Určit konkrétní čas není podle Horálka kvůli slunečnímu větru možné. Pozorování však kromě západu Česka bude možné také z Nízkých Tater a z východu Slovenska, tedy z oblastí, kterým se vyhne oblačnost a nejsou světelně znečištěné.
Za bájným úkazem podle Horálka stojí dvě silné erupce posledních dní. K první došlo ve středu dvacet minut po půlnoci, ke druhé, ještě intenzivnější, pak ve čtvrtek ve 14:18 středoevropského času. „Obě dvě vyprodukovaly plazmatická oblaka putující částečně i směrem k Zemi a zejména ta druhá by měla způsobit silné polární záře hlavně ze soboty na neděli,“ vysvětlil astronom.
Klíč pro pozorování: rychlost solárního větru a magnetické pole
Zájemci by podle něj měli monitorovat předpovědi počasí a aplikace či weby, které údaje podstatné pro pozorování takzvané aurory borealis sledují. Mezi tato data patří zmíněná rychlost slunečního větru a magnetické pole oblaku ze Slunce, jež měří ukazatel „Bz“ (jde o kolmou hodnotu meziplanetárního magnetického pole).
NASA si mě vybírá stále častěji, už mám jméno, říká astrofotograf Horálek |
Důležité je, aby ukazatel Bz klesnul do záporných čísel. „Tak se silokřivky meziplanetárního magnetického pole lépe napojují na zemské magnetické pole a částice lépe vstupují do zemské atmosféry. Reálně a velmi často stačí na fotograficky zaznamenatelnou záři hodnoty již od Bz -10 nT, ale to platí, pokud tato hodnota trvá dostatečně dlouho a nekolísá střídavě do kladných hodnot,“ popsal Horálek.
U rychlosti solárního větru se naopak dbá na vysoká čísla. „Při rychlosti nad 800 kilometrů za sekundu stačí Bz -6 nT,“ doplnil Horálek.
V Česku byla vidět polární záře, Zemi zasáhla silná geomagnetická bouře |
Dalšími hráči jsou hustota částic na centimetr čtvereční a takzvaný „Kp“ index. U hustoty částic je dostatečná hodnota 15, u Kp indexu pak 7, kdy je viditelná slabá zář, nebo 6, při níž jde zachytit alespoň fotograficky. Horálek dál jmenuje hemisférickou sílu. Ta znázorňuje energetický příkon geomagnetické aktivity a její velikost by měla přesáhnout 100 GW.
„Důležitý je také obrázek aurorálního oválu, tedy pravděpodobnosti, kde jsou silné záře nad hlavou (až červená zóna). Pokud tato zóna zasahuje zhruba nad úroveň Dánska, záře je možné nízko nad obzorem vyhlížet i u nás,“ shrnuje expert.
Lidé po celém Česku si mohli užít polární záři, nejsilnější za dvě desetiletí |
Polární záře byla na našem území naposledy viditelná v polovině srpna po silné geomagnetické bouři, která zasáhla Zemi.
Záznam srpnové polární záře v Evropě:
