Návrh novely podpořili poslanci stran vládní koalice a nezařazený Ivo Vondrák. Pro bylo 88 ze 163 přítomných.
Vláda připravila opatření, díky nimž podle ní měli daňoví poplatníci ušetřit peníze určené na vyplácení dotací na podporu obnovitelných zdrojů. Jde přitom zejména o fotovoltaické elektrárny s výkonem vyšším než 30 kW, které byly připojeny do sítě v letech 2009 a 2010.
Provozovatelé budou muset každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na podporu.
„Já chci jenom pořádně zkontrolovat vyplácené dotace,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura poslancům. „Chceme důsledně kontrolovat dodržování pravidel,“ prohlásil ministr financí.
Vláda má plán, jak ušetřit miliardy na dotacích na obnovitelné zdroje energie |
„Smyslem opatření je snížit celkový objem peněz na dotace obnovitelných zdrojů tím, že budeme důkladně a v souladu s právem EU kontrolovat prostředky, které vyplácí stát formou dotací na fotovoltaiky uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 a přestaneme tak plýtvat penězi daňových poplatníků,“ uvedl Stanjura po projednání jeho návrhu vládou v říjnu.
Vláda oznámila, že chce zavést individuální kontroly takzvaného vnitřního výnosového procenta, tedy ročního garantovaného zisku solárních elektráren, stanovit rozsah povoleného vnitřního výnosového procenta tak, jak České republice povoluje příslušné rozhodnutí Evropské komise a zkorigovat výpočet vnitřního výnosového procenta, tedy garantovaného zisku solárníků.
„Stát chtěl investice do obnovitelných zdrojů a podnikatelé to využili,“ řekl místopředseda Sněmovny a předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček.
Potvrdí se hrozba arbitráží proti státu?
Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun. Se zkrácením státní podpory nesouhlasí nejen opoziční hnutí ANO, ale varují před ním i zástupci obnovitelných zdrojů. Někteří investoři už kvůli tomu chtějí zahájit se státem arbitráže.
Podpora měla klesnout ještě výrazněji, ale poslanci neschválili snížení maximálního vnitřního výnosového procenta, zjednodušeně výnosnosti investice, na 8,4 procenta.
Nyní návrh dostane k posouzení Senát, který ho ještě může změnit, a pak prezident Petr Pavel, který má příští týden oznámit, jak se postaví ke schválenému rozpočtu na příští rok.
Jeho poradci mu doporučili rozpočet vetoval, jednou z výhrad přitom bylo, že v rozpočtu není dost peněz právě na dotace na podporované zdroje energie.
Poslanci opět nerozhodli o novele lex Ukrajina
Sněmovna ve středu znovu nerozhodla o novele lex Ukrajina, která má zajistit uprchlíkům před Putinovou válkou prodloužení dočasné ochrany.
Jednak proto, že poslanci předřadili jednání o novele energetického zákona, a ve vymezeném čase se už k hlasování o návrhu nedostali.
Přispělo k tomu i obsáhlé vystoupení poslance SPD Radka Kotena. Věnoval se v něm problémům Rusů v zahraničí, i když se neprojednával „lex Rusko“, ale skutečně lex Ukrajina, kterou právě Putinovo Rusko napadlo.
Schvalování dosud Sněmovna nedokončila kvůli obsáhlým kritickým vystoupením poslanců opozičních hnutí ANO a SPD, jimž vadí nový způsob posuzování zdravotního postižení ukrajinských uprchlíků před Putinovou válkou či uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc.
„Je to reakce na evropské rozhodnutí, kde dočasná ochrana je prodloužena do konce března roku 2026,“ řekl dříve poslancům ministr vnitra Vít Rakušan.
Lex Ukrajina by se nemusel do budoucna měnit každý rok. Dočasná ochrana by se nově prodlužovala automaticky podle rozhodnutí na úrovni celé EU.
Ekonomicky soběstační uprchlíci budou moci získat v Česku zvláštní dlouhodobý pobyt. „Jedna z podmínek bude ekonomická soběstačnost, práce, nezávislost na státním systému podpory. Takoví lidé určitě dostanou nějaký typ dlouhodobého pobytu,“ řekl už dříve ministr Rakušan. Uprchlíci s dlouhodobým pobytem budou moci po pěti letech požádat o trvalý pobyt, tak jako jiní cizinci s dlouhodobým pobytem.
ANO i SPD chtějí zabránit tomu, aby byl v lex Ukrajina trestný čin neoprávněná činnost pro cizí moc. Poslanci ANO to označili za „přílepek“.
Poslanci ukončili druhé čtení návrhu na zvýšení poplatků pro ČT a Český rozhlas
Poslanci ve středu po více než patnácti hodinách dokončili druhé čtení vládního návrhu na zvýšení televizních a rozhlasových poplatků.
V podvečer se k návrhu vrátili a ještě čtyři hodiny diskutovali, než došlo na to, aby načetli pozměňovací návrhy, o nichž se bude hlasovat ve druhé polovině ledna.
Poplatky se zvýší v průběhu prvního pololetí příštího roku, věří ministr kultury Martin Baxa z ODS. „My ve volebním programu budeme mít zrušení poplatků,“ opáčil lídr ANO a bývalý premiér Andrej Babiš.
Babiš slíbil, že zruší televizní poplatky. Nemá je sedmnáct zemí EU, říká |
Šéf poslanců ODS Marek Benda ve středu prosadil ukončení obecné rozpravy o vládním návrhu ve 22 hodin. „Nemáme z toho radost, nesmějeme se, ale prostě snažíme se, aby Sněmovna byla schopná k nějakým výsledkům někdy dospět,“ řekl Benda.
Předseda Andrej Babiš se ve středu ve Sněmovně několikrát opřel do České televize. Vyzýval ředitele ČT Jana Součka, aby si udělal v televizi pořádek, aby zaměstnanci dodržovali kodex ČT. Velmi kriticky se šéf ANO Babiš vyjadřoval o moderátorovi Martinu Řezníčkovi.
„Demokrat. Nemá rád Trumpa, proto nemá rád nás,“ byla jedna z Babišových výhrad k moderátorovi. Řediteli ČT Součkovi zase vyčetl, že vydírá tím, že když nebudou navýšeny poplatky, mohl by skončit jeden z nejpopulárnějších pořadů veřejnoprávní televize StarDance... když hvězdy tančí.
Jaké změny vládního návrhu k poplatkům pro televizi a rozhlas poslanci chtějí
Poslanci ANO a SPD chtějí v samostatných úpravách například zachovat současnou výši poplatku, který novela zvyšuje pro ČT o 15 korun na 150 korun měsíčně a pro ČRo o deset korun na 55 korun za měsíc.
K návrhům zákonodárců ANO i SPD patří vypuštění pravidel valorizace poplatku a jejich zachování v nynější podobě pro firmy.
Poslanci ANO, SPD i Pirátů chtějí z předlohy vyškrtnout také ustanovení, podle kterého mají domácnosti nově platit za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i za mobilní telefony, tablety či počítače. Podle Pirátů jde prakticky o poplatek z těchto zařízení. ANO a SPD navrhují vztáhnout na ČT a ČRo prověrkovou pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu.
