Školství kráčí špatným směrem. Děti opouštějí základky nepřipravené pro život, bez morálních hodnot a aniž by stály o další vzdělávání. Uvědomují si to sami učitelé či ředitelé škol, kteří však nemají sílu či odvahu na tom něco změnit.
Minimálně polovina z nich je ke své práci ostře kritická, jak vyplynulo z průzkumu portálu EDUin, který oslovil 220 odborných školských pracovníků – učitelů, ředitelů či výchovných poradců.
Ti měli ke školství dokonce více výhrad než pětistovka oslovených rodičů žáků. Navíc nevidí naději na zlepšení. Dvě třetiny z nich si myslí, že české školství nesměřuje pozitivním směrem. Veřejnost je optimističtější, názor odborníků sdílí jen třetina z nich.
Neumíme učit; žákům se polevuje
Za největší chybu ve výuce považují odborníci biflování teoretických pouček a údajů na úkor procvičování praktických znalostí a dovedností. Neduhem oboru je podle nich rovněž nedostatečná motivace a nízké odměny pro pedagogy.
A v sebekritice nepolevují. Jako další problém uvádějí odborníci neschopnost mnohých učitelů vysvětlit dětem látku dostatečně srozumitelně.
Největší slabiny školPodle rodičů
Podle učitelů
Zdroj: Perfect Crowd pro EDUin (respondenti mohli zaškrtnout libovolný počet odpovědí, součet tak nedává 100 %) |
Na druhou stranu nesouhlasí se snižováním nároků na studenty. "Když devadesát procent žáků neuspěje, upraví se hodnocení. Pro studenty je to demotivující," postěžoval si jeden z respondentů průzkumu.
Další zmínili nedostatečnou kvalifikovanost učitelů. "Na pedagogických fakultách často končí studenti, které jinam nepřijali, aniž by pro učení měli předpoklady," uvedli v dotaznících. Téměř polovina z nich považuje přípravu budoucích učitelů za špatnou.
Premianti a ti ostatní...
Lidé mají poměrně jasnou představu, jaká by měla být role základní školy. Nejčastěji od ní žádají, aby přispívala k rozvoji morálních hodnot ve společnosti. Zároveň uvádějí, že to je oblast, kterou se školám daří naplňovat nejméně. A selhání v této roli přiznává i 70 % odborníků.
Výzkum se zaměřoval také na problémy s častým rozdělováním školáků na elitní a průměrné. Přibývající názory, že výběrové třídy a rozvoj víceletých gymnázií dětem spíše škodí, však veřejnost nezastává. Osmdesát pět procent oslovených lidí je s nynějším stavem spokojeno. Kdežto mezi odborníky sdílí tento názor jen 65 procent oslovených.
Kritici výběrových tříd se obávají, že žáci rozdělení podle schopností se nenaučí toleranci ani spolupráci. Naopak přítomnost nadaných i handicapovaných ve třídě je podle nich cesta, jak naučit děti empatii a spolupráci s lidmi všech kategorií.
Proti sloučenému vzdělávání jsou lidé i veřejnost hlavně kvůli organizační a finanční náročnosti. České školství na to podle nich ještě není připraveno.
