Každoročně se snižuje podíl můžu mezi pedagogy, uvádějí statistiky ministerstva školství z období 2011-2018. Z desítek tisíc učitelů je jich zhruba pětina. V roce 2011 bylo na školách v součtu mateřských, základních, středních, vyšších odborných i uměleckých nebo jazykových škol přesně 21,1 procenta učitelů-mužů. V roce 2018 už číslo kleslo na 19,4 procenta.
Nevyváženost může být způsobena i platem, který je u vyučujících v průměru nižší než u ostatních lidí s vysokoškolským titulem. Vláda se zavázala, že v roce 2021 budou mít učitelé 150 procent průměrné mzdy oproti roku 2017. To ale není jediná věc, která by měla muže do školství lákat. Podle Josefa Vošmika z neziskové organizace Gender Studies to utvrzuje stereotypy a chybné předpoklady toho, že muž má mít za práci více peněz než žena.
„Takové přesvědčení vychází ze stereotypu, že je muž tradičním živitelem rodiny. Platy ve školství musí být obecně natolik vysoké, aby reflektovaly náročnost profese a motivovaly zájemce. A to tak, aby do oboru nejen šli, ale skutečně učili, pokud ho vystudují. Často je z řad absolventů slyšet ‚kdyby to bylo lépe ohodnocené‘,“ vysvětluje Vošmik.
Je podle Vás důležité mít na školách učitele-muže?
Muži by se podle něj do školství mohli sami od sebe hlásit víc, kdyby s profesí nebylo spojených tolik předsudků.
V bourání stereotypů je potřeba začít. V nich tkví problém nejen malého počtu mužů ve školkách, ale současně také malého počtu žen na vyšších stupních škol.
„U malých dětí, tedy v mateřinkách či na prvním stupni ZŠ, bývá mužský element často asociován s pedofilií, homosexualitou a podobně. Jako bychom měli pocit, že je něco divného na tom, že by se měl muž starat o malé děti. ‚Vždyť je to přece chlap, ne? A chlap přece není na světě od toho, aby utíral malým dětem zadky a nudle‘. I takové argumenty slyšíme,“ dodává Vošmik s tím, že by například i při vyobrazování učitelek a učitelů mělo být vidět, že je to profese vhodná pro každého, kdo k tomu má potřebné schopnosti a vzdělání.
Rozličný kolektiv
Učitelé-muži by se také neměli „lákat“, ale vytvořit pro ně takové podmínky, aby se do školství chtěli hlásit sami a neměli obavy z nízké prestiže profese, malého ohodnocení, které nebude dostatečné pro rodinu nebo posměšků od okolí, že muži ve školství jsou divní.
Tak to vidí učitel Václav Fiala - čerstvý vítěz české Global Teacher Prize. Podle něj jde nejen o vnímání mužských a ženských rolích dětmi, ale i variabilitu kolektivu.
Není chyba se od dítěte něco naučit, i to ukázala pandemie, říká učitelka |
„Obecně pracují smíšené kolektivy efektivněji. A to i z pohledu věkové vyváženosti, tedy mladí vizionáři a zkušení matadoři. I to je v českém školství problém. Rovina s dětmi je komplikovanější. Pro ně je důležité, aby měly možnost setkávat se s různými názory a přístupy, s určitými modely ženských i mužských rolí. Jaká ale role muže ve školství je? Stereotypy jako ‚pro péči o děti se muž nehodí‘ a výroky ‚školství potřebuje muže, aby děti viděly pořádný mužský vzor‘ se mi zdá, že předsudky někdy i nevědomky posilujeme sami,“ říká učitel chemie a biologie Václav Fiala.
Sám zná několik učitelů, kteří se tomu nevěnují právě z důvodu předsudků, že nezabezpečí rodinu. Pokud to ale bude i nadále vnímané převážně jako „ženská práce“, mnoho můžu se do toho podle Fialy pouštět nebude a ve školství tak bude i nadále významný nepoměr.
Platy a stereotypy
Ve statistice ministerstva školství ale záleží hlavně na typu školy, především v mateřských školách se dají učitelé počítat na desítky. Počty se však zvyšují na středních školách, kde je mužů v pedagogických sborech kolem 39 procent, na konzervatořích pak dokonce víc než polovina, kolegyní tu mají méně.
Známky do hudebky nepatří, říká muzikant Banga, kterého vyhodili ze sboru |
Mužů je víc hlavně na středních školách, kde jsou především v učňovských oborech. Situace je ale podle ministerstva podobná ve všech evropských zemích. Především na úrovni primárního a sekundárního školství vládnou ženy.
Učitelé jsou více zastoupení v odborných předmětech nebo ve vyšších stupních školy - na středních a vysokých školách či konzervatořích. Tam v pedagogických sborech dokonce často převládají. Příčin nízkého početního zastoupení mužů na nižších úrovních vzdělávacího systému je řada.
„Důvodem skutečně může být genderově stereotypní vnímání role ženy a muže, kdy učit, zejména v mateřské a základní škole, je i nadále často vnímáno jako ‚ženská práce‘,“ říká mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Podle ní skutečnost, že podíl mužů stoupá se stupněm školy, je způsobena z části tím, že hodně středních, vyšších a vysokých škol je odborně zaměřených a muži ve větší míře než ženy vyučují právě odborné a praktické předměty. Což by mohl změnit právě přístup ke stereotypům.
