„Prioritou nového mandátu je posílení východní hranice NATO,“ řekla poslancům ministryně obrany Jana Černochová z ODS.
Plán misí je výrazně ovlivněn ruskou agresí vůči Ukrajině, proto vládní plán počítá také s vyčleněním 20 vojáků „na ochranu diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině, kteří budou moci odcestovat okamžitě po schválení mandátu a budou chránit zastupitelský úřad v Kyjevě.
„Co nám má přinést působení v pobaltských státech?“ ptal se poslanec opoziční SPD Radovan Vích.
Poslanec za KDU-ČSL Jiří Horák reagoval, že v pobaltských státech jsou silné ruské menšiny. „I tam se obávají, že přijdou zelení mužíci,“ řekl poslanec Horák při odpovědi Víchovi z SPD v narážce na ruské vojáky.
Vojenské mise podpořilo 141 ze 157 přítomných poslanců. Pro byly všechny vládní strany a také hnutí ANO, proti byla jediná SPD.
Celkem by v zahraničních misích mohlo v roce 2023 a 2024 působit až 1 362 vojáků. Současné mise jsou platné do konce letošního roku. Náklady na mise mají činit ročně zhruba 1,4 miliardy korun. Senát s plánem souhlasil už v srpnu.
Plán vojenských misí počítá také s možností krátkodobého pobytu vojáků dalších zemí NATO na českém území v počtu do 800 osob. Neznamená to mandát pro jejich trvalé působení nebo zřízení základny na českém území.
