„Těch 300 miliard k nakopnutí ekonomiky nebude stačit a myslím, že paní ministryně jsem kvůli zvýšení schodku přijde znovu,“ řekla místopředsedkyně hnutí STAN Věra Kovářová. Vláda původně získala podporu Sněmovny pro schodek na letošní rok 40 miliard, v březnu to kvůli pandemii koronaviru přehodnotila a získala podporu pro navýšení schodku na 200 miliard.
„Máme velké pochybnosti, proč to po třech týdnech znovu projednáváme,“ podivoval se šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Kdybychom to nepřijali, tak to nezastaví žádný z podpůrných programů, které jsme přijali,“ prohlásil místopředseda občanských demokratů. Číslo 300 miliard korun je podle něj jako z křišťálové koule.
Kvůli pandemii koronaviru Sněmovna středu kývla i na to, aby se mohl stát více zadlužit také v příštím roce a to tak, aby strukturální schodek rozpočtu mohl být až 4 procenta hlubého domácího produktu. Vláda pro to získala 101 hlasů, přesně tolik, kolik potřebovala. Schillerová tvrdí, že kdyby zákon neprošel, musela by škrtat či zvyšovat daně.
Finanční injekce do zdravotnictví
K plánovanému zvýšení plateb za státní pojištěnce řekl minulý týden premiér Andrej Babiš, že je třeba dostat do systému zdravotnictví letos více než 19 miliard korun, protože zdravotnictví je „definitivně nejdůležitější“, a v příštím roce o 53 miliard korun více než dosud.
Zdravotnictví podle ministra Adama Vojtěcha potřebuje finanční injekci ještě víc, než kdy předtím. Probíhající pandemie covid-19 a přijatá opatření k ochraně zdraví obyvatel měla totiž vliv na výdaje z veřejného zdravotního pojištění. :Finanční podpora ze státního rozpočtu umožní zachovat stávající dostupnost a kvalitu zdravotní péče,“ uvedl Vojtěch.
„Za nás říkáme poctivě, že nevíme, jestli to bude stačit,“ řekl šéf poslanců ODS a první místopředseda strany Zbyněk Stanjura. Zajímalo ho, jak vláda přišla na to, že částka navýšení plateb za státní pojištěnce pro příští rok je správná a že to nemá být víc, nebo naopak jestli nebude stačit méně.
Lékaři ze zemí mimo EU ne bez aprobace
Poslanci oproti tomu středu odmítli působení lékařů ze zemí mimo EU bez aprobační zkoušky. Sněmovna nepřehlasovala veto Senátu.
Senátorka Alena Dernerová Sněmovně argumentovala, že nemohou v Česku samostatně lékaři, kteří se dobře nedomuví česky. Podobně argumentovali Bohuslav Svoboda z ODS a místopředseda TOP 09 Vlastimil Válek.
Ministr Vojtěch to hájil tím, že to má platit jen po dobu nouzového stavu a tři měsíce potom. „Skutečně to nepovede ke zhoršení kvality českého zdravotnictví,“ řekl Vojtěch. Ale potřebný počet poslanců nepřesvědčil.
Jen o jediný hlas vládní strany ANO a ČSSD za pomoci komunistů, kteří vládu tolerují, prosadily změnu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Právě to vládě umožní pro příští rok předložit rozpočet se strukturálním schodkem až čtyři procenta HDP. Novelu vrátil Senát, Sněmovna ho ale přehlasovala.
Průzkum o koronaviruJak zvládáte omezení spojená s koronavirem právě vy, vaše rodina a děti? Zapojte se do velkého průzkumu portálu iDNES.cz. |
„Je podle nás zcela nepřijatelné, aby zákon, který se týká ledna příštího roku a dalších sedmi let, byl přijímán ve stavu legislativní nouze ve zrychleném procesu,“ řekl poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík.
Před zadlužováním varovala šéfka rozpočtové rady
Před přijetím zákona varovala i šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „Novela má rozvolnit jednu ze dvou základních pojistek. A to na celých sedm let počínaje velmi vysokou hodnotou čtyřprocentního strukturálního deficitu, což je nějakých 200 až 250 miliard korun navíc. S návratem k původní hodnotě až v roce 2027,“ řekla Zamrazilová poslancům.
Na příjmech bude ovšem podle ministryně financí Aleny Schillerové státu chybět minimálně 150 miliard korun. „Buď by to znamenalo seškrtat výdaje, nebo zvýšit daně,“ varuje Schillerová, co by znamenalo nepřijetí zákona. Ani zvyšovat daně, ani škrtat výdaje ale ministryně financí nehodlá.
Koronavirus v Česku |
Vše o koronaviru
|
Státní záruky za úvěry
Poslanci schválili také státních záruky za komerční úvěry pro podnikatele. Vláda navrhla záruku pro malé a střední firmy ve výši 150 miliard korun, která by jim měla pomoci k úvěrům v celkové výši 600 miliard korun. Maximální výše jednoho úvěru bude moci být 50 milionů korun.
V případě malých a středních firem, které zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců bude plnění ze záruky je v jednotlivém případě omezeno částkou 45 milionů korun, u podnikatelů zaměstnávajících až 500 zaměstnanců bude ručení omezeno částkou 40 milionů korun.