Uchazeči o post hlavy státu, která v Česku nemá mnoho pravomocí a má spíše protokolární povinnosti, by před přímou volbou prezidenta museli voličům logicky něco slibovat.
Prezidenta už přímo volí Slováci, takže některé tamní zkušenosti mohou napovědět, jak by se nová hlava státu volila v Česku. Prezidentské pravomoci jsou tam jasně dané a podobně úzké jako v Česku.
Slovenští kandidáti se tak ve slibech nemohou příliš odvázat. Přesto chtějí zdůraznit, že jsou lepší než konkurenti. "Uchazeči slibují spíše dlouhodobější vize," vysvětluje slovenský politolog Grigorij Mesežnikov.
Ostrá kampaň na Slovensku běží půl roku. Tamní zkušenosti také ukazují, že přímá volba automaticky nezvýhodňuje "nezávislou osobnost". "Slováci volí většinou stranicky lidi, které jim nabídnou politici," dodal Mesežnikov.
Jedno, dvě, nebo tři kola?
I když se na přímé volbě shodly strany rodící se koalice, musí ještě překonat několik zásadních problémů - předně vybrat způsob volby a způsob nominace kandidátů. (o sporných bodech přímé volby hlavy státu čtěte zde)
Hlasování by pravděpodobně připomínalo nynější volby do Senátu, v nichž se volí ve dvou kolech. "Dnešní volby do Senátu jsou dobrým vzorem," potvrdil Petr Gazdík z TOP 09. I tak existuje několik variant na výběr.
V první z nich postoupí do druhého kola jen dva kandidáti a mezi nimi se rozhodne. Druhou možností je to, že jich postoupí víc, a pokud nikdo nezíská nadpoloviční většinu hlasů, utkají se ještě v třetím kole.
Dnešního prezidentského kandidáta může podle ústavy navrhnout nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. Zákonodárci teď musí přezkoumat, jestli se podobný systém hodí i pro přímou volbu. "Buďto si nominace parlament ponechá, aby neprošel žádný šílenec, nebo budou moci nominovat kandidáta občané třeba formou petice," nabízí možnosti ústavní právník Jan Kysela.
Ani v přímé volbě by zřejmě už nemohl kandidovat Václav Klaus. "To by se musel zároveň zrušit článek ústavy, který říká, že nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou," vysvětluje Kysela.
Politici prozatím nechtějí hýbat s pravomocemi prezidenta, jejichž posílení by odpovídalo tomu, že ho volí přímo lidé, a měl by tedy stejně silný mandát jako poslanci.
Parlament se marně pokouší odhlasovat přímou volbu prezidenta už od roku 2001, kdy se začínal pomalu hledat nástupce Václava Havla.
Mluvilo se o ní ještě dříve. Schvalování vždy ztroskotalo, když se poslanci neshodli na způsobu volby. ODS měla strach, aby prosté dvoukolové volby neuškodily Václavu Klausovi tím, že by se v druhém kole proti němu spojili jeho odpůrci bez ohledu na politické "vyznání". Zda přímá volba projde nyní, bude záležet i na podzimních volbách do Senátu. ODS tam před dvěma roky ztratila většinu a posílila ČSSD.
Vládní vyjednavači se včera kromě volby prezidenta zabývali i přímou volbou starostů. Zatím nápad podle mluvčího ODS Martina Kupky odložili, dokud experti lépe nezanalyzují, jak by vypadala hlavně v malých obcích.
