Letos na jaře se po letech odkladů začal přestavovat stařičký bazén v České Vsi na Jesenicku. Už je srovnaný se zemí. Na jeho místě by se čtyři pětadvacetimetrové plavecké dráhy, wellness část s tobogánem a dětským bazénem nebo i saunovým zázemím měly objevit nejdřív v roce 2027.
To pro většinu škol z okresu znamená, že minimálně dva školní roky nebudou mít kam vozit děti na plaveckou výuku. Jiný velký „plavečák“ v horském regionu není.
Plavání je pro školáky na prvním stupni povinné v rozsahu 40 vyučovacích hodin. Školy obvykle děti na plavání posílají ve dvou ročnících za sebou.
Hrozil odchod kuchařek i školníků. Teď pro ně vláda „vykouzlila“ miliardy![]() |
„S největší pravděpodobností příští rok vůbec plavat nebudeme a odložíme to na další roky. Krytý bazén v České Vsi byl jediným v regionu. Malinký školní bazén v Javorníku pro nás vhodný není, bazény v hotelových resortech také ne.“
„Neumím si moc představit, že bychom jezdili třeba až do padesát kilometrů vzdáleného Bruntálu,“ shrnuje ředitelka Základní školy Mikulovice Ivana Látalová.
Školáci neplavou, bazén je v rekonstrukci
Nejenže by dlouhá cesta zamíchala s rozvrhem, ale také by se prodražila. A ředitelka Látalová podotýká, že peníze od ministerstva či obce by jí pak chyběly třeba na školní pomůcky.
Další možností škol z více než dvaceti obcí Jesenicka je vyjet do Polska, případně povinnou výuku zhustit do několika červnových výjezdů na venkovní koupaliště. „Ale jsme v horách, počasí tomu nemusí vůbec přát,“ dodává Látalová.
Bazény se rekonstruují i jinde v republice. Komplikace to přineslo dvěma desítkám škol v Liberci, některé z nich kvůli přeplněným kapacitám výuku plavání také přesunují na další rok. Naopak cestovat za vodou začali školáci z Českého Krumlova a desítky přilehlých obcí.
Českokrumlovský plavecký stadion začátkem září vyhořel a město tak narychlo shánělo pro děti náhradu. Našlo ji ve Frymburku, Větřníku nebo Lipně nad Vltavou.
„Plavání musí být bezplatné“
Jak už dříve pro MF DNES řekl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal, rodiče by na plavání z vlastní kapsy doplácet neměli. „Pokud je plavání součástí školního vzdělávacího programu, tak musí být bezplatné,“ shrnul Zatloukal s tím, že stejná pravidla se vztahují i na intenzivní pobytové plavecké kurzy. A proto by i tyto výjezdy měly plně pokrývat školy z peněz od ministerstva či zřizovatele.
Výjezdy za plaváním však někdy školám zbývají jako jediná možná alternativa. Ministerstvo školství je ale doporučuje zařazovat jen výjimečně. „Forma intenzivního kurzu neodpovídá psychické ani přiměřené fyzické zátěži žáka, má charakter spíše sportovního soustředění,“ vysvětluje resort v doporučení školám.
V českém školství se jde často „ode zdi ke zdi“, říká ředitel SOŠ Jarov![]() |
V hlavním městě sice bazény jsou, ale pražské školy na ně stojí v pomyslných frontách. Plavecké dráhy si totiž pronajímají i sportovní kluby a školy se musí prostřídat. I kvůli tomu ředitelé výuku plánují s velkým předstihem. Ani tak často nemají jinou možnost než ji zařadit do nejméně vhodného období, tedy do zimních měsíců.
Toho se řada rodičů obává. „Nás to čeká od listopadu do ledna. Dvě desítky holčiček s dlouhými vlasy tak budou v zimě přebíhat z bazénu do tramvaje se špatně vysušenou hlavou,“ obává se Žaneta Slámová, jejíž dcera navštěvuje čtvrtou třídu na pražské Letné.
Když se s ostatními rodiči snažila škole navrhnout jiné termíny, nepochodila. „Všude je plno. Nevím, jestli se nám podaří splnit šedesátiprocentní aktivní účast, na kterou nás upozorňovali. Jedno nachlazení a vezeme se,“ dodává Slámová.
Změna financování nepedagogů by se mohla odložit, připustil ministr školství![]() |
Školy si povinně „odplavané“ hodiny stanovují různě. Typicky se požadavky na minimální docházku pohybují kolem 70 procent. Jinak dítě může čekat speciální závěrečné přezkoušení, případně nebude z tělesné výchovy klasifikováno.
Podle Zdeňky Havlíkové z Asociace ředitelů základních škol je to podobné jako v jiných předmětech, je to také snaha o efektivní vynaložení peněz.
„Standardně se uznává uvolnění ze zdravotních důvodů. Ale nedoporučuji, aby se rodiče snažili hledat kličky, jak se plavání vyhnout. V zahraničí není výuka plavání ani zdaleka tak podporovaná jako u nás. Populace pak plavat neumí. Zato my vedeme k plavání i děti, jejichž rodiny třeba na výlety do bazénů nemají peníze,“ zdůrazňuje Havlíková.