Tato zásadní úprava má ale podporu i ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. Řekl, že tak asi 100 tisíc lidí může ještě vypadnou ze seznamu náročných profesí a zůstane jich asi jen 15 tisíc. „Umím si to představit,“ řekl iDNES.cz Jurečka.
Potvrdil, že koalice o této úpravě diskutovala. Šéfka Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová dokonce řekla, že na tom byla v rámci koalice dohoda i s Piráty, ještě než z vlády odešli. To ale šéf Pirátů Ivan Bartoš popřel.
Jakob a Benda v pátek na poslední chvíli navrhli vypustit ze seznamu náročných profesí s nárokem na odchod do předčasného důchodu bez jeho krácení lidi v profesích ve třetí kategorii rizika kvůli faktorům vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci v.
„Tímto zúžením ve vymezení okruhu rizikových prací se dosáhne určité redukce případných negativních finančních dopadů spojených s rozšířením okruhu pojištěnců s nárokem na dřívější odchod do nekráceného starobního důchodu,“ napsali do zdůvodnění svého návrhu Jakob a Benda.
Lidi narozené v roce 1989 a později chce koalice pustit do penze až v 67 letech
Skupina vládních poslanců také navrhla nový strop věku pro odchod do penze na 67 let, zatímco opoziční ANO a SPD trvají na zachování hranice 65 let. Snižování výpočtu nových penzí navrhují z novely vypustit.
V 67 letech by do důchodu měli podle současné vlády odcházet všichni, kdo se narodili v roce 1989 nebo později.
„O co jste to opřeli? Kde jsou ty vaše excelentní výpočty, na kterých jste to postavili?“ zlobila se v pátek ve Sněmovně šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
„Podoba této takzvané důchodové reformy se stále proměňuje. Co platilo včera večer, neplatí už dnes. A to se bavíme o zákonu, který zásadně dopadá na všechny občany této republiky a jejich životy by měl ovlivňovat desítky let. No, já doufám, že nebude, že prostě budoucnost snad umožní, aby neovlivňoval,“ řekla Schillerová.
„Slibuju, že pokud tu důvěru dostaneme a vrátíme se do vlády, tak toto, ten váš paskvil naprosto jednoduše zrušíme,“ prohlásila šéfka poslanců ANO.
Návrh na zastropování věku do důchodu na 67 letech předložili vládní poslanci zhruba tři hodiny poté, co právSchillerová vládě vyčetla, že zcela ignorovala výhradu ministerstva zdravotnictví, podle níž vláda s žádným věkovým stropem pro odchod do důchodu nepočítá.
„Nelze neustále prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu, neboť populace ve věku nad 65 let není v takovém zdravotním stavu, aby byla schopna podat potřebný pracovní výkon i v následujících letech,“ citovala Schillerová z připomínek ministerstva zdravotnictví k návrhu reformy.
Hlavním terčem výhrad opozice je právě vládou navrhované zvyšování věku odchodu do starobní penze nad nynější hranici 65 let.
Pro ročníky narození 1966 a mladší to má znamenat, že budou odcházet do důchodu každý rok o jeden měsíc později a toto pravidelné zvyšování se zastaví až pro narozené v roce 1989, kdy také padl předchozí komunistický režim.
Vládní koalice tak na popud České demografické společnosti změkčila původní návrh, aby se lidé dozvěděli věk odchodu do důchodu až v 50 letech, podle vývoje doby dožití.
Penzijní věk roste už nyní. U mužů se zvedá o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři měsíce, přičemž platí strop 65 let.
Bez důchodové reformy by byl systém v roce 2050 stovky miliard v minusu, řekl Jurečka
Změna má podle vládní koalice pomoci k udržitelnosti důchodového systému, tedy aby na penze v přijatelné výši měli šanci i dnešní mladí lidé.
„Schodek důchodového rozpočtu neustále roste a v roce 2050 by dosáhl 350 miliard korun, pokud bychom nic neudělali. To je pět procent HDP,“ uvedl premiér a předseda ODS Petr Fiala.
„Já myslím, že rozumný člověk se vlastně nemusí přít o to, jestli důchodovou reformu potřebujeme nebo ne, ale na základě jasných konkrétních faktů si myslím, že uzná každý rozumný člověk, že důchodovou reformu tato země potřebuje,“ řekl ve Sněmovně Jurečka.
„Bez změn v průběžném důchodovém systému se naše společnost v budoucnu neobejde. Pokud ty změny neuděláme, tak za 7, 10, 15, 20, 30 let v budoucnu tato země bude mít velký problém,“ upozornil v průběhu druhého čtení vládního návrhu důchodové reformy.
Lidi narozené v roce 1989 a později posílá koalice do penze v 67 letech |
Změny mají jedinou ambici, zkrátit penzi Husákovým dětem, řekla Schillerová
Šéf ANO Andrej Babiš tvrdí, že když jeho hnutí vyhraje příští rok volby do Sněmovny a sestaví vládu, pravidla zase změní.
„Věk důchodu do penze zase zastropujeme na 65 letech. A také umožníme lidem využívat předčasné důchody tak, jak tomu bylo za nás,“ řekl Babiš.
„Tohle důchodová reforma není. Předložené změny mají jedinou ambici, a to co nejvíce zkrátit pobyt v důchodu silným ročníkům sedmdesátých let, takzvaným Husákovým dětem,“ řekla Schillerová. Husákovy děti se jim říká podle tehdejšího československého prezidenta Gustáva Husáka.
Důchodový systém je podle Schillerové udržitelný, oponovala Jurečkovi. „Důležitý je boj proti šedé ekonomice, na který jste rezignovali. Tam leží ty desítky miliard,“ tvrdí bývalá ministryně financí Schillerová, která má nyní tuto pozici ve stínové vládě ANO.
Když bylo u vlády nyní opoziční ANO, žádný návrh důchodové reformy nepředložilo. Letos na jaře řeklo, že na penzi by si budoucí penzisté mohli částečně šetřit ve fondu se státní garancí, který by investoval do nových jaderných bloků či výstavby vysokorychlostních tratí. „Investiční pilíř se státní garancí spojený s klíčovými státními investicemi, to je jeden z klíčových kroků, který se bude muset udělat,“ řekl šéf stínové vlády ANO Karel Havlíček.
Koalice s ANO jednala o možném kompromisu ještě před tím, než na návrh reformy kývla vláda. Pokus o dohodu ale zkrachoval, když se politici pohádali o interpretaci výsledku jednání, které zprostředkoval prezident Petr Pavel.
Zatímco podle Pavla byli zástupci ANO ochotni kývnout na kompromis u zvyšování věku odchodu do penze, Schillerová a Havlíček to odmítli. A jednání definitivně skončila, když úvahy o zvyšování důchodového věku kategoricky po návratu z dovolené odmítl Babiš.
SPD návrh vlády nazvala „z práce do rakve“
„Nebudou se rodit děti, když nebudou mít mladé rodiny kde bydlet,“ upozornil ve Sněmovně šéf poslanců SPD Radim Fiala na podstatný problém, proč také ubývá plátců do důchodového systému na penze těch, kteří na ně mají nárok.
Opoziční hnutí SPD také vládnímu návrhu dalo přezdívku „z práce do rakve“. Na to, že pro udržitelnost důchodového systému hlavně chybí více dětí, upozorňovali v debatě i další opoziční poslanci.
Poslanci v pátek ukončili druhé čtení vládního návrhu důchodové reformy, ve kterém mohli podávají pozměňovací návrhy. Vládní kolice uťala obecnou rozpravu v době, kdy se do ní ještě hlásila 24 poslanců a předsedkyně Sněmovny přerušila vystoupení Lenky Knechtové z ANO.
Prosadil to šéf poslanců ODS Marek Benda s tím, že vše podstatné už bylo řečeno a že to přiznávají i někteří opoziční poslanci. Existující většina musí mít právo prosadit svou vůli, zdůvodnil postup vládní koalice. Debata o návrhu důchodové reformy ve Sněmovně probíhala dva a půl dne.
Konečné hlasování o vládní návrhu reformy by ve Sněmovně mohlo být na přelomu října a listopadu. Pak ho dostane k posouzení Senát, kde má vládní koalice ještě výraznější převahu než ve Sněmovně, a potom prezident Petr Pavel.
