Zkoušky ukážou, kolik žáků má podprůměrné znalosti a v čem by měli přidat. Ilustrační foto.

Zkoušky ukážou, kolik žáků má podprůměrné znalosti a v čem by měli přidat. Ilustrační foto. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Školy, jejichž žáci složí dobře „malé maturity“, dostanou víc peněz

  • 38
Žáci pátých a devátých tříd základních škol budou každé jaro skládat srovnávací zkoušky. Zřejmě budou z češtiny, matematiky, cizího jazyka a dějepisu. Školy, které v nich uspějí, dostanou více peněz.

"Napište dobře test, žáci, ať mám vyšší odměny," mohl by za dva roky na jaře zahájit hodinu učitel páté či deváté třídy základní školy. Pokud máte dítě v některé z nižších tříd, připravte je na to, že bude skládat srovnávací zkoušky, se kterými přichází nový ministr školství Josef Dobeš (Věci veřejné).

Poprvé by se měly konat v roce 2012. A pak už každoročně – vždy na jaře. Budou povinné a už teď se jim začalo přezdívat malé maturity. MF DNES získala od Josefa Dobeše bližší informace, jak by měly vypadat.

Co musí znát žák 5. třídy

Ředitelé škol je vítají, ale mají k nim dílčí výhrady. Lídři stran pro Dobeše vyjednali čtyři miliardy korun na rok 2012 na odměny. Bude je školám rozdělovat podle toho, jak se ve zkouškách předvedou.

Zkoušky ukážou, kolik žáků má podprůměrné znalosti a v čem by měli přidat, ale také to, která celá škola by měla "přidat".

Jako politici hledají "standard" ve zdravotnictví, zavede se i termín "školský standard" a právě z něj budou žáci zkoušku skládat. Dobeš chce standard určit už v roce 2011, tedy o rok dříve, než se zkoušky zavedou.

"Bude tam čeština, matematika, cizí jazyk, historie. Standardem se rozumí základní vědomosti, které by měl mít gramotný student pátého ročníku," říká navržený ministr Dobeš. "Nebráním se kombinaci písemné a ústní zkoušky," dodal budoucí ministr.

Dobeš už nyní čelí námitkám, že srovnávací zkoušky znevýhodní "základky", kam chodí například děti z ghett, které se hůře učí. Chce tomu zabránit tím, že se bude bodovat i průběžná práce – jak (ne)dokázal učitel ze slabého žáka vychovat vzdělance.

Přípravu srovnávacích zkoušek ministr nejspíš nesvěří organizaci CERMAT, která má na starosti státní maturity, protože mu tento projekt přijde megalomanský.

Učitelé budou testy na své škole sami hodnotit. Pokud se ovšem zavede i ústní zkouška, hodnocení nutně ovlivní i jejich "dojem". A v tom je zádrhel celé věci. Nebude učitel motivován k tomu, aby přimhouřil oči a jeho škola měla dobré výsledky, když na tom závisí jeho prémie?

"Dá se uvažovat o tom, že zkušebním komisařem bude někdo z jiné školy, ale nebojím se, že učitelé budou mít tendenci nadhodnocovat výsledky. Bude pro ně důležité vědět, na jaké úrovni jsou jejich děti," věří Dobeš.

"Nechci hitparádu škol"

Ředitelka Základní školy Terezín Hana Bažantová se na nové testy těší. "Srovnávací zkoušky budou děti motivovat," myslí si. Nesestavovala by z nich však žádný žebříček škol, protože by nikdy nebyl úplně spravedlivý. Test totiž nemůže zohlednit třeba to, že žák sice není premiant, ale snaží se.

Zároveň by odměňování učitelů nevázala na výsledky testů, ale nechala by rozhodnout ředitele, komu ze sborovny dají víc a komu méně peněz. Prostě proto, že své podřízené znají nejlépe.

Její kolega, ředitel ZŠ v Chomutově Miloslav Hons, by ještě rád prosadil, aby se k výsledkům zkoušek přihlíželo i u přijímaček na střední školy, jinými slovy, aby z té námahy měli něco i žáci. S tím však budoucí ministr příliš nesouhlasí.

Kariérní řád pro učitele

Srovnávací zkoušky už se před několika lety konaly, nejde o úplnou novinku, ale tehdy byly dobrovolné. O zavedení povinných testů se bude hlasovat v parlamentu jako o zákonu a koalice může očekávat podporu ČSSD.

"Podobné zkoušky už obsahovala naše vlastní školská reforma," řekla sociálnědemokratická poslankyně a členka školského výboru Vlasta Bohdalová.

Nelíbí se jí jen systém odměňování učitelů, který podle ní postrádá pravidla – ministr prostě ze čtyř miliard odsype tam či onde. "Zavedla bych kariérní řád pro učitele," navrhuje Bohdalová.

Učitelé by dělali atestace jako lékaři, první by byla povinná, druhá už dobrovolná a kantoři, kteří by se dál vzdělávali při zaměstnání, by se v kariéře posunovali dopředu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video