„Skutečně nemáme nic, co bychom za to mohli nabídnout. Ani si nevíme rady s těmi daty jako stát,“ řekl v rozpravě k možné dobrovolnosti ministr financí Zbyněk Stanjura. Nynější dobrovolný provoz EET znamená, že podnikatelé posílají data do „černé díry“ a s těmito daty se nic neděje a jen se někde hromadí, poznamenal ministr.
Podle něj neexistuje žádná výhoda, kterou by mohl stát nabídnout těm podnikatelům, kteří by EET dál dobrovolně využívali. Eviduje se totiž jen část příjmů a nejsou známy ani jejich výdaje. Nelze tedy takové podnikatele vyřadit ani z možnosti daňových kontrol, uvedl.
Ministr už během čtvrtečního odpoledne řekl, že zrušení EET znamená změnu přístupu vlády k občanům a podnikatelům. Připomněl, že je to jeden z předvolebních slibů koalice, díky kterým vyhrála volby.
„Evidovat bezhotovostní platby je neústavní,“ poznamenal Stanjura. „Tento návrh demonstruje změnu přístupu vlády k občanům, demonstruje, že stát občanům důvěřuje, že většina z nich je slušných a plní si své daňové povinnosti vůči státu,“ doplnil s tím, že pokud v pátek Sněmovna propustí návrh do druhého čtení, stihne ho Parlament do konce roku schválit. Proto nenavrhl žádné zkrácení lhůt.
Proti zrušení vystupuje hlavně hnutí ANO. Bývalá ministryně financí a nynější předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová trvá na tom, že přineslo vyšší výběr daní a narovnala podnikatelské prostředí. „Zrušení EET je politickou i ekonomickou chybou,“ prohlásila.
„Už dva roky je to vypnuté“
Schillerová společně s dalšími poslanci hnutí ANO žádali, aby místo zrušení zůstala EET aspoň dobrovolná, podle ní po tom volá většina poctivých podnikatelů. Stanjura s dalšími vládními poslanci však pro takový krok nevidí žádné pádné argumenty ani přínosy.
Evidence je nyní přerušená do konce letošního roku. Parlament ji v minulém volebním období přerušil kvůli pandemii covidu a stala se tak fakticky dobrovolnou.
|
„Už dva roky je to vypnuté, a to na váš návrh, který jsme rádi podpořili. A zhoršilo se podnikatelské prostředí? Nezhoršilo. Jak jste odměnili ty, kteří to používali dobrovolně? Jak ta jejich data umí stát využít? Nijak, a já se nedivím, když známe jen část jejich příjmů. Máme kopy dat, se kterými neumíme pracovat. No to se máme,“ hájil ve čtvrtek plamenně zrušení Stanjura.
„Proč vláda EET, která patří do 21. století, ruší? Proč to raději nevylepšuje?“ tázal se ministra financí bývalý ministr obchodu Karel Havlíček. „Dříve nebo později budou mít elektronickou evidenci všechny země, taky už to mnohé postupně zavádí,“ hájil Havlíček.
Poslanec Jan Jakob z koalice Spolu prohlásil, že EET je experiment hnutí ANO, které nemá racionální opodstatnění a přínos do státního rozpočtu je podle něj neprokazatelný, pokud nějaký vůbec je.
Poslanci ANO a SPD zabránili jednání o konci povinné evidence tržeb |
Možnost jednání a hlasování i přes půlnoc schválili poslanci na návrh předsedy poslaneckého klubu koaliční KDU-ČSL Marka Výborného. Výborný tento návrh zdůvodnil tím, že projednávané zákony jsou tak důležité, že by mělo být společnou odpovědností Sněmovny je oba projednat.
Koalice vzájemně kryje organizovaný zločin, řekl Okamura
Šéf SPD Tomio Okamura se před začátkem schůze vyjádřil ke středečnímu projevu premiéra Petra Fialy. „Vláda kašle na občany,“ poznamenal Okamura, který poté vyjmenoval svoje „desatero“, jak by měl stát postupovat ohledně současné krize. Okamura také zopakoval, že hnutí STAN musí odejít z vlády.
Exministryně Alena Schillerová žádá, aby Rakušan skončil ve funkci ministra vnitra. „Pan Rakušan je učitel, ať se přesune na post ministra školství,“ podotkla.
Ptáte se mě: Má skončit Vít Rakušan? ⤵️ https://t.co/UjVW2E4eYF
Mimořádná schůzce Sněmovny ke kauze kolem pražského dopravního podniku a roli vládního STAN v ní by se mohla sejít příští týden, doplnil Okamura. Slova premiéra o tom, že nevidí důvod k rekonstrukci kabinetu, označil za výsměch občanům.
Opoziční hnutí SPD a ANO mají podle Okamury podpisy potřebné pro svolání schůze.Okamura také dodal, že pět koaličních stran vzájemně kryje organizovaný zločin. Podpisy ke svolání mimořádné schůze odevzdá opozice předsedkyni Sněmovny v pondělí, uvedla Schillerová.
Ohledně EET poslanec Radim Fiala podotkl, že jejich hnutí bylo vždycky proti jeho zavedení. „Pokud budeme hlasovat o zrušení, tak SPD bude hlasovat pro zrušení. Dobrovolnou evidenci jsme schopni podpořit,“ řekl Fiala z SPD.
Hnutí ANO již nedávno avizovalo, že nejen na řádné schůzi chce schválení novely nadále blokovat. Slibuje hlavně dlouhé projevy. „Já sama mám co říct, mám připraveno obrovské množství argumentů a věřím, že i celá řada mých kolegů,“ podotkla exministryně financí Alena Schillerová. Evidenci hájila tím, že narovnala podnikatelské prostředí.
„Zdravotní pojišťovny mají na účtech dost peněz“
Po více než pětihodinové diskuzi poslanci ve čtvrtek poslali do závěrečného třetího čtení spornou vládní novelu o snížení zdravotních plateb za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Vláda tak chce v letošním rozpočtu ušetřit 14 miliard.
Vládní předloha předpokládá, že po lednovém zvýšení se platby státu do zdravotnictví mají od poloviny roku snížit tak, aby stát za celý letošek odvedl do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.
Nyní stát platí téměř za pojištěnce měsíčně skoro dva tisíce korun. Protože se novela nestihne přijmout včas, koaliční pozměňovací návrh posouvá účinnost na srpen a měsíční částku stanoví na 1487 korun. Původní předloha počítá s odvody 1567 korun měsíčně od července. Od příštího roku chce stát začít hradit měsíčně za pojištěnce 1 900 korun.
Platby pojišťovnám za děti či důchodce mají růst automaticky, jako důchody |
Podle poslanců opozičního hnutí ANO by měla být vyšší. Jiří Mašek ve svém projevu navrhoval částku 1967 korun za pojištěnce a měsíc. Lidovec Tom Philipp, který návrh předkládá, označil 1 900 korun za kompromis, zakládá podle něho „solidní výkopovou čáru“. „Rozumím tomu, že částka by mohla být vyšší, ale mohla by být i nižší,“ podotkl. Stanjura poznamenal, že spodní hranice představená zdravotními pojišťovnami činila 1850 korun.
Valorizační mechanismus bude stejný jako u důchodů. Státní platby do zdravotnictví tedy podle koaliční úpravy porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Za dva roky má částka vyrůst na 2 tisíce, to co platí stát nyní.
Změny budí spory a vyvolaly opoziční obstrukce. „Systém je vyzkoušený, funguje a funguje dobře i v okamžiku, kdy je vysoká inflace jako v letošním roce,“ hájil Stanjura. „Přinese to kýženou stabilitu,“ slibuje ministr.
