Odbory požadovaly původně navýšení platů učitelů o 15 procent. Souhlasily pak s desetiprocentním přidáním, vše ale chtěly do tarifů. Ministr navrhoval růst tarifů o pět procent a zbývajících pět procent do odměn, poté přišel s pevnou částkou 1750 korun pro všechny. V úterý ji upravil na 2250 korun. Výraznější přidání pro pedagogy žádají ale i zaměstnavatelé.
Odboráři v úterý uvedli, že pokud se s ministrem nedomluví, chystají po jednání briefing k případným protestním akcím.
„Je to politický signál, že dochází k nedohodě. Chceme nalézt řešení. Je to záležitost vlády. Uvidíme, jestli se jednání posunou ke zdárnému cíli,“ uvedl předák školských odborů František Dobšík. Dodal, že odbory jsou připraveny v případě nutnosti „přerušit práci“ ve školách.
Platy zvyšuje vláda svým nařízením. Návrh předpisu by měla v brzké době projednávat. Plaga uvedl, že plošné přidání 2250 korun představuje 1,5násobek navýšení platů ostatních pracovníků veřejného sektoru. Jim se má základ výdělku od ledna zvednout o 1500 korun. Navrhovaným růstem Babišův kabinet plní své programové prohlášení, dodal Plaga.
Vláda slíbila, že by pedagogové na konci volebního období měli pobírat 150 procent svého výdělku z roku 2017. Průměrný učitelský plat by tak měl činit asi 45 000 korun.
„My vnímáme to, že vláda naplňuje své programové prohlášení. Nicméně první věta začíná tím, že školství je prioritou této vlády. Jestliže je ta priorita taková, že průměrný plat učitele dosahuje maximálně 110 procent průměrného platu v ČR, tak musíme jasně říci, že to žádná priorita v podstatě není,“ řekla místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Podotkla, že i výdělky v jiných oborech rostou výrazně.
Odboráři i zástupci zaměstnavatelů věří, že rozpočet na příští rok případně upraví ještě poslanci ve Sněmovně. Mohli by v něm přesunout do školství peníze na podporu učitelů.
Česko je ve světě podprůměrné"Platy českých učitelů patří v rámci ekonomicky nejvyspělejších zemí světa dlouhodobě k nejnižším. Jde o přirozený důsledek toho, že Česko na své regionální školství vydává zhruba o třetinu menší podíl hrubého domácího produktu (HDP), než je ve vyspělých zemích běžné," uvedla studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI. Zatímco výdaje na veřejné vzdělávání v Česku činily v roce 2016 zhruba 3,5 procenta HPD, průměr zemí OECD byl kolem pěti procent. |
Růst tarifů o pevnou částku by podle ministra byl výhodnější pro skupiny pedagogů, které nyní vydělávají méně. Jde podle něj například o nově nastupující učitele, o učitelky v mateřských školách či vychovatelky. Připustil zároveň, že by se po domluvě s odbory pevná částka v tarifech ještě mohla zvýšit, ale jen mírně.
Odborům je to málo
Odbory s takovým rozdělením peněz nesouhlasí a avizovaly, že po jednání v úterý oznámí svůj postoj k případným protestům. Jejich požadavek, aby šlo celých deset procent navíc do tarifů, podporují také zaměstnavatelé, řekl v úterý předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček.
Podle předsedy školských odborářů Františka Dobšíka hrozí, že by se slibovaných deset procent navíc k učitelům nakonec nemuselo dostat. Ministerstvo si podle něj chce nechat v rozpočtu rezervu na nové financování škol, při kterém už nebudou dostávat peníze podle počtu žáků, ale podle odučených hodin.
O třetinu víc než průměr. Tak mají platy učitelů vypadat za šest let |
Nový model financování začne fungovat od ledna, už letos ale podle Dobšíka ministerstvo v souvislosti s jeho přípravou použilo část peněz určených na platový růst místo toho na vyrovnání rozdílů mezi školami v jednotlivých krajích. Školské odbory také poukazují na to, že platy rostou i v dalších částech veřejné správy a že vláda zároveň slíbila, že školství bude její prioritou.
Odbory dlouhodobě usilují o zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, chtěly toho docílit do roku 2020. Průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí činila 32 466 korun, což by znamenalo, že by učitelé měli mít 44 336 korun. Ve skutečnosti ve stejném období brali v průměru 36 224 korun, tedy kolem 106 procent průměrné mzdy.
Dobšík řekl, že podle propočtu odborů by i při desetiprocentním navýšení tarifů měla v rozpočtu na příští rok zbýt zhruba miliarda korun, která by se mohla použít na růst odměn a příplatků. V současnosti by podle něj měly nadtarifní složky platu činit kolem 5000 korun.
Plat 45 000
Vláda se zavázala, že do roku 2021 zvýší průměrné výdělky ve školství minimálně na 150 procent úrovně z roku 2017, která činila dle statistik ministerstva školství 31 632 korun. Platy by tak měly vzrůst na zhruba 47 500 korun. Ministr slíbil, že se zvednou na alespoň 45 000 korun.
Plaga slíbil učitelům peníze. V roce 2021 budou podle něj brát 45 tisíc |
Podle vědců z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) se sice v letech 2017 a 2018 výrazně zvýšila úroveň učitelských platů, ve stejné době ale dynamicky rostly platy všech vysokoškoláků v nepodnikatelském sektoru. Pokud by byl průměrný měsíční učitelský výdělek v poměru k příjmům ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v ČR loni srovnatelný s průměrem zemi EU, musel by podle vědců dosahovat zhruba 53 000 korun.
Odbory a zaměstnavatelé s ministrem také jednali o platech nepedagogů ve školství, jako jsou školníci či hospodářky, kteří by si podle Plagy měli od ledna meziročně polepšit o zhruba deset procent. V prvním čtvrtletí letošního roku jejich výdělky činily v průměru 19 359 korun. Původní návrh rozpočtu pro ně počítal s růstem o sedm procent pro dva roky za sebou.
K rychlejšímu navýšení by mělo přispět plošné navýšení tarifů ve veřejné správě o 1500 korun a zrušení nejnižší platové tabulky, která se týká nejhůře placených míst. Naopak výhled na rok 2021 tak podle ministra nově počítá s nižším růstem, zhruba o čtyři procenta.
