněné užívání titulu absolventa VŠ.
Proč má platit za ČT ten, kdo nemá televizi, ale chytrý mobil? diví se Pirát |
Náborový příspěvek pro vojáky se zvýší
Poslanci schválili novelu zákona o vojácích z povolání, která navyšuje náborové příspěvky a benefity pro vojáky. Předpokládá také snížení nároků na trestní bezúhonnost pro vstup do armády či povinnost hlásit pobyt v zahraničí mimo státy EU a NATO. Návrh nyní posoudí Senát.
„Za současného stavu může armáda jen těžko konkurovat nabídkám soukromého sektoru,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová.
Armáda chce do roku 2030 zvýšit počet profesionálních vojáků z 24 na 30 tisíc a v záloze mít 10 tisíc lidí.
Babiš ve Sněmovně oznámil, že i když poslanecký klub ANO chtěl vetovat zrychlené schválení návrhu, on je proti takovému vetu. Černochová mu za to osobně poděkovala.
„Náborový příspěvek lze vojákovi poskytnout až do výše jednoho milionu korun podle dosaženého vzdělání a doby trvání služebního poměru,“ píše se v návrhu, který předložilo vládě ministerstvo obrany. Nyní je náborový příspěvek do 250 tisíc korun.
„Ke zvýšení motivace specialistů středoškolského i vysokoškolského vzdělání má přispět zvýšení náborového příspěvku. Jeho současná výše již není konkurenceschopná na trhu práce. V současné době se nepočítá s využitím maximální částky, ale pouze do 450 tisíc Kč pro vysokoškolsky vzdělaného uchazeče při služebním poměru na 7 let. Cílem je oslovit jak střední personál v oblasti elektrotechniky, strojírenství, IT, tak vysokoškoláky v odbornostech IT, zdravotnictví nebo strojírenství,“ píše ministerstvo obrany v důvodové zprávě k návrhu.
Školská novela o financování nepedagogických pracovníků naráží i v koalici, problém mají lidovci
Sněmovna také v úterý ve druhém čtení projednávala školskou novelu, kterou chce vláda přesunout placení nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje.
Ministr financí Zbyněk Stanjura v polovině ledna oznámil, že vláda vyřešila finance pro nepedagogické pracovníky školství. Stát podle něj převede letos na kraje, města a obce 11 miliard korun. Novela by podle Stanjury měla začít platit nejpozději k 1. červenci 2025. Kraje podle ministra financí letos obdrží 3,4 miliardy korun, obce 7,6 miliardy korun.
Stínová ministryně školství opozičního hnutí ANO Jana Berkovcová neprosadila vyřazení tohoto bodu z programu.
Opoziční Piráti připustili, že změna může mít jisté přínosy, ale chtějí ji posunout o rok, aby začala platit až od 1. září 2026. Připomněli, že změna bude mít dopad na 70 tisíc nepedagogických pracovníků ve školách, jako jsou kuchařky, uklízečky či školníci.
To, aby zřizovatelé škol, tedy obce a kraje, platili nepedagogy ve školách i část ostatních investičních výdajů, minulý týden doporučil sněmovní školský výbor.
Návrh kritizuje opozice i někteří zákonodárci z řad vládních stran. Lidovci pohrozili, že by nemuseli novelu podpořit. „Celostátní výbor KDU-ČSL doporučuje, aby v případě, že reforma nebude dostatečně vysvětlena, poslanci ve třetím čtení novely školského zákona nehlasovali pro příslušný pozměňovací návrh,“ shodlo se vedení lidovců.
Poslanci předložili pozměňovací návrhů, které se týkají zavedení pozic sociálního pedagoga, školního metodika prevence rizikového chování nebo zachování pozice dalšího učitele pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým by nestačili asistenti pedagoga. Některé z úprav mají přinést změny v přijímacím řízení na střední školy. Do budoucna by si uchazeči mohli vybrat z elektronické či papírové přihlášky.
