Odborníci na vzdělávání navrhují, aby se změnil styl výuky na školách a hlavně samotné hodnocení žáků. Může za to i pandemie koronaviru, jež poslala tisíce dětí na distanční výuku. Při ní se ukázalo, že známkování není efektivní, když na děti „nedosáhnou“.
Poukazují i na to, že současný systém je velmi neobjektivní. Nevypovídá nic o pokroku dítěte jako osobnosti a kvůli neexistují jasně definované stupnici hodnocení je i neobjektivní. Za co dát ještě jedničku či dvojku?
Jitka Michnová pracovala jako učitelka na prvním stupni, v současnosti se věnuje vzdělávání dospělých. Na známky přesto nevzpomíná ráda.
„Je to třídění dětí do pěti kategorií, o kterých ještě ke všemu nejsou jasná kritéria. Je to víc vyjádření intuice jednotlivých učitelů než vyjádření schopností dětí,“ podotýká s tím, že má se známkováním problém.
Obdobně to vnímá i Miroslav Houska, učitel historie a společenských věd na pražském Gymnáziu Evolution Jižní město. „Známky jsou jen nálepkou a nevyjadřují podstatu, co se sleduje a zkoumá,“ říká a dodává, že mu coby učiteli nevyhovují, pro jejich úplné zrušení ale není.
Známky může nahradit formativní hodnocení
Lektorka pedagogů Blanka Vaculík Pravdová říká, že pokud má kantor ve třídě například třicet žáků a vyučuje v sedmi třídách, je pro něj známkování na základě testu či zkušení nejsnazší způsob, jak se s hodnocením vypořádat. Zároveň ale dodává, že nejde o zcela vypovídající hodnotu.
Jaký způsob hodnocení žáků preferujete?
„Je důležité, abychom známkám přestali přisuzovat význam, který nemají. Nepodporují proces učení a neposkytují žákovi informaci o tom, co konkrétně se mu daří, v čem vyniká, co by měl rozvíjet nebo co by mohl být dalším krokem na jeho cestě,“ vypichuje negativní stránku věci.
Jednou z možností, jak hodnotit žáky a studenty, je formativní hodnocení. To je založené na psané zprávě, v níž nefigurují známky. Učitel hodnotí silné a slabé stránky dítěte, radí mu, jak se zlepšit. Podle Miroslava Hřebeckého, odborníka na školství z EDUin, lze objektivně a individuálně hodnotit každého studenta podle jeho studijních výsledků.
Slovní hodnocení na vysvědčení se píše těžko, školy jsou zvyklé na známky |
„U dítěte potřebujete, aby zažívalo úspěch z toho, že dělá pokroky. Ve školách, kde mají formativní hodnocení, to zažívá i ‚psychicky postižená Maruška‘. Pokud porovnáte pokrok, tak Mařenka jej udělá o 10 %, ale na ni je to ohromné množství a překonala sama sebe. Zato jedničkář, kterému bylo shůry dáno a nehnul ani prstem, udělá pokrok 20 %. Jenže na jeho možnosti je to málo, on by měl udělat pokrok 200 %, tak ho za to nebudeme chválit, jak je skvělý, že předhonil Mařenku,“ uvedl ilustrační příklady Hřebecký.
28. ledna 2021 |
Pozitiva na tomto přístupu vidí i Jana Chárová, ředitelka základní školy ScioŠkola z Prahy 4. Coby zkušená pedagožka pozoruje mentální pohodu u svých dětí. Ve škole známky nemají a vysvědčení je formativní formou.
„Ano, děti se rozhodně cítí bezpečněji v prostředí, kde nedochází k srovnávání a známkování. Místo známek jim poskytujeme zpětnou vazbu. Takže i děti se od 1. třídy učí dát konstruktivní, respektující a rozvojovou zpětnou vazbu. I prvňáček umí říct, co oceňuje na projektu kamaráda a co by mu doporučil zlepšit,“ říká Chárová, jež věří, že děti ke vzdělání známky nepotřebují.
Inovativní metody brzdí konzervativní rodiče
Hřebecký, který v minulosti pracoval jako ředitel i učitel, vysvětluje, že způsob, jestli žáci dostanou na vysvědčení známky, nebo psané hodnocení, záleží na řediteli dané školy.
Jiné je to v případě průběžného hodnocení během roku. Způsob hodnocení musí být napsaný ve školním řádu a některé školy tam mají možnost obojího. Jenže v řádu může být napsáno, že se uznává hodnocení známkami, to ale nebrání učiteli nad rámec povinností žákům hodnocení dávat.“
Školní známky obětí koronaviru? Je čas hodnotit slovně, cítí jejich odpůrci |
„V okamžiku, kdy učíte ve třídách třicet dětí a tříd máte třeba čtrnáct, dokážete si představit, jak fyzicky náročné je to vytvořit a kolik času na to padne,“ myslí si Houska a Hřebecký mu dává za pravdu. Podle něj formativní hodnocení není něco, co by se kantor naučil během jednoho odpoledne, je potřeba, aby na tom s mentorem pracoval celý pedagogický sbor.
Přesto je velkou brzdou i rodičovská veřejnost. „Jednou z brzd formativního hodnocení je, že rodičovská veřejnost je v tom konzervativní a vyžaduje hodnocení prostřednictvím známek,“ říká prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.
„Moderní pedagogika obecně, i ve světě, k formativnímu hodnocení směřuje. Jde jen o to, jestli si to připustíme, nebo ne. Je to jako debatovat, jestli budeme pořád v medicíně přikládat pijavice,“ predikuje Hřebecký.
