„Nechejme volnou svobodnou volbu všem, kteří chtějí mít příjmení nepřechýlené,“ zdůvodnila Válková návrh, který načetla při projednávání návrhu zákona souvisejícího s novelou zákona o občanských průkazech.
Uvedla, že do roku 1945 ženy příjmení přechylovat nemusely, takže není pravda, že se ženská příjmení přechylují odjakživa.
„Ženy mají pro volbu způsobu uvádění příjmení své vlastní subjektivní důvody, jejichž závažnost by neměl posuzovat stát a neměl by klást nelegitimní překážky pro realizaci svobodné volby ve vztahu k výběru způsobu zapsání příjmení žen,“ je uvedeno v písemném odůvodnění návrhu, který čeká už jen závěrečné hlasování.
Absurditu omezení pro ženy Válková ilustrovala i tím, že nemožnost uvést nepřechýlenou podobu příjmení je vázána na českou národnost. Žádostem žen moravské či slezské národnosti o používání nepřechýlené podoby svého příjmení tak musí úřady vyhovět.
Žádosti o uvedení příjmení v mužském tvaru nyní matriční úřad vyhoví v případě, že se jedná o cizinku, o občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině, o občanku, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka, nebo když jde o ženu, která je jiné než české národnosti.
V občanském průkazu možná nebude nutné uvést pohlaví
Při projednávání novely zákona o občanských průkazech Pirát Ondřej Profant také navrhl, aby se v občanském průkazu buď vůbec neuvádělo pohlaví žadatele, nebo v případě že o to člověk požádá.
„Pohlaví uvedené v občance v praxi nenapomáhá identifikaci jejich držitelů. Někdy je tomu právě naopak, kdy vzhled lidí neodpovídá běžné představě o mužích a ženách, a tak vznikají zbytečná nedorozumění,“ tvrdí Profant.
Poslanec SPD Pavel Jelínek zase chce, aby si člověk mohl sám mohl rozhodnout, zda chce, aby v jeho občanském průkazu byly uvedené i biometrické údaje.
Místopředseda ODS Martin Kupka chce, aby se při žádosti o nový občanský průkaz člověk nemusel prokazovat jiným identifikačním průkazem.
O novele zákona občanských průkazech poslanci diskovali ve druhém čtení, kdy mohou poslanci předkládat pozměňovací návrhy.
Digitální daň by zasáhla globální internetové giganty
Poslanci ve druhém čtení jednali i o zavedení nové digitální daně pro globální internetové giganty, jakými jsou Google, Facebook či Apple, ale i třeba pro společnost Amazon, začali schvalovat poslanci už loni v lednu.
Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur, které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun.
Vláda původně navrhla sedmiprocentní daň, ale pak od toho sama koalice ANO a ČSSD ustoupila, mimo jiné poté, co protestoval tehdejší americký velvyslanec v Česku Steve King.
Místopředseda ČSSD Roman Onderka navrhl jako kompromis pětiprocentní digitální daň. Ve hře ale bude i to, aby daň byla jen tříprocentní či dokonce dvouprocentní.
