„Bude mi ctí ji svým hlasem podpořit,“ řekl ve Sněmovně nový senátor Stanislav Balík, který byl zvolen jako nezávislý na Šumpersku a který vzápětí po letošních senátních volbách vstoupil v horní komoře parlamentu do klubu ODS a TOP 09.
Jednat o Smlouvě mezi Českou republikou a Svatým stolcem, kterou za Česko podepsal v říjnu premiér a předseda ODS Petr Fiala, má začít Sněmovna už příští týden.
Když o obdobné smlouvě jednala Sněmovna v roce 2003, odmítla ji už v prvním čtení a potopilo ji tehdy i 44 z tehdejších 58 poslanců ODS. Byli mezi nimi i dnešní senátorka Miroslava Němcová, zahraničněpolitický expert strany Jan Zahradil či Jiří Pospíšil, který byl tehdy ještě v ODS, než později zamířil do TOP 09.
„Neviděla jsem zatím tu novou smlouvu, vím, že podepsána byla, ale teprve se s ní seznámím. Proč jsem tehdy nehlasovala pro konkordát, bylo to, že ještě nebylo uzavřeno majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi a nebyl ani vůbec započat ten proces,“ uvedla senátorka Němcová. Nyní nevidí, co by přijetí smlouvy mělo bránit.
„Nemám zprávy od nikoho z poslanců ODS, že by tuto novou smlouvu pokládal za nesprávnou,“ uvedl šéf poslanců ODS Marek Benda.
I předseda vlády Petra Fiala dostal otázku, zda nemá obavy, že by se i po více než dvaceti letech mohli najít nějací poslanci ODS, kteří by měli se smlouvou se Svatým stolcem problém.
„Jedná se obsahově o jinou smlouvu, než jaká byla podepsána v roce 2002. Tato smlouva je vyjednána lépe, a i při vyjednávání bylo dbáno mimo jiné na to, aby smlouva neobsahovala kontroverzní ustanovení. Nejpalčivější problém byl navíc mezitím vyřešen církevními restitucemi. Očekáváme tak, že ji parlament schválí,“ odvětila Lucie Ješátková, mluvčí premiéra Fialy.
Vláda má uzavření smlouvy ve svém programovém prohlášení. „Budeme rozvíjet dialog se Svatým stolcem, podnikneme kroky ke sjednání nové smluvní úpravy vzájemných vztahů a zasadíme se o její ratifikaci,“ píše se v něm.
Teď má smlouva reálnou šanci, tehdy nás podtrhli partneři, vzpomíná Svoboda
„Teď ta smlouva má reálnou šanci. Tehdy nás podtrhli koaliční partneři. My jsme jednali se všemi kluby a výsledek byl, že premiér Špidla se zdržel. Sociální demokrati ji zařízli, ačkoliv byli ve vládní koalici, spolu s ODS, s takovým tím nejtvrdším liberálním křídlem ODS,“ vzpomíná na to, jak Sněmovna odmítla smlouvu se Svatým stolcem v roce 2003, tehdejší ministr zahraničí za KDU-ČSL Cyril Svoboda.
Právě Svobodův podpis byl pod tehdejším prvním pokusem o smlouvu obdobnou, jakou má římskokatolická církev s dalšími 16 členskými státy Evropské unie, mezi kterými jsou všechny čtyři sousedé Česka.
„Dvě hodnoty přináší ta smlouva. První je, že petrifikuje, co je v právním řádu, a platí zásada aplikační přednosti smlouvy před zákonem. To znamená, že kdyby se do budoucna měl měnit zákon k horšímu, tak to nelze, protože smlouva má přednost. Druhý její velký význam je, že zakotvuje právo charitám, že dostanou stejný příspěvek jako jiné subjekty, které poskytují charitativní činnost, což je velmi důležité. Mnozí říkali, že dostaly restituce, tak se na ně vykašleme, ale charity dělají mimořádně pozitivní činnost. Já jsem rád, že smlouva je, a doufám, že bude v klidu a míru přijata,“ řekl exministr Svoboda.
Jeden z článků smlouvy zakotvuje to, že Česká republika uznává zpovědní tajemství a že pastorační pracovníci mají mít právo obdobné zpovědnímu tajemství za podmínek stanovených zákonem. Smlouva také potvrzuje možnost uzavřít manželství formou církevního sňatku, právo zřizovat církevní právnické osoby či vyzdvihuje význam spolupráce státu a církve při ochraně kulturního dědictví.
„Když se podíváte do kodexu kanonického práva, tak se dovíte, že pokud by v kněz vyzradil zpovědní tajemství, tak je okamžitě exkomunikován v církve,“ vysvětluje Cyril Svoboda. A co kdyby se mu masový vrah přiznal a řekl, že plánuje další podobné hrůzy?
„Nedostane rozhřešení a kněz mu řekne – běž se udat. Jestliže hodlá teprve ten čin spáchat, kněz mu musí říct, že ten úmysl musí zapudit. A potom by mohl třeba upozornit policii, že je hrozba, že se něco stane. Nesmí ale vyzradit to tajemství. Já ale pochybuju, že se mu někdo přijde zpovídat, že má v úmyslu zabít babičku,“ řekl v nadsázce Svoboda.
