„Několik desítek zastupitelů již rezignovalo na funkci, další to zvažují. Podle průzkumu Sdružení místních samospráv procent zvažuje, že nebudou kandidovat,“ řekla při projednávání novely zákona o střetu zájmů poslankyně Věra Kovářová z hnutí STAN.
Poslanci měli ve středu na stole hned dva návrhy na úpravu zákona, a to jak od hnutí STAN, tak od KDU-ČSL. A návrh Kovářové, aby se lidé mohli dostat do registru majetkových přiznání výhradně na základě individuální žádosti, poslali do výborů.
Kompromis by měl vypadat tak, že neveřejné by byly všechny údaje o závazcích a movitých věcech. Komunální politici by tak zveřejňovali data o příjmech, nemovitostech, cenných papírech a podílech ve firmách. V případě obecních politiků, kteří nejsou za výkon funkce placeni, tedy takzvaných neuvolněných zastupitelů, by s výjimkou zastupitelů statutárních měst včetně Prahy nebyly údaje o příjmech a majetkových výhodách veřejné.
„Zastupitelé, kteří uvažují o kandidatuře v podzimních obecních volbách, na úpravu střetu zájmů čekají,“ řekl předseda Sněmovny Radek Vondráček z hnutí ANO. Svaz měst a obcí se obává, že kvůli přísným pravidlům nebude dost kvalitních zájemců o práci v místních zastupitelstvech, a že se proto na podzim hlavně v malých obcích nepodaří sestavit kandidátní listiny.
Pravidla o povinnosti zveřejňovat majetkové záležitosti ve veřejně přístupném registru parlament přijal při projednávání zákona, kterému se říkalo „lex Babiš“, a to proto, že jím poslanci řešili především problém, aby členové vlády nesměli podnikat a vlastnit média.
