PŘÍLOHA:
Vládní krize:
- varianty vývoje
- rozložení sil poslanců
"Nám by se to samozřejmě líbilo, protože pro majetkové přiznání dlouhodobě jsme," reagoval na Škromachův nápad místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Komunisté by podle něj považovali takový postup za významný signál toho, že se sociální demokracie vrací ke svým prioritám, od kterých musela pod tlakem koaličních spojenců ustoupit.
"Myslím si, že by to mohlo vydržet do konce volebního období," poznamenal k této variantě Škromach. Poslanci ČSSD a KSČM mají ve dvousetčlenné sněmovně celkem 111 hlasů.
Spojit žádost o vyslovení důvěry s projednáváním některého zákona kabinetu umožňuje Ústava i jednací řád dolní komory.
|
MAJETKOVÁ PŘIZNÁNÍ |
|
ČSSD dlouhodobě usiluje o to, aby lidé se jměním nad jeden a půl milionu korun museli každoročně odevzdávat majetkové přiznání. To by mělo zabránit tomu, aby si lidé kupovali majetek za peníze, které nezdanili. Když si člověk pořídí dům nebo drahé auto, peníze by nejprve měly projít daňovým přiznáním. Sociální demokraté se ale svého letitého slibu vzdali na nátlak lidovců a unionistů při jednáních o programovém prohlášení vlády. Zatím tak podávají přiznání jen poslanci, senátoři a členové vlády. |
Škromach naznačil, že jsou i další možnosti řešení. Nechtěl o nich ale hovořit. V sociální demokracii se mluví o nejrůznějších variantách a to od pokračování vlády s lidovci, bez lidovců, bez unionistů, ale i o tom, že by mohli vládu vzdát a ponechat řešení krize na parlamentních demokratických stranách.
Šéf poslanců ČSSD Michal Kraus si ale myslí, že koalice může ještě přežít a považuje to za nejmenší zlo. "Ještě není potřeba stahovat kalhoty, brod není tak blízko, abychom teď říkali, co bude dělat menšinová vláda sociální demokracie," míní Kraus.
Komunisté nechtějí do krize zasahovat
Vedení komunistů potvrdilo neochotu svých poslanců zasahovat do vládní krize. Krizi nevyvolali, proto se nedají "vtáhnout do politických hrátek stran, které si uzurpují výhradní právo rozhodovat o osudech této země," uvádí se v prohlášení výkonného výboru KSČM, které poskytla mluvčí strany Monika Hoření.
Komunistické vedení se rovněž ohradilo proti nabídce ČSSD, aby ODS tolerovala menšinovou vládu výměnou za to, že sociální demokracie podpoří změnu poměrného volebního systému na většinový.
Komunisté trvale kritizují spojenectví sociální demokracie s lidovci a unionisty. Tvrdí, že socialisté pod tlakem pravicových stran opouštějí levicový program. Odmítají i předčasné volby, protože by v nich byla favoritem ODS.
Komunističtí představitelé soudí, že čím později začnou občanští demokraté vládnout a uskutečňovat svůj program, tím lépe.
ODS pochybuje, že by s ní KSČM svrhla vládu
S komunisty možná bude jednat i ODS. Předseda Senátu a místopředseda strany Přemysl Sobotka nevyloučil, že by je strana oslovila, pokud by se premiérovi podařilo projít vládní krizí a složit kabinet na základě současné koalice.
Pak totiž ODS požádá sněmovnu, aby hlasovala o nedůvěře vládě. K vyslovení nedůvěry je třeba 101 hlas. ODS má v dolní komoře ale jen 57 poslanců. Postoj KSČM však podle Sobotky naznačuje, že se její poslanci k ODS nepřidají.
"V daném okamžiku je třeba jednat se všemi politickými stranami, které nejsou ve vládní koalici. Komunisté s koalicí úzce spolupracují, takže tady nepředpokládáme odezvu," konstatoval předseda Senátu.
ODS je vážně znepokojena postojem a návrhy Stanislava Grosse, který se chce podle občanských demokratů zbavit odpovědnosti za budoucí užší spolupráci s KSČM.
"ČSSD však s KSČM spolupracuje dlouhodobě, jak ukazují opakovaná hlasování ve sněmovně," uvádí se v prohlášení ODS. Sobotka proto nepředpokládá, že by se komunisté při hlasování o nedůvěře k ODS "nějak dramaticky připojili".
