Změnu hájil i tím, že je takové financování běžné v jiných zemích.
Napoprvé novela neprošla, když proti byli s opozicí lidovec Šimon Heller a šéf poslanců ODS Marek Benda. Když Benda řekl, že se spletl, a hlasovalo se znovu, měla už koalice většinu.
Při hlasování o zákonu jako celku pak bylo pro 96 ze 178 přítomných poslanců. Pro byli poslanci čtyřkoalice, Piráti s výjimkou Jakuba Michálka a nezařazený Ivo Vondrák.
Kategoricky se změnou financování nepedagogických pracovníků nesouhlasí opozice i zástupci školských odborů.
„Já si skutečně myslím, že je lepší, když větší odpovědnost nesou obce a kraje,“ řekl poslancům Bek. Jde podle něj o základní politický střet, kdy si někteří jiní myslí, že se má o všechno starat stát. A ani jakkoli dlouhá debata to nemůže změnit.
To, že převod financování pedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce ve Sněmovně projde, bylo zřejmé ve chvíli, kdy předchozí pochybnosti odložili lidovci. „V drtivé většině to podpoříme,“ řekl iDNES.cz šéf poslanců lidovců Aleš Dufek.
Schvalování novely školského zákona se snažila více než dva měsíce odvrátit opoziční hnutí ANO a SPD. Až nakonec kvůli tomu vládní koalice nařídila pevný čas hlasování na středu 28. května v pravé poledne.
Ministr školství Mikuláš Bek po kritice ze všech stran částečně ustoupil a koalice se dohodla, že k převodu financování má dojít až od ledna příštího roku, nikoli už od září. Ani to se opozici ani školským odborům nelíbí.
Poslankyně ANO Jana Berkovcová ale neprosadila, aby ke změně došlo až od ledna 2027, nikoli už v lednu 2026.
Lidem je jedno, kdo to zaplatí, neobtěžujme je detaily, řekla poslankyně ODS Zajíčková
ANO se ještě ve středu snažilo změnu odvrátit. „Ráda bych vyzvala všechny starosty a hejtmany, kteří jsou v této Sněmovně a budou rozhodovat o tomto pozměňujícím návrhu, aby ho nepodpořili,“ řekla poslankyně ANO a starostka Litvínova Kamila Bláhová.
„Šíříte paniku, pochybnosti, za dva roky si na to nikdo nevzpomene,“ prohlásil poslankyně ODS Renata Zajíčková. Spor o převod financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje označila za marginálii.
„Obdivuji vaše arogantní sebevědomí, že to bude fungovat,“ reagovala na ni Berkovcová.
„Lidem je to jedno, kdo kuchařky zaplatí, neobtěžujme je těmi detaily,“ stála si za svým názorem poslankyně Zajíčková.
„Některé obce se mohou dostat do problémů,“ řekl v březnu poslancům petičního výboru předseda školských odborů František Dobšík.
Senátoři mají výhrady ke změně financování školních kuchařek či uklízeček |
Odložení na leden 2026 podle něj nic neřeší. „Je to uspěchané, je tam spousta rizik a podle nás i nedostatek finančních prostředků,“ prohlásil. Některé obce nemusí podle něj mít dost peněz, aby nepedagogické pracovníky zaplatily.
Bek vysvětloval, kde sežene peníze
Poslankyni ANO a stínovou ministryni školství Janu Berkovcovou už při předchozím jednání o návrhu zajímalo, kde vezme ministr Bek 11 miliard korun na financování nepedagogických pracovníků v posledních čtyřech měsících letošního roku.
„Školy se nemusí obávat, že by finanční prostředky nedostaly,“ opáčil jí tehdy bez upřesnění ministr školství.
Ve středu už byl konkrétnější. „Já samozřejmě odpovím na otázku týkající se toho letošního rozpočtového řešení. Ti z vás, kteří věnovali pozornost kapitolnímu sešitu, vědí, že v něm je položka, která se jmenuje Rozpisová rezerva regionálního školství, a ta bude využita k pokrytí rozpisu, plus ty 4,2 miliardy, které jsou převáděny od ministerstva financí, což znamená, že koncem tohoto týdne odejdou do škol rozpisy, které umožňují financování nepedagogů v té zbývající části roku,“ řekl ministr Bek.
„Na úkor koho vezmete těch šest miliard?“ vyzvala Beka po závěrečném hlasování šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
Větší podpora škol, které vzdělávají více dětí ze sociálně slabších rodin
Koalice ale ještě nemá úplně vyhráno. Na konci dubna přijal Senát usnesení, že zásadní změna je řešena s nedostatečnou časovou rezervou na přípravu změn u zřizovatelů škol a bez projednané shody se zřizovateli, Svazem měst a obcí a Asociací krajů.
Senát projednával petici proti záměru vlády, kterou podepsalo přes 70 tisíc lidí a na jejíž přípravě se podílely školské odbory.
„Považuji za přirozené, že o zákonu probíhá debata,“ řekl Bek k výhradám senátorů. Bude ještě jednat s jednotlivými senátními kluby.
Změna školského zákona by měla také zavést slučování malých škol, možnosti větší podpory škol, které vzdělávají například více dětí ze sociálně slabších rodin, nebo pravidla fungování školních psychologů a speciálních pedagogů.
Sněmovna v novele školského zákona také zakotvila sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka a upravila konkurzy na ředitele škol.
„Schválené změny přinášejí jasná pravidla pro přijímací řízení, jmenování ředitelů, slučování škol i financování vzdělávání. Celkově tím zpřehledňujeme systém, zvyšujeme odpovědnost všech aktérů a přinášíme školám i zřizovatelům větší stabilitu,“ řekla k přijaté novele školského zákona poslankyně Zajíčková z ODS.
Poslanci schválili zjednodušení rozvodů. Zakázali tělesné trestání dětí |
Poslanci rozhodli i o návrzích pro prezidenta Pavla na státní vyznamenání
Poslanci také ve středu schválili návrhy na udělení či propůjčení státních vyznamenání, které doporučili prezidentu Petru Pavlovi.
Na udělení nejvyššího státního vyznamenání opět navrhli spisovatele Milana Kunderu. Mezi adepty na toto ocenění jsou také třeba bývalí ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Jaroslav Šedivý a obrany Luboš Dobrovský.
Sněmovna chce vyznamenání pro Kunderu, Ebena i dobrovolníka na Ukrajině Taylora |
Na seznamu navržených k ocenění jsou také hudebník a moderátor Marek Eben, kněz Marek Vácha či bývalá diplomatka a herečka Magda Vášáryová.
