„Poté, co ministryně obrany svolala krizový štáb, kde zveřejnila své stanovisko, tak každý to pokládal za stanovisko České republiky. S potěšením jsme kvitovali, že USA nám poděkovaly. Bylo by v pořádku, kdybyste vy sám v neděli neřekl, že stanovisko ministrů nebylo stanoviskem české vlády,“ kritizoval Kalousek ve Sněmovně názorový kotrmelec Babiše.
Premiér v sobotu ráno na Twitteru sdílel názor ministra zahraničních věcí Martina Stropnického (ANO) a zásah spojenců označil za nevyhnutelný, v neděli však prohlásil, že útok nic neřeší. V pondělí pak naznačil, že bombardování ukončí chemické útoky při konfliktu v Sýrii (viz Útok v Sýrii má odstrašit od používání chemických zbraní, řekl Babiš).
„Byl bych spokojený, kdybyste teď vstal a řekl, že stanovisko ministra zahraničí je i stanovisko české vlády v demisi,“ dodal Kalousek.
Zaorálek varoval před fake news
„Dovolil jsem si kritizovat Evropu, že my jsme měli uplatnit vliv v Sýrii, protože nás se to týkalo, ta migrace. Měli jsme jim pomoct, třeba Marshallovým plánem,“ řekl na začátku jednání premiér Babiš. Na výzvu Kalouska však nereagoval a stanovisko vlády neupřesnil.
Předseda zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD) navrhl zařazení projednání bodu o válce v Sýrii, aby se stanovila jednotná zahraniční politika Česka v této otázce. Protože tím nejen vyjasní postoj Česka v mezinárodní politice, ale uklidní to i českou veřejnost. Nejasný postoj podle něj tlačí lidi k fake news. Zaorálek na závěr upřesnil, že bude rád, když se i stanoví jak teď dál postupovat.
Nakonec Sněmovna přijala usnesení, že se sejde bezpečnostní a zahraniční výbor a společně projednají celou situaci. „Je třeba odpovědět na otázku, co dál v Sýrii,“ vysvětlil Zaorálek. Zástupci obou výborů by se měli sejít hned ve středu ráno. Kromě toho Sněmovna požádala vládu o jednotná a konzistentní zahraničněpolitická stanoviska.
Zaorálek dodal, že situace v Sýrii byla velice závažná. Sice nehrozilo, že by začal třetí světový konflikt, ale i přesto byla situace závažná.
Jeho spolustraník Roman Onderka zmínil, jak byla sociální demokracie překvapená nejednotným jazykem vlády. „Vláda musí dávat svá zahraniční vyjádření jasně a jednotně najevo
Filip žádné důkazy neviděl
Ještě před projednáním bodu na plénu vystoupila ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO), která ve svém projevu vysvětlovala, že o útoku se dozvěděla náhle v sobotu ráno. I přesto rychle reagovala a dohodla se se špičkami české armády na jednotném stanovisku, které pak médiím sdělila.
Upokojila tím českou veřejnost a sama na sebe je hrdá. Své vystoupení na kameru považuje za nutnost. „Kdo z vás by si stoupl před kameru,“ položila na plénu řečnickou otázku. Následně uvedla, že s projednáváním bodu souhlasí, pouze upozornila na to, že většina informací je v utajeném režimu.
Místopředseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Radim Fiala zopakoval, že by bylo skvělé, aby o setrvání v NATO a Evropské Unii mohli rozhodovat sami občané. „Chceme, aby každý vnímal, že v ČR žije přes 10 milionů občanů, kteří mají právo rozhodnout o svém osudu a mají právo rozhodnout o osudu své země,“ uzavřel Fiala. Na závěr navrhl, aby Sněmovna schválila usnesení, že vláda se postaví pouze za konflikty, které budou v souladu s mezinárodními právy.
Předseda SPD Tomio Okamura pak zopakoval, že celé hnutí odsuzuje stanovisko ministrů české vlády v demisi. „Útok předcházel mezinárodnímu vyšetření údajného použití chemických zbraní. Byl proveden na základě informací islamistů. SPD takovým zdrojům nevěří,“ shrnul Okamura s tím, že podpora útoku ze strany NATO a Evropské Unie je v naprostém rozporu s existenčním zájmem České republiky.
Lídr KSČM Vojtěch Filip uvedl, že nikdy žádný důkaz použití chemických zbraní neviděl. Sdělil, že v Sýrii jsou velké zásoby ropy, ale sám o tom nemá žádný důkaz, pouze o tom někde četl. „Nemůžu vyloučit, že v současné válce o zdroje, je to důvod, proč se o toto území všichni přou,“ zmínil Filip.
Následně se zeptal, proč nemohou ostatní státy nechat Sýrii vyřešit si své problémy sama. Dodal, že nyní do sporu peníze posílaly Spojené státy.
Komunistický poslanec Leo Luzar pak varoval před používáním Twitteru. Stručně uvedené informace bez zasazení do kontextu totiž podle něj mohou lidi mást. Rusové by podle něj také mohli brát takové tweety vážně.
Luzar připomněl, že existuje paragraf podněcování útočné války, za který hrozí až pět let vězení s tím, že už příprava je trestná. Někteří by podle něj tedy mohli být za své chování prošetřování.
