Projekt Mapa vzdělávání zkoumá nerovnosti ve vzdělávání v celém Česku. Výzkumníci porovnávají socioekonomické podmínky na úrovní obcí s rozšířenou působností. Došli k závěru, že vzdělávání pokulhává zejména v pohraničí, kde je nedostatek učitelů i nepedagogických pracovníků.
I v těchto lokalitách se ale najdou výjimky, například Základní škola Petrin v Bruntále. Ředitelka Milena Zatloukalová se zaměřuje na inkluzi a rovné podmínky pro všechny žáky.
Vliv socioekonomické situace na vzdělávání v Bruntále
Ředitelka říká, že škola by nemohla fungovat bez významné podpory ministerstva školství. „Například koordinátorku inkluze a psycholožku na plný úvazek si škola může dovolit díky projektu z Národního plánu obnovy,“ vysvětluje.
I další peníze získává škola z projektů, například projekt IROP ministerstva pro místní rozvoj škole pomohl modernizovat učebny odborných předmětů. Inkluzivní vzdělávání významně podporuje Evropská unie.
Státní hranice i periferie krajů. Analýza ukázala, kde vzdělávání pokulhává |
S ředitelkou vstupujeme do školní coworkingové dílny. „Snažíme se dětem zpřístupnit výuku dovedností, které je mohou po škole živit. Máme tu cukrářský, kosmetický, IT nebo YouTube kroužek,“ ukazuje prostory.
Do letošního roku byly kroužky dotované z projektu EU, učitelé ale vedou kroužky dál i za nízké platové ohodnocení. „Opravdu nám záleží na tom, aby děti měly nějaký základ, kdyby třeba nepokračovaly na střední školy. Proto není součástí kroužků jen výuka činnosti, ale učíme je, jak v oboru podnikat,“ říká ředitelka.
Školy přijdou s novelou o asistenty, děti nebudou mít kam jít, bojí se učitelé |
YouTube kroužek navštěvuje žačka devátého ročníku Aneta Holečková. „Když jsme kroužek měli první rok, točili jsme převážně videa o ostatních skupinách, třeba kurz kosmetiček. Hlavně jsme se naučili pracovat s foťákem, kamerou i videoeditorem na počítači,“ vzpomíná.
Dnes Aneta se spolužáky natáčí školní akce a zpravodajství o všem, co se na škole šustne. „Občas musím dodělat práci na videu doma, když toho máme hodně. Co se týká podnikání, tak nám paní učitelka často radí, jak třeba docílit toho, aby mělo video větší dosah a podobně,“ objasňuje.
Do příštího roku bude škola usilovat o další peníze na kroužky. „Vedeme kroužky i když na ně nemáme peníze, jelikož žákům nechceme vzít možnost zdokonalovat se v tom, v čem jsou dobří. Jinde takovou možnost mít nebudou,“ míní Zatloukalová.
Skladba žáků školy Petrin je hodně různorodá. „Máme zhruba 40 % žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, v tom jsou zahrnuti i žáci se sociálním znevýhodněním, ale také s poruchami učení a chování. Snažíme se dorovnávat rozdíly a poskytovat dětem co nejvíce individuální péči,“ říká ředitelka.
Je důležité, když si každý žák zažije svůj úspěch, míní ředitel inkluzivní školy |
„Chodí k nám žáci s různými typy speciálních vzdělávacích potřeb, nejvíce snad řečových vad. Máme děti samozřejmě s poruchami učení, s poruchami chování a také žáky s poruchami autistického spektra. Na každou třídu u nás připadá alespoň jeden asistent pedagoga – máme teď 20 tříd zhruba po osmnácti žácích a 23 asistentů.“ doplňuje.
Pestrá výuka je základ
Děti, které potřebují důkladnou péči speciálních pedagogů, mají hodiny navíc. Ty navštěvují v průběhu výuky, která je v rozvrhu nad rámec osnov. Škola má dva plné úvazky, jednou z pedagožek je Jana Knížová. S dětmi pracuje nejraději v malých skupinách, ty ale není jednoduché sestavit.
Skupina se jí učí lépe než jeden žák. „Doporučuje se, aby byli maximálně čtyři, aby práce byla efektivní. Každému se věnuji individuálně, zaměřuji se na konkrétní potřeby. Ale málokdy se stane, že bych měla čtyři děti, které by měly podobný problém,“ osvětluje svou práci Knížová. Čtyřčlenný kolektiv je podle ní takový, kde se dá s dětmi s podobnými potřebami ještě dobře pracovat.
Tripartita dohodu neuzavřela. Platy nepedagogů rostly, hájil se Bek po jednání |
Nejpočetnější skupina, kterou pedagožka učí, je složená ze tří dětí s lehkou mentální retardací. „Projevy jsou podobné, takže to je v pořádku, ale nemohu mít třeba ve skupince dítě s poruchami autistického spektra a dítě s ADHD, to se tak nějak vylučuje. Proto se snažíme dětem vytvořit skupinku na míru tak, abychom jim mohli pomoci co nejvíce,“ pokračuje.
Před naším rozhovorem Knížová vedla hodinu s dvěma žáky s řečovou vadou. „Rozvíjíme slovní zásobu, snažíme se, aby se děti uměly vyjadřovat, aby měly správnou výslovnost, protože řečová vada se promítá do všech oblastí vzdělávání. Když to špatně vysloví, pak to špatně napíše, špatně to přečte a informace zpracovává úplně jinak než dítě bez vady,“ přibližuje problém.
I speciálním pedagogům podle ní hodně pomáhají moderní technologie. „Máme tady iPady pro děti, kde nemáme jen diagnostické nástroje, ale i různé výukové aplikace. Přestože děti u nás nepoužívají mobily, zařazujeme technologie do výuky. Žáky to motivuje,“ vysvětluje.
KOMENTÁŘ: Ušetřit na asistentech ve třídách? Inkluze bez peněz ohrozí školy |
K tomu musí mít ale i pedagogové určité dovednosti. „Už před dvěma lety jsme začali učit informatiku, testovali jsme digitální gramotnost učitelů. Na základně toho nastavujeme další vzdělávání pedagogů ve slabších oblastech,“ připomíná ředitelka Zatloukalová.
Co se týče žáků, mohou si kdykoliv udělat certifikáty v různých oblastech digitální gramotnosti, které platí celosvětově. Škola se jim tak snaží pomoci při hledání zaměstnání nebo nástupu na střední školy.
Knížová říká, že pestrá výuka je základ. „Zařizujeme pohybové aktivity, aby učení nebylo jenom o sezení v lavici, na to dnešní děti už prostě nereagují. Prvek moderních technologií je pro ně perfektní, na to slyší,“ směje se pedagožka.
Školství se bránil, ale pak mu propadl. Učitelství je mým posláním, říká kantor |
Děti musí být samostatné
Ve třídách při vyučování mají kantoři k ruce asistenty pedagoga. Podle ředitelky ale není možné, aby asistent pracoval pouze s jedním žákem. „Děti si nesmí zvykat na to, že u sebe mají asistenta. Nebudou mít celoživotní servis, nikdo jim s ničím pomáhat nebude,“ vysvětluje.
Kantoři se snaží vést žáky k samostatnosti. „Slyšela jsem o případech, kdy měl žák asistenta po celou dobu vzdělávání, pak přišel poprvé do zaměstnání a ptal se, kde má asistenta. Tomu se snažíme předcházet,“ objasňuje Zatloukalová.
Zlepšují finanční gramotnost nebo učí děti AI. Startupy si nyní přijdou na miliony |
Ředitelce pomáhá celý pedagogický tým i poradenské pracoviště. „Pracují tu dva metodici prevence, dvě speciální pedagožky na plný úvazek, výchovná poradkyně, školní psycholožka a od letoška nově koordinátorka inkluze. Scházíme se každé pondělí, řešíme všechny děti a všechno, co se děje ve škole v závislosti na inkluzivním vzdělávání,“ vypráví cestou do 2.A.
Dát dohromady kvalitní pedagogický sbor trvalo na Základní škole Petrin dvanáct let. „Tuhle práci opravdu nemůže dělat každý učitel, je třeba patřičných kompetencí. A nebylo to lehké, protože do našeho kraje se absolventi vysokých škol rozhodně nehrnou. Stále na tom pracujeme“, vysvětluje ředitelka.
„Kolegové, kteří už tady byli, zjišťovali, jestli tady chtějí zůstat i za těchto podmínek. Není těžké učit děti, které jsou běžně zdatné, ale je těžké učit děti, které zdatné nejsou, je to mnohem náročnější práce. Tedy komu to nevyhovovalo, tak odešel a my jsme ho tady, popravdě řečeno, ani nedrželi,“ připouští ředitelka.
Studentům se nedivím, taky bych ve škole ChatGPT používal, říká šéf AI startupu |
Vstupujeme do 2.A, kde zrovna mají hodinu češtiny. Učitelka Šárka Burzová od letoška zkouší nový typ výuky. „V létě jsem byla na školení Začít spolu. Co 14 dní teď pracujeme v takzvaných centrech, to znamená, že se děti zapíšou na každý den k jiné aktivitě. Jedna parta má na dvě hodiny češtinu, druhá čtení, matematiku, ateliér a druhý den se prohodí, projdou postupně všemi,“ vysvětluje.
Začít spolu
|
Burzová chválí tři chlapce z Ukrajiny, kteří do její třídy nastoupili minulý rok. „Hrozně rádi chodí do školy. Neuměli vůbec česky, ani slovo, a dneska už říkají věty jako: ‚Jde mi to jako po másle‘. A to je nádhera,“ oceňuje.
Bez asistentky si práci už nedokáže představit. „Třída je hodně rozmanitá. Dříve jsem učila i po třiceti dětech bez asistenta a není to fajn. Tady je rodinná atmosféra, máme šestnáct až osmnáct dětí ve třídě a dělají ohromné pokroky,“ libuje si učitelka.
Podle ředitelky Zatloukalové je v dnešní době důležitá hlavně angličtina. „Získali jsme akreditaci programu Erasmus, to znamená, že naši žáci vyjíždějí do zahraničí a spolupracujeme s jinými školami v Evropě. Loni děti vyrazily ve třech skupinách po deseti, to znamená, že 30 dětí vyjelo do Rumunska, do Litvy a do Španělska, letos pojedou do Francie, do Portugalska a Maďarska. Pro mnoho z nich je to jediný výlet do zahraničí v životě,“ míní.
Stírání rozdílů, nebo rukojmí IT firem? Školy se přou o nové informatice |
Základní škola Petrin sídlí v budově bývalého německého chlapeckého semináře v Bruntále. Prostory sdílí s městskou knihovnou a dalšími pracovišti, i přes obtížné podmínky se škole daří individuálně se věnovat každému dítěti a podporovat ty, které to nejvíce potřebují.
Kroužky jsou pro děti zdarma, rodiče mnoha z nich si nemohou dovolit platit obědy. I to škola zvládá díky projektům pokrýt.
 |
