Česká republika se podle vyjednané smlouvy bude moci podílet na vývoji prováděcích plánů, což je předem naprogramovaný návod pro nasazení systému protiraketové ochrany v Evropě.
"Tato smlouva Česku zaručuje, že se bude podílet na vytváření prováděcích plánů, čímž dostaneme možnost je ovlivnit a zařadit se do prioritně chráněných států," vysvětlila iDNES.cz Zuzana Opletalová z ministerstva zahraničí.
Česko má také odpovídat za zajištění vnější bezpečnosti základny - na starosti to bude mít vojenská policie české armády. Spojené státy budou odpovídat za vnitřní bezpečnost a pořádek na základně. Samotný radar budou střežit američtí vojáci.
Smlouva o výstavbě radaru podléhá ratifikaci parlamentu. Za americkou stranu ji musí podepsat ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Ta měla do Prahy přijet už 5. května, ale cestu odložila na neurčito kvůli extrémně nabitém programu.
Podle premiéra Mirka Topolánka vrcholná představitelka politiky USA do Česka přijede začátkem června.
Názory na výstavbu radaru se různí. Podle jednoho z výzkumů renomované agentury STEM většina Čechů proti realizaci projektu není. - čtěte Většina lidí není proti radaru, tvrdí výzkum STEM
Agentura SC&C však tvrdí, že zjistila opak. Podle jejího průzkumu je pro stavbu americké radarové stanice v Česku 39 procent lidí, proti základně pak je 57 procent. Agentura se více než 1 200 respondentů ptala na zakázku ODS. - o průzkumu čtěte více zde
