Sněmovna žádá osvětlit údajné daňové úniky. Jsou to lži, odmítl Babiš

  • 3813
Sněmovna v usnesení žádá ministra financí Andreje Babiše, aby do konce dubna vyvrátil podezření z daňových podvodů. Pokud to neudělá, měl by z toho premiér Bohuslav Sobotka vyvodit důsledky. Šéf státní kasy, který na středeční jednání nedorazil, uvedl, že nic zdůvodňovat nebude. Bod na jednání prosadil šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, jenž Babiše obviňuje z účelových transakcí.

Ministr financí by měl ve stejné lhůtě taky „věrohodně“ vysvětlit své příjmy, které použil na nákup korunových dluhopisů Agrofertu. Návrh usnesení prosadila TOP 09, vládní KDU-ČSL pozměnila jeden z bodů. Jaké důsledky by měl ministerský předseda vůči Babišovi vyvodit, dokument neuvádí.

Babiš považuje diskusi ve Sněmovně o svých příjmech za manipulace a lži. „Závěry odmítám. Všechno jsem vysvětlil a jsem jediný politik, který za posledních 20 let zveřejnil všechny daňové přiznání. Nechť to udělají i pánové Kalousek a Sobotka, kteří spolu intenzivně spolupracují. Vypadá to, že dnes byla ve Sněmovně koalice ČSSD, KDU-ČSL a Kalousek,“ řekl Babiš ve vyjádření pro iDNES.cz. Zdůraznil, že nic plnit nebude, protože už vše doložil. Reakci premiéra Sobotky redakce zjišťuje.

„Vláda má být důvěryhodná a tato kauza ji poškozuje. Je potřeba, aby ji ministr financí věrohodně vysvětlil,“ sdělil předseda lidovců Pavel Bělobrádek. „Navrhli jsme věcný návrh a je tam prostor, aby to Andrej Babiš vysvětlil,“ dodal.

Kalousek si po hlasování pochvaloval schválení usnesení. „Důvěra vlády nemůže být zatížená více než odůvodnitelným podezřením z daňových podvodů ministra financí,“ řekl médiím.

„Ministerstvo financí velmi drakonickým způsobem obviňuje všechny z daňových úniků, soustředí se zejména na ty nejmenší, vůči kterým uplatňuje až likvidační kroky. O to nepřijatelnější je skutečnost, že se sám ministr financí dopouští kroků, které jsou neetické a s největší pravděpodobností i protiprávní. Zdá se, jako kdyby ministr financí měl heslo ‚Všetci kradnú, iba já legálně čerpám a optimalizuji‘,“ zkritizoval Kalousek Babiše.

Sněmovna také podpořila dřívější usnesení svého rozpočtového výboru, který se firemními korunovými obligacemi zabýval. Výbor sdělil, že existují doložitelná podezření, že některé společnosti a jejich vlastníci mohli v roce 2012 při vydávání korunových dluhopisů zneužít nebo obcházet daňové zákony. Výbor požádal finanční ředitelství, aby vydalo metodický pokyn k prověření těchto emisí.

Daňový podvod jako z učebnice, řekl Kalousek

Středeční debatu ve Sněmovně zahájil Kalousek ostrou kritikou Babišova nákupu korunových dluhopisů. „Došlo k prodeji téměř bezcenného majetku vlastní firmě za nesmyslně vysokou cenu. V tento okamžik má fyzická osoba prostředky na nákup korunových dluhopisů a půjčuje vlastní firmě. Firma si poté půjčuje od vlastního majitele 1,5 miliardy korun s úrokem šest procent, který byl příliš vysoký,“ popsal Kalousek údajné daňové podvody.

„Zejména ten první případ, prodej téměř bezcenného majetku, je nejstarší a učebnicový příklad daňových podvodů. Učí se ho daňoví kontroloři v prvním týdnu daňového kurzu,“ dodal šéf TOP 09. A i na tiskové konferenci po hlasování sdělil, že si neumí představit „věrohodné“ vysvětlení zejména prvního případu.

Babiš má co vysvětlovat. Vicepremiérovy „neaudity“ vyvolaly nové otázky

Nepřítomného Babiše hájil ve Sněmovně šéf poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Kalouska v reakci na jeho projev nařkl z netransparentnosti a korupce a označil ho za jednoho z nejhorších ministrů financí.

Následně tlumočil Babišovu reakci na Kalouskovo obvinění. „Transakce mezi mnou a Agrofertem si každý může vyhledat ve výroční zprávě na internetu. Všechno je veřejné a transparentní,“ uvedl v prohlášení ministr financí.

Babiše kritizoval i Zbyněk Stanjura z ODS. „Možná, že když navrhují snížení poslanců na číslo 101, tak by se mohlo zároveň navrhnout, aby parlament zasedl pouze tehdy, když má Andrej Babiš čas a chuť přijet,“ uvedl.

Bod programu se měl původně projednávat dopoledne, Faltýnek však kvůli Babišově nepřítomnosti prosadil jeho přesunutí na odpoledne. „On tu není, protože se účastní slavnostního otevření úseku dálnice D3,“ zlobil se Kalousek a dodal, že vicepremiér pohrdá parlamentní demokracií, když dá přednost „volební akci“ před jednáním Sněmovny. „Asi to má na háku,“ řekl k Babišově nepřítomnosti Bělobrádek.

Faltýnek Babiše hájil, že měl svůj program dlouhodobě zařízený program a že tento bod byl do jednání Sněmovny zařazen teprve v úterý. „Byli jsme domluveni s panem ministrem, že sem na 5. hodinu přijede z Českých Budějovic. Sněmovna ale nechce slyšet pana ministra,“ sdělil novinářům šéf poslanců ANO.

Nesrovnalosti a hádky kolem dluhopisů

Auditorské společnosti EY a PWC minulý týden potvrdily Babišovo vyjádření, že měl v letech 1996 až 2015 příjmy 2,4 miliardy korun, a měl tak dostatek prostředků pro nákup dluhopisů koncernu Agrofert. Zároveň však upozornily, že jejich zprávy o Babišových příjmech nepředstavují audit podle mezinárodních auditorských standardů (psali jsme zde).

Český rozhlas ovšem v úterý informoval, že se Babišovy příjmy podle zveřejněných auditů neshodují s údaji z majetkového přiznání. Rozdíl mezi oběma zdroji se pohybuje v řádu desítek milionů. Babiš se hájí tvrzením, že audit neřešil všechny jeho příjmy, nýbrž jen největší transakce, jež měly prokázat, že v předmětném období disponoval prostředky na pořízení dluhopisů.

Později uvedl, že nesrovnalost je výsledkem omylu nezkušené účetní. „Je to chyba účetní, majetkové přiznání dělala poprvé. Jde o hrubou mzdu, nikoliv o příjmy po zdanění, jak se v něm píše. Proto vám to nevyšlo,“ řekl Českému rozhlasu (psali jsme zde).

Sociální demokraté a lidovci chtěli téma dluhopisů projednat také na pondělní koaliční radě vlády, Babiš však výzvu rázně odmítl a označil ji za součást kampaně a pokračování sjezdu ČSSD. Následně zaslal premiérovi a vicepremiérovi dopis, v němž označil zařazení dluhopisů na program jednání rady za skandální (více čtěte zde).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video