Jarní úklid před začátkem sezony na zámku v Opočně. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Spory o šlechtický majetek se vlečou dlouhá léta. A památky chátrají

  • 43
Po listopadu 1989 podali potomci bývalé šlechty kolem dvou set žádostí o navrácení hradů, zámků, lesů a dalšího majetku, který jim byl zkonfiskován po komunistickém převratu v roce 1948. Původním majitelům byly vráceny více než čtyři desítky hradů a zámků. Některé spory proběhly hladce, jiné se táhnou už čtvrt století.

Na úpatí Jeseníků už čtvrt století chátrá zámek Janovice u Rýmařova. Opravy zámku na dlouhá léta zablokoval komplikovaný restituční spor státu s rodinou Rosty-Forgách, který skončil teprve loni. A není to jediný dlouhý spor o navrácení majetků bývalých šlechtických rodů.

Znovu startuje i jeden z nejznámějších – Ústavní soud před prázdninami potvrdil, že bude znovu posuzovat žádost Kristiny Colloredo-Mansfeldové o navrácení mobiliáře ze zámku v Opočně. Komplikovaný spor začal první konfiskací zámku už za protektorátu, po válce rodina nestihla majetek získat zpět a dnes naráží na to, že jí nepatřil po rozhodném datu 25. února 1948.

Bez většího mediálního zájmu pokračují i další soudy o původně šlechtický majetek. „Probíhá ještě několik sporů o některé předměty z mobiliáře, ale co se týká památkových areálů, tak už jen Opočno a Hrubý Rohozec,“ uvedla Markéta Janoščíková z Národního památkového ústavu.

Právě o zámek Hrubý Rohozec se stát soudí s vdovou po jeho posledním majiteli Karlu Des Fours Walderode. Soudy už několikrát rozhodly. Pokaždé ve prospěch jiné strany, a tak stále pokračují.

Několik restitučních sporů vede i Ústav pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). S potomky rodů Kinských, Salmů, Czerninů nebo Dietrichsteinů řeší žádosti o vydání pozemků. I ty se mohou táhnout další roky. „Vlastnické právo je nepromlčitelné, ještě to může dlouhé roky trvat. Když někdo podá za 50 let žalobu, musíme se jí zabývat,“ říká mluvčí úřadu Radek Ležatka.

Přesto někde je už jasno. Po dlouhých 25 letech začali vracet majetek na Luhačovicku a Tišnovsku, který byl po válce zabaven Aloisi Serényimu. Potomci jeho dcery Isabelly, provdané Thienen-Adlerflycht, získali například zámky v Luhačovicích a Lomnici. Teprve předloni však soud rozhodl, že Serényi měl v době konfiskace československé občanství a dědicové mají na návrat majetku nárok.

Zavřeli ho nacisté, o zámek přišel

Loni skončil také komplikovaný spor o zámek Janovice u Rýmařova. Zámek je ukázkovým případem, jak se soudní spor může podepsat na stavu jedinečné památky.

Do konečného rozsudku nikdo nechtěl do zámku investovat. Majetek byl rodině Rosty-Forgách zkonfiskován už v roce 1943. Po roce 1946 rozhodl tehdejší premiér československé vlády Zdeněk Fierlinger po intervenci ministra zahraničí Jana Masaryka, aby byl vrácen alespoň movitý majetek, zařízení zámku.

Celý spor totiž přerostl v mezinárodní ostudu Československa. František Rosty-Forgách se tehdy stal poválečným velvyslancem Maďarska v Československu. O jeho antifašistických postojích tehdy nikdo nepochyboval, už v roce 1943 ho zavřeli nacisté, jeho matka byla zavražděna gestapem a rodina přežila zbytek války v ilegalitě. Zámek přesto zůstává majetkem státu.

Zámek Hrubý Rohozec vystavil přes sto let starý posilovací stroj:

23. července 2018


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video