Poslanci upravili exekuce. Titěrné zlepšení, je rozladěná Benešová

  • 239
Dlouholeté bezvýsledné exekuce se zřejmě budou zastavovat, schválila Poslanecká sněmovna. Částečně se omezí zabavování movitých věcí. „Titěrné, nepatrné zlepšení, ale za tu práci tu nestálo,“ byla rozladěná tím, jak dopadlo několik měsíců práce na úpravě pravidel exekucí, ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

I další politici mluvili o tom, že prošel „vykostěný“ návrh, který nepomůže lidem v dluhových pastích. A mluvili o tom, že doufají, že Senát zákon upraví a dá poslancům druhou šanci.

Předloha zavede šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor musel bezvýslednou exekuci zastavit. Věřitel by postup mohl odvrátit zálohou na náklady řízení. Bezvýsledná exekuce by ale mohla trvat nejdéle 12 let. Vláda původně navrhovala základní tříletou lhůtu tříletou a maximální délku exekuce 12 let.

Budou se také zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1500 korun. Věřitelé získají část pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy a exekutorům stát uhradí část výdajů spojených s vymáháním peněz.

Omezení mobiliárních exekucí

Poslanci omezili i mobiliární exekuce důchodců, tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník by mohl odvrátit prodej movitých věcí také v případě, že bude nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradit aspoň 1500 korun.

Na dluhy z minulosti míří dva schválené poslanecké návrhy. Dlužníkům vůči státu a dalším veřejným institucím by stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení.

Neprošel žádný z návrhů na zavedení místní příslušnosti exekutorů.

Pro zákon jako celek hlasovalo 81 ze 100 ze přítomných poslanců. Zdržela se většina přítomných poslanců ODS a zákon nepodpořili komunisté.  „Žasneme. O čem vlastně budeme hlasovat? Je to vaše svědomí, spoléhat teď na Senát, to je opravdu pokrytectví,“ divil se před schvalováním zákona komunista Leo Luzar. Návrh nyní posoudí Senát.

„Jsme z výsledku zklamáni a zděšeni,“  prohlásila poslankyně Kateřina Valachová ze sociální demokracie, když poslanci skončili hlasování o pozměňovacích návrzích a ukázalo se, že změny v pravidlech exekucí, které prošly, jsou minimální.

Například poslanec Jan Čižinský zvolený za KDU-ČSL marně před tím v diskusi upozorňoval kolegy na případy předlužených lidí, kteří přestávají kvůli enormním dluhům pracovat, odvádět daně a dopadne to pak v důsledku na celou společnost.

„Měli jsme představu, že tento zákon zlepší život dlužníkům, ale bohužel se to nestalo. Ten zákon je vykostěný, nepřináší to žádnou pomoc. S důvěrou se obracím na Senát a doufám, že sem ten zákon vrátí,“ řekl šéf poslanců SPD Radim Fiala.

Ať uděláme cokoli, nebude to spravedlivé...

„Ten zákon, ať s ním uděláme cokoli, nikdy spravedlivý nebude,“ řekl ve Sněmovně exministr spravedlnosti Pavel Blažek. „Já stojím na straně věřitelů, dluhy se mají platit,“ řekl jeho kolega z ODS Marek Benda.

„Ani jedno z pravidel, které projednáváme, neříká, že dluhy se nemají platit,“ oponovala jim Valachová. I lidovec Marek Výborný zdůraznil, že nikdo nezpochybňuje, že dluhy se mají platit, ale že jde o to, aby se lidé nedostávali do dluhové spirály, ze které se už nikdy v životě nevyhrabou.

8. února 2021


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video